Předsednictví ČR v Radě EU

Výsledky českého předsednictví

Česka republika si před začátkem předsednictví zvolila hlavní programové priority vyjádřené třemi „E”: Ekonomika, Energetika a Evropská unie ve světě. Okolnosti ukázaly, že šlo o témata navýsost aktuální a platná, a to nejen pro první polovinu roku 2009.

Ve všech třech prioritních oblastech se předsednictví podařilo v průběhu prvního pololetí roku 2009 dosáhnout řady hmatatelných výsledků. V legislativní oblasti bylo díky úzké spolupráci se členskými státy a unijními institucemi, především s Evropským parlamentem, úspěšně dokončeno projednávání více než osmdesáti konkrétních opatření. V oblasti nelegislativní se rovněž podařilo dosáhnout řady významných úspěchů, ať už se jedná o zvládnutí krizových situací na poli zahraniční politiky a energetiky z počátku roku, odmítnutí ochranářských tendencí, rozhodná opatření na podporu evropského hospodářství, kroky směřující k diversifikaci dodávek energií a ochraně klimatu či výsledky jednání s klíčovými partnery EU ve světě.

Díky lednové krizi kolem dodávek zemního plynu z Ruska do Evropy se podařilo docílit toho, že všichni unijní aktéři důsledně hovořili jedním hlasem. Také aktivní přístup a diplomatické nasazení českého předsednictví významně přispěly k tomu, že dodávky plynu do Evropy byly obnoveny.

Po této zkušenosti se předsednictví zaměřilo na koncepční kroky posilující ve středně a dlouhodobém horizontu energetickou bezpečnost celé EU. Následně Evropská rada schválila vynaložení téměř 4 mld. Eur na projekty v oblasti energetické bezpečnosti. V návaznosti na tento problém české předsednictví podpořilo tzv. „Jižní koridor“ a pojalo ho jako pás pro šíření prosperity, stability a bezpečnosti v oblasti Jižního Kavkazu, Střední Asie a Blízkého východu. Vyvrcholením těchto snah českého předsednictví bylo uspořádání summitu „Jižní koridor – nová hedvábná stezka“ v Praze, kde byla podepsána společná deklarace, vyjadřující podporu konceptu Jižního koridoru.

Výsledky diskuze o prioritách Druhého strategického přezkumu budou sloužit jako základ pro vytvoření druhého Akčního plánu pro energetiku. Velkým úspěchem je schválení třetího liberalizačního balíčku, který přispěje k větší míře integrace, liberalizace a regionální spolupráce na energetickém trhu. Ke zvýšení energetické bezpečnosti rovněž významně přispívá podpora energetické účinnosti.

EU na březnové i červnové Evropské radě také potvrdila své ambiciózní cíle v otázkách redukce emisí skleníkových plynů a financování mitigačních a adaptačních opatření v rozvojových zemích. Byly rovněž stanoveny jasné priority a cíle, které musí být splněny před konferencí OSN ke změnám klimatu v Kodani v prosinci tr.

Více viz: http://eu2009.cz/

Co se vlastně v Evropské unii rozumí pojmem „předsednictví“?

Řekne-li se „předsednictví EU“ či správněji „předsednictví v Radě EU“, formálně se tím míní veškerá agenda, kterou vykonává předsednická země – svolávání a řízení Rady (ministrů) EU i všech jejích pracovních orgánů (COREPER, pracovní skupiny apod.) a také Evropské rady (jednání hlav členských států EU); jednání s třetími státy či uskupeními států, zastupování Rady při jednáních s ostatními institucemi EU (Evropský parlament, Evropská komise), včetně veškeré přípravy této agendy. Z administrativního hlediska jde tedy o nesmírně náročný úkol, vyžadující plné nasazení stovek jazykově vybavených profesionálů ve státní správě. Ještě důležitější je ovšem politický, „nepsaný“ úkol předsednické země, jímž je usilovat o dosažení shody ohledně témat, která jsou orgány EU projednávána, včetně evropské legislativy.

Jak dlouho trvá období předsednictví a jak se stanoví, která země kdy předsedá?

Předsednictví určitého státu trvá vždy šest měsíců tzn. v jednom roce se vystřídají dva státy. V době, kdy EU tvořilo 15 států, se vždy na každý dostalo jednou za 7-8 let. V EU-27 se předsednictví stává téměř vzácností a pokud by se zachovala současná pravidla, příští předsednictví ČR by přišlo na řadu někdy kolem roku 2022.

Čím je dáno, co bude v době předsednictví určité země na programu jednání?

Předsedající stát si přirozeně nemůže libovolně vybírat, co má být zařazeno na pořad projednávání v Radě EU. Má však možnost agendu významně nasměrovat do oblastí, které si pro vlastní předsednictví vytýčí v podobě tzv. „priorit“. Ty však musí vycházet z aktuálních politických témat, stejně jako by běžná agenda předsednictví měla zpracovávat již projednávané návrhy právních předpisů EU apod. V posledních letech se v EU uplatňuje praxe připravovat priority předsednictví i v rámci institutu zvaného „Trojka“, což je neformální, ale vžitý výraz pro období tří po sobě jdoucích předsednictví – ČR je v „Trojce“ spolu s Francií – předcházející - a Švédskem - následující předsednictví.

Co může předsednictví členské zemi přinést?

Oproti někdy populární představě, že předsedající země může využít svého vedení k prosazení vlastních postojů k projednávaným záležitostem platí, že předsedající země by měla spíše usilovat o dosažení výsledku, tedy nejčastěji kompromisu mezi krajními stanovisky resp. zájmy jednotlivých států a institucí. Jinými slovy, předsednická role by neměla být zneužita ve prospěch jednotlivého zájmu (to jistě neznamená, že nelze v dílčích otázkách navigovat výsledek žádoucím směrem). Hlavní výtěžek však – zejména pro nový členský stát – leží jinde: úspěšné splnění předsednické role (měřeno např. způsobem řízení orgánů EU či množstvím a významem dosažených výsledků) je obrovskou devizou ve prospěch dobré vůle a neformálního vlivu dotyčné země. Je to vlastně vysvědčení nejvyšší úrovně.