Na základě vyhodnocení parametrů území podle legislativních a odborných kritérií byla pro umístění JE vybrána lokalita Temelín. Staveniště se nachází v pahorkatině v nadmořské výšce 510 m. n. m. Do vzdálenosti 10 km od lokality se nevyskytují žádné výrazné výškové body. Směrem severozápadním se rozprostírá rozsáhlý komplex lesů.

• Geografické umístění lokality
• Osídlení
• Data o hospodářství a o životním prostředí
• Blízké průmyslové, vojenské a dopravní objekty
• Meteorologické poměry
• Hydrologické poměry
• Geologie lokality
• Seismické riziko
• Výsledky monitorování radiační situace

Geografické umístění lokality

Na základě vyhodnocení parametrů území podle legislativních a odborných kritérií byla pro umístění JE vybrána lokalita Temelín. Staveniště se nachází v pahorkatině v nadmořské výšce 510 m n.m. Do vzdálenosti 10 km od lokality se nevyskytují žádné výrazné výškové body. Směrem severozápadním se rozprostírá rozsáhlý komplex lesů. Také přilehlé území, které se nachází na obou březích přehradní nádrže Hněvkovice na řece Vltavě cca 5 km východně od lokality, je převážně zalesněno. Elektrárna je vzdálena 45 - 50 km od státních hranic s Rakouskem a se SRN.

Letecký snímek JE Temelín

JE Temelín je situována na pozemcích o rozloze 143 ha, které jsou majetkem ČEZ, a. s. Oplocená plocha pozemku činí cca 123 ha. Podrobnosti jsou zřejmé z plánu lokality.

Osídlení

Dále uvedené údaje o populaci vycházejí z údajů o sčítání lidu v roce 1991. Prognózu počtu obyvatel na další roky zpracoval TERPLAN - Úřad pro územní plánování.

Týn nad Vltavou - největší město do vzdálenosti 5 km od JE Temelín

Nejbližší trvale osídlenou lokalitou k jaderné elektrárně je obec Temelín, která se nachází směrem severozápadním ve vzdálenosti cca 2 km. Týn nad Vltavou je vzdálený 5 km a má 8600 obyvatel, město Vodňany je vzdálené cca 14 km a má 6500 obyvatel. České Budějovice jsou vzdálené cca 25 km a mají přibližně 100 000 obyvatel. V okruhu do 30 km od JE žilo podle sčítání lidu v roce 1991 cca 256 000 obyvatel. Další část území je slabě osídlena, převažují zde malá venkovská sídla. Předpokládané rozložení obyvatelstva pro rok 1998 uspořádané dle vzdálenosti a dle azimutů vzhledem k jaderné elektrárně je uvedeno v následující tabulce a na následujícím obrázku.

Data o hospodářství a o životním prostředí

Oblast do 10 km od JE Temelín se využívá převážně zemědělsky a pro lesní hospodářství. Z celkové katastrální výměry 10km oblasti (31 415 ha) zaujímá zemědělsky využívaná plocha přibližně 17 tisíc ha (tj. 54 %). Pěstované plodiny jsou hlavně obilí a brambory.

Stav hospodářského zvířectva v této oblasti podle statistických údajů z roku 1995 činí zhruba 9 tisíc kusů skotu, 13 tisíc kusů prasat, 80 kusů ovcí, 71,5 tisíce kusů kuřat a 100 kusů koní.

Skladba rybí fauny v rybnících, které se nacházejí v okolí uvedené lokality, je daná komerčním hlediskem. Určují ji rybáři typem vsádky. Obvykle ji z 90 % tvoří vsádka kapra. Zbývajících 10 % tvoří vedlejší druhy ryb, jako amur, tolstolobik, candát, štika, lín, plotice, okoun, úhoř aj. Rybářství v tekoucích vodách (hlavně ve Vltavě) se provozuje pouze formou sportovního rybaření, zařízení na chov ryb v 10km pásmu kolem JE nejsou. Zarybňování se provádí na základě pokynů ministerstva zemědělství, kdy základním hlediskem je zachování rovnováhy v lokalitě. Řeka Vltava v oblasti sousedící s JE Temelín je mimopstruhové pásmo. Žijí zde všechny druhy ryb, které se v České republice vyskytují. Je jedním z nejatraktivnějších revírů v České republice pro výskyt dravých ryb (candát, štika, sumec).

