Bezpečnost jaderných elektráren kontinuálně sleduje řada institucí, jako např. Mezinárodní agentura pro jadernou energii se sídlem ve Vídni (MAAE), nebo Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Jak bezpečnostní analýzy dokládají, elektrárny jsou projektovány jako stále bezpečnější a odolnější zařízení. Vzhledem k tomu, že v jaderné energetice je praktikován vysoce nadstandardní přístup k bezpečnosti, jsou u dnešních elektráren havárie s únikem radioaktivity do okolí a ohrožení obyvatelstva prakticky vyloučeny. Jaderná elektrárna je navíc postavena tak, aby bez obtíží odolala zemětřesení či pádu letadla.

Technické předpoklady bezpečnosti jaderných elektráren

Elektrárny jsou projektovány tak, aby samotná podstata fyzikálních dějů při získávání energie z atomu zákonitě působila, jak již bylo uvedeno, proti rozvoji nepříznivých procesů (tzv. inherentní bezpečnost). Bezpečnost provozu navíc hlídá řada zařízení, která působí samočinně, tj. bez přívodu vnější energie, proti případnému rozvoji nepříznivé události (pasivní bezpečnost). Jaderné elektrárny jsou vybaveny systémy, které automaticky sledují provozní parametry a v případě překročení určitých mezí samočinně startují a svou činností předcházejí rozvoji nepříznivého stavu (aktivní bezpečnost). Důležité systémy jsou trojnásobně až čtyřnásobně zálohovány. Nadstandardní pozornost při testech a údržbě se věnuje těm zařízením, která mají vyšší tzv. bezpečnostní klasifikaci.

Úniku radioaktivních látek do okolí brání 4 fyzické bariéry – matrice (peleta) paliva, pokrytí paliva  (tj. zirkoniové trubičky), ocelové komponenty primárního okruhu s reaktorem a kontejnment(y) . Všechny bariéry jsou on-line monitorovány a pravidelně testovány. Pro ochranu jednotlivých bariér je vždy připraveno několik zálohovaných bezpečnostních systémů.

Zdroj: http://www.hsem.state.mn.us/

Stejně pečlivě jako se proti úniku radioaktivních látek sleduje funkčnost čtyř popsaných bariér, hlídají se a v každém okamžiku kontrolují tři základní bezpečnostní funkce

• řízení reaktivity (výkonu reaktoru),
• odvod tepla z aktivní zóny reaktoru,
• zabránění úniků radioaktivních látek, řízení provozních výpustí a omezení úniků při haváriích.

Důležitá zařízení jsou vybavena systémem sebekontroly, který v případě hrozící nefunkčnosti spustí alarm, příp. uvedou do činnosti systém aktivní bezpečnosti.

Organizační předpoklady pro bezpečnost jaderných elektráren

Jaderná elektrárna se proti napadení chrání řadou bezpečnostních opatření. Základním opatřením je rozdělení elektrárny na několik bezpečnostních pásem s omezeným přístupem zaměstnanců a s aktivními i pasivními prvky zabezpečení. Režim vstupu do elektrárny je přísnější než na letišti. U zaměstnanců se kontroluje, zda před vstupem do elektrárny nepožili alkohol nebo psychotropní látky. Ostrahu objektu vykonává speciálně vycvičený personál.

Nad elektrárnou je bezletová zóna o průměru cca 4 000 m a výšce 1500 m.

Všechny provozní manipulace na zařízeních jaderné elektrárny a další postupy jsou popsány v provozních předpisech a jejich znalost se pravidelně operátory nacvičuje na simulátoru Vedení elektrárny klade velký důraz na vztah zaměstnanců elektrárny k bezpečnosti, na tzv. kulturu bezpečnosti. V praxi jde o využívání propracovaného systému vzdělávání, kontrolu dodržování předpisů, prozkoumávání událostí a hledání cest, jak jim předejít, tedy o vytvoření podmínek pro samozřejmé, svědomité a aktivní plnění zásad bezpečnosti. Otázky bezpečnosti, kterým se věnuje maximální pozornost, jsou zakomponovány v řízení a rozhodování, a to jak ve fázi projektu, tak výstavby i provozu jaderné elektrárny.

Postupy pro minimalizaci následků hypotetické havárie na obyvatelstvo stanovuje tzv. havarijní plán, který je pravidelně procvičován v simulovaných podmínkách havárie. Cvičení se účastní i záchranné složky a samospráva.

Odolnost jaderných elektráren

Jaderné elektrárny jsou konstruovány tak, aby dokázaly odolat nejrůznějším typům vnějšího či vnitřního ohrožení (viz. výčet). Riziko je přitom eliminováno jak aktivními kroky, tak i výběrem lokality (tím je sníženo například riziko zemětřesení či zatopení).

Vnější ohrožení

• Zemětřesení – elektrárna je schopna se odstavit a dochladit (zařízení má na tento typ ohrožení atest)
• Extrémní podmínky počasí – vítr, sníh, mráz, teplo, sucho
• Pád letadla
• Ohrožení od okolních průmyslových objektů a dopravy (v Jaderné elektrárně Temelín např. plynovod)
• Elektromagnetická interference – zařízení je navrženo (odstíněno) tak, aby nemohlo být rušeno
• Sabotáž – řeší ostraha elektrárny (bezpečnostní služba)

Vnitřní ohrožení

• Požár – jsou použity nehořlavé a žáruvzdorné materiály, důsledně odděleny bezpečnostní systémy
• Úniky vody, páry, plynů, chemikálií a jedovatých látek – projekt brání úniku do životního prostředí a současně brání ohrožení personálu
• Poruchy tlakových částí, podpěr, konstrukcí – důležité zařízení je chráněno
• Roztržení rotujících částí
• Padající nebo narážející břemena
• Nepříznivé provozní stavy
• Abnormální stavy – stavy nad rámec běžného provozu a běžných přechodových stavů
• Havárie – významné narušení některé ze čtyř bezpečnostních bariér

Radiační ochrana

Radiační situace v technologických zařízeních, v místnostech budovy reaktoru, v areálu elektrárny a v okolí je nepřetržitě monitorována. Kromě toho jsou kontinuálně vyhodnocovány plynné i kapalné výpusti z elektrárny a je sledován stav životního prostředí. Měření dokazují, že vliv výpustí z jaderné elektrárny je tisíckrát menší než jiné vlivy působící na člověka – je například totožný s nárůstem kosmického záření u obyvatele panelového domu, jenž se přestěhoval z přízemí do desátého patra.

Více informací naleznete na stránkách Státního ústavu radiační ochrany.

Přehled zdrojů ozáření obyvatelstva – srovnání s jádrem

zobrazit graf v plné velikosti

Efektivní dávky z přírodního prostředí v České republice

Efektivní dávky z umělých zdrojů