8. 10. 2009

Nejdůležitější informace ze zářijového dění na půdě Evropské unie, Evropského parlamentu a Evropské komise.

Evropská asociace pro větrnou energii (EWEA)předložila návrh na dobudování mezinárodní přenosové soustavy, která by měla zajistit přenos elektrické energie z moře na pevninu. Právě málo rozvinutá přenosová soustava a nedostatek financí je v současné době hlavním problémem v realizaci projektů větrných elektráren. Dnes se odhaduje, že rozplánované projekty větrných elektráren by mohly svou kapacitou pokrýt až 10 % energetické spotřeby Evropy.

Od roku 2006, kdy byl projektu Nord Stream přidělen status „projekt evropského zájmu“, vzbudil tento projekt velké politické diskuse. Nejnověji vyjádřila výhrady k výstavbě plynovodu Nord Stream litevská prezidentka Dalia Grybauskaite. Na tiskové konferenci v Evropském parlamentu se tato bývalá evropská komisařka snažila vyvrátit tvrzení, že by plynovod byl pro EU prioritní projekt. Také dodala, že Nord Stream nebude v žádném případě financován z evropských peněz.

Dne 9. září se ve Vídni sešla turecká delegace vedená Yusufem Yazarem, s delegací Evropské komise v čele Fabriziem Barbasem. Jednalo se o zahajovací setkání na téma přistoupení Turecka ke Smlouvě o energetickém společenství. Na programu jednání bylo především zhodnocení dosavadních reformních kroků Turecka v oblasti energetiky a s nimi související legislativní změny.

            V proslovu, předneseném dne 14. září na konferenci „European Offshore Wind“ ve Stockholmu, využil komisař pro energetiku Andris Piebalgs místa konání k připomínce významu švédského předsednictví pro oblast energetiky. Jeho nejdůležitějším úkolem bude podle Piebalgse přispět k dosažení dohody na prosincovém kodaňském summitu o klimatu. Pokud jde o vlastní téma, komisař zdůraznil roli větrné energie získávané ze zdrojů umístěných při mořském břehu. Podle nedávného odhadu Evropské agentury pro životní prostředí bude celkový potenciál tohoto zdroje energie činit v roce 2030 až 3000 TWh, což představuje až 80 % předpokládané spotřeby elektřiny v EU v uvedeném roce.

Švédsko a Norsko 7. září oficiálně oznámily, že ve švédské metropoli Stockholmu podepsaly dohodu o vytvoření společného trhu s tzv. certifikáty pro zelenou energii. Trh by měl začít fungovat v roce 2012. Myšlenka na společný postup v této problematice započala v roce 2006, ale nakonec byla odmítnuta norskou stranou.

Skupina členů Evropského parlamentu z výboru pro životní prostředí odletí do Spojených států, aby pomohla přesvědčit americké senátory k přijetí návrhu tzv. klimatického zákona. Důvodem cesty poslanců je snaha k dosažení celosvětové dohody o boji s klimatickými změnami na chystaném summitu v dánské Kodani.

Na půdě Výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) se dne 2. září uskutečnila debata mezi komisařem pro energetiku Andrisem Pieblagsem a členy výboru o situaci v dodávkách zemního plynu do EU. Komisař Pieblags přednesl na setkání projev, ve kterém rekapituloval vývoj v letošním bouřlivém roce, ve kterém mj. s ulehčením konstatoval, že letní sezóna nakonec nebyla, oproti očekáváním, poznamenána další plynovou krizí.

Dne 18. září 2009 schválil Výbor pro změnu klimatu (Climate change committee – výbor komitologie) návrh seznamu sektorů spadajících do evropského systému emisního obchodování. Tyto sektory jsou vystaveny silné mezinárodní konkurenci a v souladu s revidovanou EU ETS směrnicí budou mít v porovnání s ostatními sektory alokován větší podíl povolenek zdarma. Seznam obsahuje 164 průmyslových sektorů a sub-sektorů a byl připraven na základě podrobných kritérií souvisejících s cenou CO₂ a mírou vystavení dotčených sektorů mezinárodní konkurenci.