Jak ukazují měření z provozovaných jaderných elektráren na světě, nebude využívání půdy a vody v okolí provozem elektrárny nikterak znemožňováno a omezováno.

V okolí JE jsou také chráněná území, která spadají pod správu referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích. Tato území nejsou výstavbou elektrárny nijak nepříznivě ovlivněna a nepříznivé vlivy se neočekávají ani během provozu elektrárny.

Radomilická mokřina o rozloze 47 ha je největší přírodní rezervací v okolí JE Temelín

Největší přírodní rezervací ve sledované oblasti je Radomilická mokřina (leží jihozápadním směrem ve vzdálenosti 10 km od JE Temelín, má rozlohu 47 ha), kde se vyskytují vzácné a chráněné rostlinné druhy (např. hrachor bahenní).

Hrachor bahenní patří mezi vzácné druhy rostlin v Radomilické mokřině

Nedaleko Albrechtic nad Vltavou se nachází přírodní rezervace Malý a Velký Kamýk (leží severozápadním směrem ve vzdálenosti 9 km od JE Temelín, má rozlohu 29 ha), kterou tvoří komplex smíšených porostů bučin. Soustava 11 malých rybníků, nazývaná přírodní památka Zelendárky (leží severoseverozápadním směrem ve vzdálenosti 10 km od JE Temelín, má rozlohu 31 ha), je specifická zachovalými porosty ostřic a rákosin i velkou hustotou a různorodostí ptačích populací. V okolí lokality JE Temelín provádí Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích analýzu výchozího stavu zemědělské činnosti.

Blízké průmyslové, vojenské a dopravní objekty

Výběr lokality JE byl proveden tak, aby byly minimalizovány možné interakce JE s okolím. V bezprostřední blízkosti JE se tudíž nenalézají velká průmyslová zařízení, a s výjimkou potrubí tranzitního plynovodu, ani frekventované transportní cesty.

Průmysl

Hustota průmyslových objektů je v jižních Čechách značně nižší než na ostatním území České republiky. Blízké okolí JE má jednoznačně zemědělský charakter a jsou zde jen malé průmyslové závody. V desetikilometrové vzdálenosti od JE se nacházejí pouze vlastní objekty elektrárny, v obci Temelín jsou sklady průmyslových podniků (chemikálie) a v městě Týn nad Vltavou jsou menší průmyslové podniky. V širším okolí JE (nad 10 km) v obci Mydlovary (11,5 km) jsou zařízení, ve kterých se skladuje amoniak a pesticidy. Další průmyslové objekty většího významu jsou v okrese České Budějovice a nacházejí se již ve větších vzdálenostech. Podle informací Okresního úřadu v Českých Budějovicích se nepočítá ve výhledu do roku 2020 s rozvojem průmyslové činnosti v desetikilometrové oblasti kolem JE. Hospodářský rozvoj širší oblasti je a i nadále bude posilován výstavbou a následným provozem elektrárny.

Doprava

Oblast lokality JE Temelín je přístupná po silnici a po železnici.

Silniční doprava

Na jihovýchodním okraji lokality JE je dobře vybudovaná a frekventovaná silnice č. 105 z Českých Budějovic do Týna n. Vltavou, další silnice v blízkém okolí mají nižší hustotu dopravy. V širším okolí JE jsou dva úseky silnic, které jsou mezinárodními trasami a na nich probíhá i přeprava nebezpečných zásilek (regulovaná mezinárodní vyhláškou ADR). Jsou to silnice E 49 v úseku České Budějovice - Vodňany - Strakonice ve vzdálenosti 13 km od JE a silnice E 55 v úseku České Budějovice - Soběslav - Tábor ve vzdálenosti 17 km. Analýzy ukázaly, že i v málo pravděpodobném případě mimořádné události na vozidle přepravujícím nebezpečný náklad nebude bezpečnost JE nijak ovlivněna.

Železniční doprava

 Nejbližší železniční tratí, která se nachází ve vzdálenosti 0,4 km od elektrárny. je místní trať Číčenice - Týn nad Vltavou s osobní a nákladní přepravou. Frekvence osobní přepravy je nízká. Pravděpo-dobnost vzniku železniční nehody na této trati u vlaků přepravujících nebezpečné zboží je jak v současnosti, tak i ve výhledu prakticky nulová. Frekventované železniční koridory České Budějovice - Plzeň a České Budějovice - Praha probíhají ve vzdálenostech 10,3 km a 14,7 km od elektrárny.

