• O společnosti
• Informace o obnovitelných zdrojích
• Větrné a fotovoltaické elektrárny a jejich projekty
• Vodní elektrárny
• Základní informace
• Členové orgánů společnosti
• Kontakt

O společnosti

ČEZ Obnovitelné zdroje patří do Skupiny ČEZ a vyrábí stoprocentně čistou a ekologickou energii. Výrobní portfolio sestává z průtočných vodních elektráren, v převážné většině s instalovaným výkonem do 10 MW. Elektrárny lze najít například na Labi, Divoké Orlici, Berounce, Vydře, Chrudimce, Moravě a Svratce. Nově byly na konci roku 2009 zařazeny mezi provozované zdroje také větrné a fotovoltaické elektrárny.

Ve svých záměrech počítá ČEZ Obnovitelné zdroje zejména s využitím slunce, větru, biomasy a bioplynu. Cílem v oblasti větrné energie je dosáhnout v roce 2012 hranice 100 MW instalovaných ve větrných elektrárnách a do roku 2020 celkem 500 MW. V oblasti biomasy a bioplynu je cílem realizovat do roku 2012 projekty s celkovým výkonem do 20 MW.

Dlouhodobou vizí společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje je zaujmout významnou pozici ve využívání obnovitelných zdrojů v České republice a podílet na rozvoji využití obnovitelných zdrojů i v mezinárodním měřítku.

Informace o obnovitelných zdrojích

Přehled materiálů k zobrazení a ke stažení.

V rámci stránek Skupiny ČEZ naleznete celou řadu informací k obnovitelným zdrojům.

Kliknutím na obrázek si můžete zobrazit sekci "Jak funguje větrná elektrárna", včetně interaktivního modelu větrné elektrárny.

Samostatnou sekci stránek věnovanou obnovitelným zdrojům naleznete zde.

Brožuru Obnovitelné zdroje energie vydala Skupina ČEZ  v roce 2006 ve spolupráci s předními odborníky na tuto oblast.

Publikace obsahuje nejen obecné informace k fungování jednotlivých zdrojů, ale i jejich odhadovaný potenciál rozvoje v České republice a další zajímavé údaje.

Publikaci ve formátu pdf lze stáhnout kliknutím na obrázek.

Informace k větrné energetice naleznete také v publikaci "Větrné elektrárny: mýty a fakta", jejímiž autory jsou Hnutí DUHA a Sdružení Calla.

Publikaci ve formátu pdf lze stáhnout kliknutím na obrázek.

Větrné a fotovoltaické elektrárny a jejich projekty

ČEZ Obnovitelné zdroje má v současnosti celou řadu projektů. Zde naleznete informace k nejvýznamnějším z nich.

Přehled hlavních větrných a fotovoltaických elektráren a jejich projektů

Větrné elektrárny Věžnice

Od konce roku 2009 provozuje společnost ČEZ Obnovitelné zdroje dvojici větrných elektráren o celkovém inbstalovaném výkonu 4,1 MW u obce Věžnice na území kraje Vysočina. Podrobné informace o elektrárnách u Věžnice naleznete ZDE nebo ZDE

Větrný park Rešice

Samostatné stránky věnované projektu výstavby u obce Rešice (blízké okolí Jaderné elektrárny Dukovany) naleznete ZDE.

Projekty vybraných větrných elektráren procházející v současnosti tzv. řízením EIA (studie vlivů stavby na životní prostředí)

Jitkov, Leština, Nový Hrádek, Úhořilka

Fotovoltaická elektrárna Hrušovany nad Jevišovkou

Od listopadu 2009 provozuje společnost ČEZ Obnovitelné zdroje fotovoltaickou elektrárnu o instalovaném výkonu 3,802 MW v Hrušovanech nad Jevišovkou. Podrobné informace o elektrárně naleznete ZDE

Fotovoltaická elektrárna Přelouč

Od konce roku 2009 vyrábí elektřinu ze slunce také malá fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 21 kW umístěná na střeše malé vodní elektrárny v Přelouči. Více informací o FVE Přelouč najdete ZDE

Vodní elektrárny

Úplný přehled vodních elektráren provozovaných společností ČEZ Obnovitelné zdroje.

Brno Kníničky

Vodní elektrárna Kníničky pod brněnskou přehradou v Brně-Bystrci byla koncipována jako špičkový zdroj, určený k vykrývání zvýšené spotřeby elektrické energie v čase ranních a večerních energetických špiček. Uvedena do provozu byla v r.1941.

Brno Komín

Vodní elektrárna Komín na řece Svratce slouží v současné době jako vyrovnávací elektrárna pro MVE Kníničky pod brněnskou přehradní nádrží, i když byla postavena před výstavbou brněnské přehrady, jako elektrárna průtočná. Do provozu byla uvedena v roce 1923.

