Bezpečnost

Výstavba NJZ nepředstavuje pro životní prostředí a bezpečnost občanů významný rizikový faktor, v porovnání s celkovými riziky přispívá velmi nízkou měrou. Téma jaderných nehod je ale mediálně silně sledované, protože svými důsledky obvykle zasáhne větší množství lidí najednou, podobně jako nehoda dopravního letounu. V případě statistického vyjádření počtu úmrtní na vyrobenou GWh není ale jaderná energetika nebezpečnější než jiné způsoby výroby energie a průmyslové činnosti.

Riziko jakékoliv lidské průmyslové činnosti nelze nikdy 100% vyloučit. Cílem však je tyto potenciální rizika minimalizovat.

Jaderná energetika je pečlivě sledována a kontrolována, nadstandardně oproti jiným lidským činnostem, které však mohou rovněž vést k obětem na lidských životech.

Nehody v jaderných elektrárnách Three Mile Island (USA, 1979), Černobyl (SSSR, 1986), Fukušima (Japonsko, 2011) se staly impulsem k zavádění doplňujících technických a organizačních bezpečnostních opatření směřovaným ke zvýšení bezpečnosti obyvatelstva. JE Fukušima odolala živelným silám, se kterými se při návrhu nepočítalo. V souvislosti s radiačním zářením nemá nehoda ve Fukušimě ani jednu přímou oběť na životě, všechny reaktory byly odstaveny automaticky. Dopady jsou ale spíše v psychice evakuovaných lidí,

V oblasti jaderné energetiky reprezentují bloky současnou úroveň BAT (Best Available Techniques). Jde o nejnovější projekty jaderných elektráren, které vykazují oproti předchozím generacím vyšší technologické, bezpečnostní a ekonomické parametry.

Současné elektrárny, které jsou řazeny ke II. generaci, tvoří páteř světové jaderné energetiky a jejich technický stav obvykle umožňuje i prodloužení provozu oproti původním projektovým předpokladům. Přes polovinu bloků tvoří lehkovodní reaktory typu PWR (mezi které patří též bloky VVER, budované v bývalé Československé socialistické republice a provozované i nadále v ČR i SR). Elektrárny využívají v současnosti nejlepší dostupné technologie vycházející z osvědčených technických řešení II. generace s množstvím evolučních prvků. Hlavními rozdíly oproti 2. generaci jsou:

  • standardizovaný design zkracující dobu licencování jednotlivých elektráren, potřebné investiční náklady a dobu výstavby,
  • zjednodušený, ale zároveň bezpečnostně robustnější design umožňující jednodušší obsluhu a zvyšující provozní rezervy,
  • vyšší disponibilita (90 % a více), vyšší čistá účinnost (až 37 %) a delší životnost (min. 60 let),
  • nižší riziko havárií s výrazným poškozením aktivní zóny (výrazně pod 10-5/rok),
  • vyšší odolnost vůči vnějším vlivům,
  • umožnění vyššího vyhoření paliva (vyššího využití paliva až 70 GWd/tU) a snížení potenciálního množství produkovaného odpadu,
  • prodloužení doby pobytu paliva v aktivní zóně použitím vyhořívajících absorbátorů (až o 24 měsíců).

Vylepšením stávajících systémů (např. vyšší tlaková odolnost ochranné obálky, použití dvojitého kontejnmentu k vyšší ochraně před obtokem kontejnmentu a vnějším vlivům) klesla pravděpodobnost tavení aktivní zóny i velkého úniku minimálně o jeden řád oproti II. generaci reaktorů. Zároveň se snížily hypotetické následky projektových havárií na životní prostředí.

Základní bezpečnostní cíl

Nové jaderné elektrárny budou navrženy tak, aby bylo zajištěno plnění základních bezpečnostních cílů v souladu s nejnovějšími požadavky Mezinárodní agentury pro atomovou energii IAEA. Základním bezpečnostním cílem je chránit osoby, společnost a životní prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření.

Dodržování základního bezpečnostního cíle bude uvažováno ve všech fázích existence jaderného zařízení, tj. plánování, umisťování, projektování, výroby, výstavby, uvádění do provozu, provozu až po vyřazení zařízení z provozu a to i se zahrnutím transportu radioaktivních materiálů a nakládaní s radioaktivními odpady.

bezpečnostZákladní bezpečnostní požadavky

Jaderná elektrárna bude realizovaná v souladu s legislativou České republiky a s aktuálními mezinárodně uznávanými bezpečnostními požadavky relevantními pro jadernou technologii. Za závazné požadavky jsou považovány:

  • Zákony a prováděcí právní předpisy České republiky, včetně mezinárodních smluv a konvencí, kterými je Česká republika vázána
  • Bezpečnostní standardy IAEA (na úrovni základních bezpečnostních principů a bezpečnostních požadavků IAEA SF-1, IAEA SSR) a bezpečnostní požadavky WENRA

Pro nový jaderný zdroj budou mimo jiné uplatněna i následující radiologická kritéria, která vycházejí z nejmodernějších požadavků WENRA, IAEA a ICRP:

  • při normálním i abnormálním provozu nového jaderného zdroje nebudou překročeny autorizované limity pro výpusti radionuklidů do životního prostředí; pro reprezentativní osobu nebude překročena dávková optimalizační mez, která se vztahuje na ozáření z výpustí ze všech provozovaných bloků v jedné lokalitě,
  • žádná událost, při které nedojde k tavení aktivní zóny, nepovede k úniku radionuklidů vyžadujícímu zavedení ochranných opatření ukrytí, jódové profylaxe a evakuace obyvatel kdekoliv v okolí nového jaderného zdroje,

pro postulované nehody s tavením aktivní zóny budou přijata taková projektová opatření, aby v bezprostředním okolí nebyla nutná evakuace obyvatel a nemusela být zaváděna dlouhodobá omezení ve spotřebě potravin; nehody s tavením aktivní zóny, které by mohly vést k časným nebo velkým únikům, budou prakticky vyloučeny.