Fotovoltaické panely mají delší životnost
Dlouhou dobu se majitelům rodinných domků fotovoltaické panely zkrátka nevyplatily. Jejich koupě byla příliš nákladná a užitek z nich nedostačující. S postupujícím pokrokem a novými moderními technologiemi a nástupem dotací se to však změnilo.
Za posledních 20 let se zefektivnila nejen jejich výroba, ale i účinnost, a navíc se prodloužila jejich životnost. Účinnost běžných solárních panelů se nyní pohybuje kolem 21 %. Jejich výkon každoročně degraduje zhruba o 0,5 % ročně. Běžné solární panely budou po 25 letech disponovat odhadem stále 85 % původního výkonu s tím, že jejich životnost se blíží zhruba 40 letům. I po takové době a s nižší účinností jsou ale stále funkční.
Panely jsou recyklovatelné
Solární panely se běžně skládají z:
- hliníku,
- skla,
- plastových komponentů,
- fotovoltaických článků z krystalického křemíku,
- dalších kovů, jako je například stříbro.
U klasických panelů se podíl hliníku a skla pohybuje kolem 80–90 %, u tenkovrstvých pak přesahuje 95 %. Hliník, stejně jako sklo, patří k materiálům, které lze běžně recyklovat téměř ze 100 %.
Fotovoltaické články a těžké kovy jsou cennými materiály, které se vyplatí získat z panelů zpět. Pouze plasty lze recyklovat jen částečně nebo vůbec. Jejich podíl v solárním panelu je však mizivý.
3 typy fotovoltaických panelů
Existují 3 typy fotovoltaických panelů, ze kterých můžete vybírat. Každý z nich má svá pro a proti a hodí se na určitý druh střech.
1. Monokrystalické panely
Monokrystalické panely vykazují nejvyšší účinnost. Za ideálních slunečních podmínek dosáhnou špičkové panely účinnosti až 23 %. Proto se hodí hlavně na střechy s omezenou plochou, ale zároveň dobrou orientací ke slunečnímu záření.
Monokrystalické panely poznáte podle tmavé až černé barvy. Vyrábějí se z jednoho kusu monokrystalického křemíku, ze kterého se za tepla tahají tenké plátky zvané wafery. Tento způsob výroby je ale poměrně náročný, což se promítá do vyšší ceny těchto panelů, rozdíl však není nijak výrazný.
2. Polykrystalické panely
Polykrystalické panely nabízejí účinnost přibližně 15–17 %. Díky své struktuře ale dokážou zachytit sluneční světlo i z ostrého úhlu. Jsou tak vhodné na střechy, které nemají ideální orientaci vzhledem ke směru slunečního záření.
Pro polykrystalické panely je typická modrá barva. Vyrábějí se metodou lisování rozdrceného křemíku, takže při tom najdou využití i zbytky z výroby monokrystalických panelů. Produkce polykrystalických panelů je tedy výrazně snazší, a tím pádem bývají levnější. Nicméně výrobci solárních panelů od výroby tohoto typu panelů pomalu ustupují.
3. Amorfní panely
Amorfní panely mají nejnižší efektivitu – přibližně 7–11 %. Jejich velkou výhodou je ale nízká hmotnost a minimální tloušťka. Proto se využívají hlavně tam, kde by těžké panely příliš zatěžovaly křehké konstrukce.
Vhodné jsou také na střechy se špatnou orientací vůči slunci. Amorfní panely jsou tvořeny tenkými křemíkovými vrstvami, díky čemuž dokážou pohltit i velmi rozptýlené světlo. V letních měsících se navíc tolik nepřehřívají, a proto mají nižší tepelné ztráty a lépe využijí potenciál slunečního svitu než monokrystalické a polykrystalické panely.
Výběr správných panelů výrazně ovlivní efektivitu vaší solární elektrárny, tudíž i návratnost investice. Pokud si nejste zcela jisti, jaké panely pro vás budou ty nejvhodnější, proberte vše s odborníkem.