Lodní doprava

V nejbližší oblasti JE probíhá pouze v letním období malá rekreační osobní lodní doprava na přehradní nádrži Hněvkovice a na řece Vltavě, která má velmi nízkou frekvenci. S jejím rozšířením se ve výhledu nepočítá.

Letecká doprava

Prostor nad jadernou elektrárnou je zakázaným prostorem pro letadla. Tento zákaz je vyhlášen do celého světa Letovou informační příručkou. Nejbližší letecká cesta je vzdálena 18 km od elektrárny. Letecký provoz nemá na jadernou elektrárnu žádný vliv. Vojenské letiště v Bechyni (vzdálené 18 km) bylo zrušeno a na vojenském letišti v Českých Budějovicích (vzdáleném cca 25 km od jaderné elektrárny) je pouze malý nepravidelný provoz.

Produktovody

V okruhu 8 km kolem jaderné elektrárny se nacházejí tři větve tranzitního plynovodu o průměrech 1400 mm, 1000 mm a 800 mm. Jsou v minimální vzdálenosti cca 900 m od výrobních bloků elektrárny. Tranzitním plynovodem je přepravován zemní plyn. Analýzy ukázaly, že i při maximální možné havárii plynovodu nebudou narušeny ani funkce stavebních objektů ani funkce technologických zařízení. Výpočty a rozbory zpracované odbornými organizacemi a výzkumnými ústavy byly kladně posouzeny SÚJB.

Meteorologické poměry

Specifická znalost meteorologické situace v okolí jaderné elektrárny je nutná pro stanovení dopadů provozu chladicích věží a pro posouzení šíření radioaktivních látek v případě havárie. Proto byla a je jejímu poznání věnována zvláštní pozornost.

Okolí jaderné elektrárny leží v atlanticko-kontinentální oblasti mírného klimatického pásma severní polokoule. V průběhu roku se zde střídají vzduchové hmoty oceánského a kontinentálního původu, což je spojeno s častým přechodem atmosférických front (v průměru bývá 125 front ročně). V oblasti převládají meteorologické situace určené frontami jdoucími od západu, v menší míře pak od severu. Specifická meteorologická měření pro lokalitu JE se začala provádět již v době výstavby meteorologické observatoře. Observatoř je ve vzdálenosti 3 km severozápadně od JE za obcí Temelín. Měření začalo v dubnu 1988 a od ledna 1989 se provádí spojité pozorování.

Průměrná srážková činnost v letech 1990 - 1997

Průměrná četnost výskytu inverzních podmínek v letech 1990 - 1997

Průměrná absolutní vlhkost v letech 1990 - 1997

Průměrná teplota vzduchu v letech 1990 - 1997

Průměrná doba trvání námrazy v letech 1990 - 1997

Hydrologické poměry

Provoz elektrárny je především spojen s řekou Vltavou, ze které elektrárna odebírá technologickou vodu a současně do ní vypouští odpadní vody. Řeka Vltava tvoří hlavní osu české říční soustavy. Již dříve na ní byla vybudována řada vodních nádrží tvořících tzv. Vltavskou kaskádu, která ochraňuje okolí Vltavy před zátopami a má hydroenergetické využití. Významným přínosem nádrží kaskády je také vyrovnání minimálních průtoků. Pro potřeby JE Temelín byla kaskáda doplněna o vodní nádrž Hněvkovice, ze které se provádí odběry technologické vody a o vodní dílo Kořensko, které je využíváno pro promísení odpadních vod vypouštěných z JE s vodou ve Vltavě. 

Vodní dílo Hněvkovice

Vodní dílo Hněvkovice bylo vybudováno v letech 1986 - 1991. Nachází se ve vzdálenosti 5 km od Týna nad Vltavou proti proudu řeky. Tvoří hlavní část zásobovací soustavy JE technologickou vodou. Vytváří nárazový prostor pro zvýšení průtoku v případě potřeby z nádrže Lipno, která se nachází ve vzdálenosti 120 km proti proudu řeky Vltavy; kapacita nádrže Lipno je 252 mil. m³. Vlastní odběr vody je zajišťován čerpací stanicí (průměrné povolené množství 1,625 m³), která se nachází v bezprostřední blízkosti hráze na levém břehu. Voda je vedena 2 potrubními trasami o DN 1600 mm, které jsou uloženy v zemi a jsou dlouhé 6,2 km, do vodojemu, jenž se nachází v areálu elektrárny. Chemické složení odebírané vody z Vltavy je dlouhodobě sledováno a bylo podstatně vylepšeno zprovozněním velkých čistíren odpadních vod v Českém Krumlově a v Českých Budějovicích a nové odparky v Jihočeských papírnách ve Větřní u Českého Krumlova. 

