Zpět
Skupina ČEZ - O Společnosti
...
O ČEZ Výrobní zdroje Jaderná energetika Jaderná energetika v České republice
Nové jaderné zdroje Často kladené dotazy

Často kladené dotazy

Jak probíhalo správní řízení, jehož předmětem bylo získání povolení k umístění?

Řízení SÚJB o povolení k umístění jaderného zařízení má stanovené lhůty, které jsou uvedeny v atomovém zákoně. V rámci řízení o povolení k umístění jaderného zařízení je specifikováno, že SÚJB měl na zhodnocení předané dokumentace a vydání rozhodnutí o povolení k umístění lhůtu 12 měsíců.

Nakonec správní řízení trvalo necelých 12 měsíců, během kterých bylo směrem od SÚJB ke společnosti Elektrárna Dukovany II, a. s. odesláno celkem 5 výzev, identifikované nedostatky, formulované ve všech pěti obdržených výzvách byly ze strany společnosti Elektrárna Dukovany II, a. s., jako účastníka řízení odstraněny.

Poplatek za podání žádosti o povolení jaderného zařízení je uveden v nařízení vlády č. 347/2016 Sb. Poplatek za povolení k umístění energetického jaderného zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 50 MW je 19 600 000,- Kč.

Tzn. že celkový poplatek za žádost o povolení NJZ EDU (2 bloky) v lokalitě Dukovany byl 39 200 000,- Kč.

Předmětem žádosti o povolení k umístění NJZ EDU v lokalitě Dukovany je umístění dvou jaderných zařízení, každého s jedním tlakovodním reaktorem o jmenovitém tepelném výkonu do 3500 MWt a k němu příslušnému čistému elektrickému výkonu do 1200 MWe. Každý z nich se bude skládat z primární části, sekundární části a vnějších provozů. Rozhodnutí zda nakonec bude probíhat výstavba dvou nebo jednoho jaderného zařízení bude předmětem dalších rozhodnutí.

Jediným účastníkem řízení se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost byla od začátku společnost Elektrárna Dukovany II, a. s. Žádat o povolení k umístění NJZ EDU v lokalitě Dukovany podala a získala společnost Elektrárna Dukovany II, a. s. Tato společnost byla založena v roce 2015 za účelem další přípravy projektu a výstavby nových jaderných zdrojů v lokalitě Dukovany. Vyčlenění projektu do samostatné společnosti bylo provedeno v souladu s „Národním akčním plánem rozvoje jaderné energetiky v ČR“, který byl zpracovaný na základě platné Státní energetické koncepce. 

Předmětem zadávací bezpečnostní zprávy je zejména:

  • zhodnocení vlastností území k umístění jaderného zařízení a jejich vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu jaderného zařízení;
  • hodnocení vlivu jaderného zařízení na jednotlivce, obyvatelstvo a životní prostředí;
  • popis projektu jaderného zařízení z hlediska naplnění základních legislativních požadavků.

Zadávací bezpečnostní zprávy a další dokumenty jsou umístěny na webu volně přístupné veřejnosti ke stažení.

Rozsah a náležitosti dokumentace jsou definovány v zákoně č. 263/2016 Sb., atomový zákon a jeho prováděcích právních předpisech. Výčet dokumentace pro povolovanou činnost je uveden v příloze č. 1 tohoto zákona a je následující:

  • Program systému řízení
  • Zadávací bezpečnostní zpráva
  • Analýza potřeb a možností zajištění fyzické ochrany
  • Záměr zajištění monitorování výpustí z jaderného zařízení
  • Program monitorování
  • Záměr zajištění zvládání radiační mimořádné události
  • Návrh koncepce bezpečného ukončení provozu
  • Popis způsobu zajišťování kvality přípravy realizace výstavby
  • Zásady zajišťování kvality následujících etap životního cyklu JZ

Primárním účelem dokumentace je poskytnout průkazy o vhodnosti výběru lokality a přijatelnosti umístění navrhovaných jaderných zařízení. Neexistuje zákonná povinnost dokumentaci k povolení k umístění zveřejňovat, avšak společnosti Elektrárna Dukovany II, a. s. a Elektrárna Temelín II, a. s. se rozhodly umožnit přístup veřejnosti k převážné části této rozsáhlé dokumentaci z důvodu transparentnosti. 