           Komise 16. září schválila sloučení německé energetické společnosti KOM-STRONG AG s dánskou státní firmou DONG Energy AS. Obě společnosti se mimo jiné podílí na dodávkách elektrické energie a zemního plynu do Německa. Komise po prozkoumání případu rozhodla, že navržené sloučení významně neovlivní volnou hospodářskou soutěž.

            Členové Evropské komise Neelie Kroesová  a Andris Piebalgs oznámili, že návrh reformy národního energetického trhu představuje významný krok směrem k liberalizaci trhu. Francouzské návrhy počítají se zrušením problematické podpory velkým a středním podnikům skrz regulované tarify, které v současnosti Komise vyšetřuje.

Dne 14. září přijala Rada (ministrů pro energetiku) EU novou verzi směrnice, stanovící objem a podmínky pro skladování povinných zásob ropy. Směrnice nahrazuje dosavadní právní předpisy (směrnice 2006/67/ES a nařízení 68/416/EHS). Novinkou jsou mj. úpravy samotného regulačního rámce, např. snaha podnítit vytváření centrálních orgánů odpovědných za povinné zásoby ropy v jednotlivých členských státech.

Stejně jako v rámci EU existují řízení v případě neplnění povinností členskými státy, podobný systém existuje i v rámci Energetického společenství. Jeho sekretariát tak v září minulého roku zahájil řízení proti Makedonii, a to na základě obdržené stížnosti z důvodu makedonského energetického zákona, který neodpovídá evropské právní úpravě. Předmětem stížnosti jsou dvě novelizace energetického zákona, které zvýhodňují postavení státem vlastněného výrobce elektrické energie ELEM na regulovaném velkoobchodním trhu a jednak upravují metodologii pro výpočet regulovaných distribučních tarifů tak, že tarify nepokrývají náklady na nákup elektřiny ke krytí ztrát.

Členové Evropského parlamentu 16. září zvolili do čela Evropské komise opět Portugalce José Manuela Barrosa. Pro jeho zvolení zvedlo ruku 382 ze 712 přítomných europoslanců, proti bylo 219 poslanců (především ze socialistické frakce) a 117 se zdrželo hlasování. Třiapadesátiletý Barroso tak opět dostane důvěru vést Komisi, které předsedá od roku 2004.

Lisabonská smlouva nyní bojuje na pěti frontách, přičemž nejdůležitější se jeví opakované irské referendum. Smlouva dále čeká na podpis českého, německého a polského prezidenta a na výsledek britských parlamentních voleb (britští konzervativci používají jako jeden z předvolebních slibů znovuotevření ratifikace Lisabonské smlouvy ve Velké Británii).          

27 hlav států a předsedů vlád se na neformální schůzce v Bruselu dne 17. září dokázalo podle zpráv z Bruselu sjednotit na postojích vůči hlavním tématům nadcházející schůzky států skupiny G-20, která se konala ve dnech 24. – 25. září. Konstatoval to po schůzce předseda švédské vlády Fredrik Reinfeldt, jehož země převzala po ČR předsednictví v Radě EU.

            Závěrem letních prázdnin se na několik dnů staly ostře sledovaným tématem „staré dobré žárovky“. Vracíme se k tomuto tématu s přehledem základních faktů, které se k němu pojí. Podle nařízení Evropské komise z března 2009 musely všechny členské země začít od 1. září stahovat z trhu tzv. matné žárovky do 100 wattů a halogenové nad 80 wattů. Proces je nastaven tak, že po roce 2012 bude možné prodávat jen úsporné žárovky a od září 2016 budou na evropském trhu pouze žárovky s energetickou třídou C. Toto nařízení je součástí směrnice o ekodesignu z roku 2005.

English version of September Summary