Bukovec

Malá vodní elektrárna Bukovec stojí na konci obnoveného derivačního kanálu řeky Berounky. Je průtočná a využívá hydrostatický potencionál řeky vytvořený pevným jezem na hranici katastrů plzeňských předměstí Bukovec a Bolevec.

Čeňkova pila

Na místě, odkud se dříve plavilo dřevo převážně do Dlouhé Vsi, kde se pak zpracovávalo na pile nebo vázalo do vorů, zřídil v polovině 19. století významný pražský podnikatel Čeněk Bubeníček vodní pilu a sklad dřeva. V roce 1908 prošla pila modernizací a byla zde instalována tři vodní kola – dvě poháněla dva typy katrů pro zpracování různého druhu dřeva, třetí sloužilo pro pohon dřevoobráběcích strojů. Později požádala obec Kašperské Hory hejtmanství v Sušici o povolení k výstavbě elektrárny.

Černé jezero

Největší jezero České republiky – Černé jezero na Šumavě – inspirovalo ve 20. letech 20. století vrchního technického radu Zemského úřadu v Praze ke stavbě první přečerpávací vodní elektrárny v tehdejším Československu. Investorem byly Západočeské elektrárny, projektantem a dodavatelem technologie Škodovy závody v Plzni. Stavba byla dokončena a uvedena do provozu v r. 1930.

Hradec Králové

Vodní elektrárna je umístěna na Labi, těsně před soutokem řeky s Orlicí. Tři soustrojí elektrárny využívají maximální spád 4,2 m, který zajišťuje přilehlý segmentový jez se dvěma jezovými poli. Původní technologické zařízení vodní elektrárny, které tvořili 3 Francisovy turbíny s přímým pohonem alternátorů, vybudované v roce 1911 firmou Kolben, bylo v roce 1925 rekonstruováno a turbíny byly vyměněny.

Hracholusky

Součástí přehradní hráze Hracholusky je vodní elektrárna. Sypaná přehradní hráz se začala stavět v roce 1959, dokončena a uvedena do provozu byla v roce 1964. Vodní elektrárna Hracholusky se pro západočeskou energetiku stala náhradou za malou vodní elektrárnu Pňovany, která byla vybudováním nového vodního díla zatopena.

Les Království

V průběhu 1. světové války byla na řece Labi, před Dvorem Králové nad Labem, postavena přehrada Les Království, ke které byla dostavěna a v r.1923 uvedena do provozu vodní elektrárna. Pracovala v ní dvě horizontální Francisova turbosoustrojí s dvojčitými kotlovými turbínami. Elektrárna byla postavena na maximální hltnost 12 m3/s, ale z důvodu časté poruchovosti turbín byla celková hltnost omezena na 9 m3/s. Celkový instalovaný výkon elektrárny byl 1120 kW.

Obříství

Vodní elektrárna Obříství byla postavena u labského jezu 4 km před soutokem Labe s Vltavou a uvedena do provozu v r.1995. Stala se první, skutečně moderní nízkospádovou elektrárnou na českém území. Její technologii navrhlo a realizovalo konsorcium rakouských firem J. M. Voith AG a AEG Austria GmbH.

Pardubice

Pardubická vodní elektrárna byla první elektrárnou s velkým horizontálním turbosoustrojím, která byla na území tehdejší ČSSR navržena, postavena a v r.1978 uvedena do provozu. V elektrárně je instalována kolenová Kaplanova turbina s pevným rozváděcím kolem a oběžným kolem o průměru 3,6 m. Turbina zcela neobvykle používá tabulový rychlouzávěr, jako provozní. Rozvodna vysokého napětí byla postavena ve venkovním provedení.

Pastviny

Pastvinská malá vodní elektrárna, uvedená do provozu v r.1933. Původně pracovala jako přečerpávací vodní elektrárna a vynikala ve své době několika primáty. V době své výstavby byla největší přečerpávací vodní elektrárnou a první elektrárnou v bývalém Československu, která neměla vrchní stavbu strojovny (soustrojí bylo volně pod širým nebem, šlo o elektrárnu tzv. švédského typu). Naposledy bylo soustrojí v čerpadlovém režimu 9. 3. 1964.

Práčov

Vodní elektrárna Práčov, ležící v srdci Železných hor, byla jednou z prvních hydrotechnických staveb u nás po končení 2. světové války. Byla uvedena do provozu v r. 1953. Svou rozlehlostí zasahovala do katastrálního území šesti obcí. Voda je do elektrárny přiváděna z Křižanovické přehrady na řece Chrudimce podzemním přivaděčem, který ústí do vodní vyrovnávací věže, z které do elektrárny vede ocelový přivaděč.