Příprava a realizace výstavby nových jaderných zdrojů je časově velmi náročná (téměř dvacet let) a z pohledu povolování komplikovaná. Z hlediska potřeby jsou rozhodující zejména údaje o energetických bilancích a potenciálu a mixu jednotlivých energetických zdrojů, zpracované a analyzované na koncepční úrovni aktualizované Státní energetické koncepce ČR. Tyto údaje mají zcela apolitický charakter. Státní energetická koncepce ČR identifikuje rychlé tempo dožívání uhelných zdrojů a velmi výrazný pokles instalovaného výkonu zejména uhelných elektráren okolo roku 2045.

Současná hnědouhelná kapacita (cca 10 800 MWe) poklesne do roku 2035 na cca 6400 MWe, další pokles až na cca 2600 MWe je indikován k roku 2040. Celkový deficit (oproti stávajícímu stavu) tak činí 4400 MWe (rok 2035) resp. až 8200 MWe (po roce 2040). Dalším důvodem pro výstavbu nového jaderného zdroje je obnova výkonu v lokalitě Dukovany po ukončení provozu stávající elektrárny. To bude znamenat další postupný výpadek cca 2000 MWe instalovaného výkonu, který bude nutno nahradit. Stále častěji je více kladen důraz na uhlíkovou neutralitu (evropský "GreenDeal"), ke které může ČR výstavba nových jaderných zdrojů významně přispět. Jaderná energetika je pouze jednou z částí energetického mixu a v energetické koncepci je uvažováno s významným rozvojem i dalších zdrojů, zejména obnovitelných.

Z důvodu zachování kontinuity výroby, zajištění energetické bezpečnosti a soběstačnosti včetně spolehlivé a efektivní dodávky elektrické energie je tedy třeba začít v dostatečném časovém předstihu. Pokud nebudeme myslet dopředu v řádu několika desítek let, mohli bychom se dostat do situace, že ČR nebude v oblasti energetiky soběstačná a bude závislá na zahraniční nabídce, na jejíž tvorbu nebudeme mít vliv.

Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách je jedna z energeticky nejbezpečnějších a nejstabilnějších, jelikož existují možnosti zajištění dostatečných zásob paliva v předstihu včetně diverzifikovaných dodavatelů. Vysoký faktor využití instalovaného výkonu a predikovatelnost výroby přispívá rovněž ke stabilitě přenosové soustavy.

Tato tvrzení se vždy odvíjí od aktuálních politických nastavení jednotlivých zemí. Na úrovni Evropské unie nedochází k žádnému řízenému odklonu od jaderné energetiky. Je to věc rozhodnutí jednotlivých členských států. Dle sdělení Evropské komise je jaderná energie jednou z nízkouhlíkových technologií, která významně přispívá k zabezpečení a diverzifikaci dodávek energie a bude nadále tvořit důležitou součást skladby zdrojů energie.

Faktem je, že dotace na obnovitelné zdroje energie měly v uplynulých letech výrazný vliv na deformaci energetického trhu. Každý stát Evropské unie má právo sestavit si svůj energetický mix, který bude vycházet z jeho reálných možností a zdrojů tak, aby si dokázal zabezpečit udržitelnost, energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost. Tuto skutečnost si uvědomují i jiné evropské země kromě České republiky, jako jsou Slovensko, Maďarsko, Polsko, Velká Británie, Francie nebo Finsko, ve kterých právě probíhá nebo se připravují na výstavbu nových jaderných zdrojů na evropském kontinentě. České republika nemá vysoký potenciál přírodních podmínek pro obnovitelné zdroje energie, aby dokázala stabilně pokrýt těmito zdroji své reálné potřeby.

