Hydroturbo 2012 přijede v září 2012 do Brna!

Ve dnech 25. - 27. září 2012 se v České republice, v hotelu Santon v Brně, se bude konat již 21. ročník tradiční mezinárodní konference Hydroturbo 2012, na kterou tímto zveme všechny odborníky z hydroenergetiky a z oblastí, které s hydroenergetikou souvisí.

Stáhněte si PŘIHLÁŠKU na konferenci Hydroturbo 2012!

Aktuální informace na stránkách http://www.hydroturbo2012.cz

Na této konferenci se pravidelně setkávají odborníci nejen z Evropy, ale i  ze zámoří.

Využívání vodní energie v České republice

I když v ČR nejsou přírodní poměry pro budování velkých vodních energetických děl ideální, hrají v rámci obnovitelných zdrojů u nás vodní elektrárny prim. Naše toky nemají potřebný spád ani dostatečné množství vody. Proto je podíl výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách na celkové výrobě v ČR poměrně nízký. Významným posláním vodních elektráren v ČR je však sloužit jako doplňkový zdroj výroby elektrické energie a využívat především své schopnosti rychlého najetí na velký výkon a tedy operativního vyrovnání okamžité energetické bilance v elektrizační soustavě ČR.

V českých zemích má využívání vodní energie dlouholetou tradici. Od přímého mechanického pohonu zařízení mlýnů, pil a hamrů až k přeměně na elektrickou energii. Nejstarším zařízením tohoto typu v Čechách byla vodní elektrárna v Písku, vybudovaná v roce 1888. Byla zřízena v návaznosti na velký úspěch propagačního osvětlení centra města Františkem Křižíkem 23. června 1887. (Písek se stal prvním městem v Čechách se stálým veřejným elektrickým osvětlením). Také v Praze existovaly již na začátku 20. století dokonce dvě vodní elektrárny – na Těšnově a na Štvanici. Těšnovská byla roku 1929 zrušena, štvanická je po rekonstrukci dodnes v provozuschopném stavu.

Podle metodiky EU se přečerpávací vodní elektrárny a malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem nad 10 MW mezi zařízení vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů nepočítají, nicméně z hlediska jejich významu pro elektroenergetiku ČR a především pro svůj přínos k zachování životního prostředí jsou i ony předmětem zájmu Skupiny ČEZ.

Všechny velké vodní elektrárny, s výjimkou Dalešic, Mohelna a Dlouhých Strání, jsou situovány na toku Vltavy, kde tvoří kaskádový systém – vltavskou kaskádu. Jejich provoz je automatický a jsou řízeny z centrálního dispečinku ve Štěchovicích.

Vznikem rozšířené Skupiny ČEZ se původní portfolio hydroenergetiky ČEZ, a. s., rozšířilo o 12 elektráren, z toho 11 malých vodních elektráren, o celkovém instalovaném výkonu přibližně 48 MW. Při započtení dalších osmi malých vodních elektráren, původně začleněných do samostatné dceřiné organizace HYDROČEZ, a. s., tak je od roku 2006 ve Skupině ČEZ mimo potenciál vodních elektráren mateřské organizace v rozsahu téměř 1900 MW k dispozici navíc přibližně 63 MW.

Z hlediska všech obnovitelných zdrojů Skupiny ČEZ mají vodní elektrárny na výrobě elektrické energie největší podíl.

Skupina ČEZ průběžně spouští nové malé vodní elektrárny, posledním dokončeným zdrojem je malá vodní elektrárna Mělník. Přečtěte si o převozu turbíny a zajímavé informace o parametrech budoucí malé vodní elektrárny Mělník.

Více ze zákulisí stavby malé vodní elektrárny v Mělníku čtěte na Blogu Skupiny ČEZ.

Přehled vodních elektráren provozovaných Skupinou ČEZ