Technologie a zabezpečení

Krátký slovník

Slovník zkratek a slovník termínů používaných v Základních informacích.

Hlavní technické údaje

Přehledně zpracované technické údaje o všech výrobních částech JE Temelín.

Lokalita

Na základě vyhodnocení parametrů území podle legislativních a odborných kritérií byla pro umístění JE vybrána lokalita Temelín. Staveniště se nachází v pahorkatině v nadmořské výšce 510 m. n. m. Do vzdálenosti 10 km od lokality se nevyskytují žádné výrazné výškové body. Směrem severozápadním se rozprostírá rozsáhlý komplex lesů.

Princip funkce jaderné elektrárny

Atom je základní částicí hmoty, která se skládá z jádra obklopeného elektrony. Jádro je složeno z protonů a neutronů. V reaktoru jaderné elektrárny se pomocí neutronů štěpí jádra uranu a přitom se uvolňuje energie. Při zásahu jádra uranu 235 neutronem se jádro rozpadne na dva nebo více částí (odštěpků). Odštěpky se vzájemně odpuzují, a proto se od sebe vzdalují velkou rychlostí.

Firmy podílející se na výstavbě JE Temelín

Zde naleznete základní přehled dodavatelů a model vazeb účastníků výstavby JE Temelín.

Vyřazení elektrárny z provozu

V roce 1995 bylo dokončeno zpracování studie "Vyřazování JE Temelín z provozu", kterou pro JE Temelín zpracovala projektová organizace EGP Praha, a.s. Studie zvažuje 3 varianty vyřazování.

Skladování a uložení vyhořelého paliva, středně a nízkoaktivního odpadu

Aktivní zóna reaktoru VVER 1000 obsahuje 163 palivových souborů. Firma TVEL dodává palivo na čtyřletou kampaň. Každý rok se tedy vymění 1/4 palivových souborů. Kapacita bazénu vyhořelého paliva je 680 míst pro palivové soubory a 25 míst pro hermetická pouzdra. Vyhořelé palivo je tedy možné v bazénu skladovat po dobu deseti let.

Technické provedení JE Temelín

Tlaková nádoba slouží k umístění vnitřních částí reaktoru, a to včetně aktivní zóny. Je cca 11 m vysoká a má vnější průměr asi 4,5 m. Tloušťka stěny její válcové části je 193 mm. Nádoba je navržena na tlak 17,6 MPa při teplotě 350 °C (provozní tlak je 15,7 MPa při teplotách 290 - 320 °C) a je vyrobena z vysoce kvalitní nízkolegované chrom - nikl - molybden - vanadové oceli. Byla vyrobena ve ŠKODĚ JS Plzeň speciální technologií s cílem zajistit požadovanou radiační odolnost materiálu tlakové nádoby.

Ochrana proti vnějším vlivům

Stavby, systémy a komponenty, které jsou nezbytné pro udržení elektrárny v bezpečném stavu, jsou projektovány, konstruovány, montovány a provozovány tak, aby odolaly jak všem přírodním jevům předpokládaným v dané lokalitě, tak jevům vyvolaným lidskou činností. Možné přírodní jevy v dané lokalitě jsou blesk, vichřice, záplavy, zemětřesení, extrémní teploty a extrémní srážky. Jevy vyvolané lidskou činností jsou pád letadla na objekty elektrárny, tlakové vlny od explozí nebo vliv třetích osob.

Zajištění havarijní připravenosti

Základní principy jaderné bezpečnosti jsou uvedeny v předchozích kapitolách. Důsledným dodržováním bezpečnostních principů při všech činnostech (projektování, konstrukce, provoz), existencí ochranných bariér a instalací redundantních a diversifikovaných bezpečnostních systémů je zajištěno, aby při provozu nedošlo ani k nekontrolovatelnému rozvoji řetězové štěpné reakce ani k nedovolenému úniku radioaktivních látek nebo ionizujícího záření do životního prostředí.

Působení JE na okolí

V jaderné elektrárně probíhají dva procesy, které vedou ke tvorbě radionuklidů, a to štěpný proces a proces aktivace. Během normálního provozu reaktoru vznikají v jaderném palivu, které obsahuje U 235, štěpné produkty a transurany. Většina těchto štěpných produktů a transuranů zůstává v palivu a je z reaktoru odstraňována společně s vyhořelým jaderným palivem.

Bezpečnost

Neustále se zdokonalujícím technickým provedením a mnohostrannými bezpečnostními opatřeními patří v současné době jaderné elektrárny k nejbezpečnějším technickým zařízením. I přes tato opatření však nelze zcela vyloučit vznik poruch za provozu. Proto byla u jaderných elektráren vyvinuta zvláštní bezpečnostní zařízení, která chrání jak obyvatele v okolí elektrárny, tak personál elektrárny před škodlivými účinky radioaktivního záření.