PŘEČERPÁVACÍ VODNÍ ELEKTRÁRNY U NÁS

Elektrárna Štěchovice.

První přečerpávací vodní elektrárna na našem území vznikla hned v počátcích veřejné elektrizace roku 1930 na Šumavě nedaleko Hojsovy Stráže, kde malá přehrada na Úhlavě vytvořila spodní nádrž, odkud se voda přečerpávala do Černého jezera v nadmořské výši 1008 m. Jeho hladina kolísala mezi čerpáním a turbínovým provozem o pouhé 4 cm, takže přírodní ráz jezera ničím neutrpěl. Roku 1960 se s přečerpáváním skončilo, ale strojovna je hájena jako vzácný skanzen!
První velká přečerpávací elektrárna Štěchovice II se spádem 220 m a s umělou nádrží o obsahu 500 000 m3 na vrcholku kopce Homole byla uvedena do provozu roku 1947. Používala dvojici třístrojových soustrojí s výkonem po 21 MW. Na svou dobu byla tato naše největší přečerpávací vodní elektrárna plně automatizována a odpadní teplo z chlazení bylo využito mj. k ohřívání vody v nedalekém plaveckém bazénu. Až do února 1991, kdy byla pro zastaralost PVE odstavena, vyrobila 1 650 000 MWh převážně špičkové elektrické energie. Vzhledem k vhodnosti místa i použitelnosti horní nádrže a potrubí byla PVE Štěchovice nákladem 0,3 mld. Kč rekonstruována. Obě soustrojí jsou nahrazena jedinou moderní reverzní rychloběžnou turbínou typu FR-180 z ČKD Blansko s oběžným kolem průměru 2,2 m a s hltností 24 m3 vody za sekundu. Motorgenerátor má příkon 50 MW. Soustrojí je uloženo pod zemí v betonovém bloku vysokém jako devítipatrová budova. Turbína dosahuje plný výkon už 100 s po vyslání povelu, provoz řídí moderní digitální systém SIMATIC. Z původních 50 % celková účinnost nového soustrojí vzrostla na 75 %. Ročně se počítá s výrobou 62 GWh.

          Rozvodna 110 kV v elektrárně Štěchovice.

"Česká republika má vhodné přírodní podmínky pro budováni přečerpávacích vodních elektráren s denním turbínovým provozem od 3 do 7 hodin... " konstatovala studie Výzkumného ústavu energetického v Praze z roku 1978, která v době dokončování PVE Dalešice zveřejnila dvacet lokalit, na kterých by bylo možné zejména kvůli rozvoji jaderné energetiky vybudovat potřebné "sklady" na vyrovnávání odběrového diagramu. Vybraná místa dále uváděná disponují celkovým výkonem 12 000 MW a mohla by ročně akumulovat až 20 000 GWh z přečerpávání:
Podle abecedy uvádíme: Bradlo Býčí Skála, Cukrová Bouda, Čes. Krumlov II, Hardegg, Hříměždice, Křivoklát-Červený Kámen, Labská, Požár, Raspenava, Rejštejn, Sendráž, Skuhrov, Slavíč, Spálov, Světlá hora, Šumný Důl, Vilémov a Zleb. S většinou z nich však ochránci přírody nesouhlasí a k prosazení některých zřejmě dojde až pří nezbytnosti jejich výstavby.

Elektrárna Dalešice.

Víceúčelová PVE Dalešice

Stavbu velké vodní elektrárny plánovali vodohospodáři v romantickém údolí Jihlavy mezi Třebíčí a Ivančicemi již v třicátých letech. Teprve roku 1971 se začaly stavět dvě hráze. Sypaná, s rekordní výškou 104 m jako hlavní, která zadržela jezero se 127 mil. m3 vody, a o sedm kilometrů po proudu menší betonová, s výškou 49 m. Ta vytváří spodní nádrž, z ní se voda přečerpávaná do horní nádrže čtyřmi turbosoustrojími, poskytujícími při turbínovém provozu užitečný výkon 450 MW. Čerpadlo i turbínu tvoří jediné oběžné kolo o průměru 6 m. Elektrárna je schopná jednu minutu po vyslání impulzu dodávat 450 MW špičkové energie. Provoz je automatizován a z dozorny je ovládáno i malé Kaplanovo soustrojí o výkonu 1,23 MW v hrázi spodní vyrovnávací nádrže Mohelno. Kromě režimu čerpadlový turbínový chod mohou turbosoustrojí přispět i ke kompenzaci jalového výkonu, což soustava 400 kV, na kterou je PVE napojena, požaduje. Voda z nádrže zásobuje tříkilometrovým potrubím chladicí věže jaderné elektrárny Dukovany. Vodohospodáři si pochvalují, že se zásobou vody mohou zavlažovat okolní pozemky o rozloze 10 000 hektarů. V nádržích se dobře daří vysazeným pstruhům a lipanům...

PVE Dlouhé Stráně (interiér).

PVE Dlouhé Stráně

Uprostřed Jeseníků, na toku říčky Divoká Desná, se v květnu 1978 začalo s výstavbou naší současné nejvýkonnější PVE. Dolní nádrž je přímo na toku, horní nádrž pro 2,7 milionu m3 vody byla zřízena v nadmořské výši 1350 m. Podle původního projektu měly spád 536 m využívat čtyři vertikální třístrojové jednotky o celkovém výkonu 600 MW. Stavba se protáhla, ale právě díky tomu mohlo dojít k modernizaci v rozhodnutí použít jen dvou, zato nejmodernějších a nejúčinnějších dvoustrojových jednotek naší výroby, což zvýšilo celkovou kapacitu PVE-Dlouhé Stráně na 650 MW. S ohledem na ochranu přírody jsou soustrojí i transformátory zabudovány do dvou podzemních jeskyň, z nichž strojovna je dlouhá 84 m a vysoká 50 m.

Horní nádrž.

Délka přivaděčů, tunelů a přístupových štol přesahuje 8 km. Francisovy reverzní turbíny FR-10 z ČKD Blansko mají oběžná kola o průměru 453 cm. Elektrický výkon se z podzemní transformovny vyvádí kabely 400 kV zvláštní štolou do rozvodny na povrchu. Přes nekončící protesty "zelených" se po odchodu stavbařů ukázalo, že malebný kout Jeseníků utrpěl co nejméně. S výjimkou nádrží a komplexu správních budov a zapouzdřené rozvodny je všechno technické zařízení skryto v podzemí. K uvedení do provozu mělo dojít koncem roku 1994, při předkomplexních zkouškách TG1 však došlo k havárii celého soustrojí (vytrhlo se z betonové šachty vinou mechanické závady), a tak stavba, která přišla na necelých 6 miliard Kč, začala sloužit s víc než ročním zpožděním. Účinnost přečerpávacího cyklu zde dosahuje rekordní hodnoty 76,5 %. PVE je významným zdrojem špičkové energie pro naši elektrizační soustavu a každý kilowatt výkonu z Dlouhých Strání dnes šetří našemu hospodářství ročně 2,5 tun uhlí a 60 kilogramů oxidu siřičitého, který by při jeho výrobě za tu dobu vychrlily komíny tepelné elektrárny. Technickou životnost díla odhadují odborníci na 100 let.

         Dlouhé Stráně.