Vodní dílo Hněvkovice

Zásobníky chladicí vody jsou tvořeny především vodojemem o kapacitě 2 x 15 tisíc m³. Vystačí na 5 hodin normálního provozu a při havarijním provozu s doplňováním pouze okruhu technické vody na dobu cca 5 dní. Okruh cirkulační chladicí vody pro má celkový objem vody cca 140 tisíc m³. Okruh systému technické vody pro odvod tepla ze zařízení reaktorové části má celkový objem vody cca 38,5 tisíce m³

Vodní dílo Kořensko

Vodní dílo Kořensko se nachází 2 km pod ústím řeky Lužnice do Vltavy. Hlavní funkce vodního díla jsou:

udržovat stálou hladinu a tak omezit kumulaci znečištění v řece v prostoru Týna nad Vltavou, které působí kolísání hladiny vodní nádrže Orlík, zajišťovat promísení odpadních vod z JE s vodou Vltavy, provoz malé vodní elektrárny. Jezové těleso tvoří tzv. ponořený stupeň, tj. voda je v této nádrži zadržována pouze v době, kdy hladina nádrže Orlík nedosahuje maxima. V opačném případě je stupeň zatopen vzdutou hladinou, což ale nastává málokdy.

Vodní dílo Kořensko

Analýza zátop a prognostické scénáře zátop ukazují, že lokalita JE nikdy nebyla a ani není ohrožena zátopami. Hlavní objekty elektrárny, ve kterých jsou umístěna zařízení důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti, jsou na kótě 510 m n.m. Z hodnocení historicky extrémních průtoků vyplývá, že areál elektrárny je umístěn cca 150 metrů nad maximálními hladinami. Lokalita JE Temelín byla posuzována i s ohledem na možné destrukce vodních nádrží na horním toku řeky Vltavy. Při prolomení hráze Lipna I bude v profilu Hněvkovic průtok cca 1460 m³/s, který neovlivní ani přehradu Hněvkovice ani čerpací stanici technologické vody.

Podzemní vody

Z provedených průzkumů vyplynulo, že v okolí JE Temelín jsou dva oběhové systémy podzemních vod, tj. hlubší a mělký oběhový systém.

Režim podzemních vod hlubšího oběhového systému, který se nachází v hloubce větší než 100 m, je charakterizován velmi pomalu se pohybující podzemní vodou holocenního stáří (cca 10 000 let). Tento systém nemá přímý kontakt se zemským povrchem a není významně doplňován srážkami. Režim podzemních vod mělkého oběhového systému, který se nachází v hloubkách menších než 100 m, je charakterizován pomalým oběhem podzemních vod a je doplňován přímo srážkami.

V nejbližším okolí JE jsou téměř všechny obce zásobovány pitnou vodou z vodovodního řádu. Voda ze studní je používána převážně jako užitková. Hladiny podzemní vody se vesměs pohybují v hloubkách od 10 do 12 m pod terénem. Pravidelně je prováděno vyhodnocování vzorků ze studní nacházejících se až do vzdálenosti 25 km od JE. Ačkoliv se při provozu elektrárny neočekává ovlivnění jakosti podzemních vod, budou vzorky těchto vod dále pravidelně odebírány a vyhodnocovány.

Geologie lokality

Území České republiky patří mezi území, která jsou značně geologicky prozkoumaná a v souvislosti s JE bylo provedeno další podrobné hodnocení geologické situace, a to až do vzdálenosti 30 km od JE. Původní geologické průzkumné práce z 80. let byly v letech 1991 - 1994 doplněny dalšími pracemi, které doporučila MAAE.

Odstřel základové spáry pod hlavní objekty JE Temelín

Geologické podloží okolí lokality JE tvoří jednak jihočeská větev moldanubika a jednak jihočeské pánve. Obě jednotky patří do Českého masívu, který byl vytvořen koncem paleozoika (prvohor) v závěrečné fázi variského horotvorného cyklu. Nejrozšířenějšími horninami jsou zde ruly, žuly a křemeny. Staveniště elektrárny má skalní podklad, hlavní objekty elektrárny jsou umístěny na homogenním bloku o rozměrech větších než 500 x 500 m. Z geomechanického pohledu má podloží elektrárny dostatečnou únosnost pro stavby a zařízení JE.