Předměřice nad Labem

Elektrárna byla postavena na řece Labi a uvedena do provozu po 2. světové válce v r.1953. Technickým dvojčetem této elektrárny je vodní elektrárna Smiřice, stojící 7 km proti proudu řeky. Vodní elektrárna Předměřice nahradila po dvaceti letech vodní elektrárnu, která spolu s jezem stála původně asi 200 m proti proudu řeky Labe a byla rozbořena velkou vodou v roce 1932.

Přelouč

Malá vodní elektrárna Přelouč, uvedená do provozu v r. 1924 plní na 116. říčním kilometru řeky Labe funkci průtočné elektrárny. Elektrárna byla vybavena čtyřmi Francisovými vertikálními turbínami firmy Josef Prokop & synové – Pardubice. Dva turbogenerátory s původními turbínami jsou stále provozovány, ale dvě Francisova turbosoustrojí byla v roce 2003 nahrazena vertikálními soustrojími s turbínami Kaplanovými o výkonu 677 kW.

Spálov

Vodní elektrárna Spálov byla postavena na řece Jizeře a uvedena do provozu v r. 1921. Voda je z vtokového objektu u jezu Bitouchov přiváděna 1,32 km dlouhou raženou štolou a 0,55 km dlouhým krytým úbočním kanálem do vodního vyrovnávacího objektu se strojně čistěnými česlemi a do elektrárny 0,06 km dlouhým ocelovým přivaděčem. Ve strojovně byly postaveny dva stejné, symetricky uspořádané turbogenerátory sestávající z horizontálních Francisových turbín o instalovaném výkonu 2 MW.

Spytihněv

Snaha po maximálním využití průtoků řekou Moravou vodní elektrárnou ve Spytihněvi si vyžádala osazení elektrárny dvěma turbosoustrojími. Technická koncepce elektrárny, uvedené do provozu v r.1951 byla poplatná celkové atmosféře ve společnosti po roce 1948. Přestože propojování energetické soustavy republiky bylo na vzestupu, byla vodní elektrárna Spytihněv navržena, zřejmě pro případ možného dalšího válečného konfliktu v Evropě a ohrožení zásobování obyvatelstva v oblasti elektřinou z propojené energetické soustavy, pro start tzv. „ze tmy“.

Střekov

Elektrárna Střekov je součástí střekovského zdymadla, resp. střekovské přehrady vybudované v letech 1932-35. Samotná elektrárna zahájila provoz v roce 1936. Celkový instalovaný výkon elektrárny činí 19,5 MW, nasazena je zde trojice vertikálních Kaplanových turbín. V roce 2008 dodala do sítě více než 80 milionů kWh. Střekov je předposlední umělou přehradou na Labi před vyústěním řeky do Severního moře.

Vydra

Malá vodní elektrárna Vydra je situována poblíž soutoku řek Vydry a Křemelné mezi obcemi Rejštejn a Srní na Sušicku. Řeka Vydra má na svém horním toku velký spád a značnou část roku i dost vody. Stavba elektrárny byla zahájena v roce 1937, v roce 1939 byla zprovozněna jako průtočná a do úplného provozu byla uvedena teprve po dokončení akumulační nádrže v lednu 1942.

Základní informace

Obchodní firma: ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. (zapsáno 20. května 2005)

Společnost je vedená pod značkou C 16087 u rejstříkového soudu v Hradci Králové

IČO: 25938924

Sídlo: Hradec Králové, Křižíkova 788, PSČ 50003

Základní kapitál: 1 404 353 000,- Kč (Zapsáno: 28. května 2007)

Jediným akcionářem společnosti je ČEZ, a. s., se 100% obchodním podílem.

Členové orgánů společnosti

Jednatelé společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o.

Ing. Libor Kičmer, MBA

Narozen 1956

Jednatel společnosti

Den vzniku funkce jednatele spol.: 1. ledna 2006

Ing. Oldřich Kožušník

Narozen 1966

Jednatel společnosti

Den vzniku funkce jednatele spol.: 1. dubna 2009

Dozorčí rada společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o.

Ing. Vladimír Schmalz

Narozen 1966

Předseda dozorčí rady

Den vzniku funkce: 1. září 2009
Den vzniku členství v dozorčí radě: 13. ledna 2009

Ing. Daniel Beneš, MBA

Narozen 1970

Místopředseda dozorčí rady

Den vzniku funkce: 1. září 2009
Den vzniku členství v dozorčí radě: 13. ledna 2009

Ing. Tomáš Dzik

Narozen 1967

Člen dozorčí rady

Den vzniku členství v dozorčí radě: 13. ledna 2009

Ing. Martin Novák

Narozen 1971

Člen dozorčí rady

Den vzniku členství v dozorčí radě: 1. října 2009

Ing. Jiří Feist

Narozen 1962

Člen dozorčí rady

Den vzniku členství v dozorčí radě: 1. října 2009

Kontakt

Pro zobrazení sídla společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. na mapě klikněte zde.

V sídle společnosti je otevřeno Informační centrum Obnovitelné zdroje. Navštivte nás.