Seismické riziko

Seismické hodnocení bylo provedeno pro celou zájmovou oblast JE, která je určena kružnicí o středu na elektrárně a o poloměru 300 km. Největší část zájmové oblasti je na území Českého masívu, na jihu a jihovýchodě zasahuje do alpsko-karpatské oblasti. Moldanubikum, na kterém leží jaderná elektrárna, je nejstarší a nejpevnější částí Českého masívu. Výše seismického rizika je určena alpskými zemětřeseními. Ze seismologických analýz vyplývá, že nejsou známy žádné případy místních tektonických otřesů. Pro obec Temelín dokonce ani neexistují žádné zprávy o pozorovaných účincích alpských zemětřesení, při kterých byly pozorovány nejvyšší hodnoty intenzit v jižních Čechách.

Z hodnocení založených na velikostech největších možných otřesů v ohniskových oblastech nacházejících se v zájmové oblasti JE a na nejméně příznivém poklesu intenzit se vzdáleností ve směru ohnisko zemětřesení - JE vyplývá, že mezní hodnota makroseismické intenzity, která by neměla být překročena s pravděpodobností 0,95 ani v časovém intervalu 10 000 let, je 7° MSK-64, což ve středoevropských poměrech odpovídá zrychlení 0,1 g. Pro výstavbu JE byl použit projekt pro zrychlení 0,1 g, což je plně v souladu s doporučením MAAE z roku 1991. Na tuto hodnotu jsou projektovány všechny stavby, systémy i komponenty, které mají vliv na jadernou bezpečnost; hlavní komponenty, jako je reaktor, jsou projektovány na hodnoty vyšší, t.j. 0,2 g.

Seismologické monitorovaní širšího okolí jaderné elektrárny Temelín a alpských zemětřesení je prováděné Ústavem fyziky Země Masarykovy university v Brně.

Výsledky měření najdete na internetové stránce: http://www.ipe.muni.cz/seismologie_temelin/

Výsledky monitorování radiační situace

Od roku 1991 je soustavně zjišťován obsah radionuklidů v jednotlivých složkách životního prostředí a je sledována úroveň přírodního pozadí dávkových příkonů v okolí JE. Sledování je prováděno proto, aby mohlo být po zahájení provozu elektrárny prováděno posuzování jejího radiologického vlivu na okolí.

Pravidelné odebírání vzorků v okolí JE Temelín

Předprovozní monitorování provádí Laboratoř radiační kontroly okolí (dále jen LRKO) JE, která je umístěna v Českých Budějovicích, podle pokynů státní odborné instituce - Státní ústav radiační ochrany (dále jen SÚRO). Měření dávkových příkonů od zevního ozáření se provádí dvěma způsoby. Jednak pomocí termoluminiscenčních dozimetrů (TLD), které jsou vyhodnocovány jednou za tři měsíce zařízením Solaro a jednak pomocí detektorů firmy Reuter Stokes.

LRKO také zajišťuje měření aktivity nejdůležitějších umělých radionuklidů ve složkách životního prostředí. Celé okolí jaderné elektrárny je pro účely systematického sledování rozděleno na 16 sektorů definovaných jako kruhové výseče. V pravidelných čtvrtletních intervalech jsou ve vybraných obcích odebírány vzorky vod z veřejně přístupných studní. Kontrolovány jsou i povrchové vody v okolních řekách, rybnících a potocích. Přímo v areálu elektrárny je sledována podzemní voda v deseti geologických vrtech. Ve čtrnáctidenních intervalech se radiometricky kontroluje mléko, odebírané v zemědělském družstvu Temelín a v Českých Budějovicích. Ve vegetačním období jsou prováděny odběry a měření rostlinných produktů, a to především pícnin, obilí, zeleniny, ovoce apod. Prováděna je i radiační kontrola ryb v přehradní nádrži Orlík a ve vybraných rybnících v okolí.

Monitorování jednotlivých složek životního prostředí se provádí podle schváleného předprovozního monitorovacího programu. Výsledky měření jsou zpracovávány ve formě čtvrtletních zpráv, které elektrárna zasílá orgánům státního dozoru a státní správy. Další měření jsou prováděna Regionálním centrem SÚJB v Českých Budějovicích a Českým hydrometeorologickým ústavem.