Potřeba výstavby nových bloků vychází ze schválené Státní energetické koncepce (založené na energetické bezpečnosti, soběstačnosti a udržitelnosti) a Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky. V těchto státních dokumentech byly analyzovány různé scénáře možného vývoje energetiky v ČR do budoucna včetně různých modelů pro pokrytí spotřeby ČR. Jako optimální scénář byla určena varianta rozvoje obnovitelných zdrojů v kombinaci s výstavbou nových jaderných bloků. Nové bloky jsou důsledkem zvážení potenciálu dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů.

Z nestálé a nepredikovatelné povahy obnovitelných zdrojů vyplývá, že pro zajištění spolehlivé dodávky elektrické energie vyžadují zálohu. Energetická koncepce České republiky tedy vychází z mixu energetických zdrojů tak, aby při stoupajícím podílu obnovitelných zdrojů byla zajištěna spolehlivost dodávek a stabilita elektrizační soustavy.

V rámci pracovních skupin tzv. Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů (SVVNJZ) byla zpracována celá řada různých investorských modelů a modelů financování.

Model investorského zajištění je určujícím faktorem pro volbu dodavatelského modelu. S ohledem na fakt, že výstavba NJZ je vyvolána potřebou zajištění energetické bezpečnosti státu (definované ve státních strategických dokumentech SEK ČR a NAP JE), musí být investorský model primárně v souladu se zájmy státu. Důvody ingerence státu při výstavbě nových jaderných bloků:

  • Trh s elektřinou je ovlivněn různými regulacemi s vlivem na cenu elektřiny pro koncové zákazníky. Tyto regulace jsou ovlivněny politickými rozhodnutími.
  • ČEZ vlastní minoritně také akcionáři, kteří mají za cíl zhodnocení svých vkladů, avšak ne zajištění strategických cílů státu schválených v SEK. Pro vyloučení ohrožení zájmů minoritních akcionářů je doporučená určitá forma ingerence státu.
  • Výstavba jaderné elektrárny je důležitá z geopolitického a bezpečnostního hlediska pro stát. Vybírá se partner pro strategickou infrastrukturu státu na cca 100 let.

Na řádném zasedání SVVNJZ byl schválen materiál detailně popisující různé varianty a podvarianty investorského modelu výstavby nových jaderných bloků. Jako nejvýhodnější a doporučené pro hlubší rozpracování byly vybrány 3 varianty:

  1. Investorem je ČEZ nebo jeho dceřiná společnost
  2. Investorem je stát,
    a. předpokládá se převod dceřiné společnosti zajišťující výstavbu na stát
    b. předpokládá se převod dceřiné společnosti zajišťující výstavbu včetně další části oddělené z ČEZu na stát

Jsou diskutovány předpoklady pro realizaci projektu nové výstavby v rámci společnosti ČEZ, tedy podle varianty 1. Jednou z možností, jak tuto variantu učinit reálnou, je smlouva se státem, která by vytvořila podmínky pro realizaci státního strategického projektu v rámci polostátní firmy, kterou vlastní také soukromí vlastníci. Je plánováno uzavření rámcové smlouvy mezi státem, ČEZ a společností EDU II. Následovat bude detailní prováděcí smlouva pro realizaci první etapy projektu. Prostřednictvím uzavřených smluv získá stát větší kontrolu nad výstavbou a možnost jednat v případě, že se změní parametry trhu. Zmiňované smlouvy rovněž na druhé straně komplexně pokryjí práva a povinnosti ČEZ jako investora, ale i stabilitu regulatorního prostředí.

Skutečná hodnota investičních nákladů na výstavbu NJZ bude výsledkem transparentní soutěže. Rozhodnutí o investici a podrobný dohled nad postupnou realizací pak bude mít investor a vlastník společnosti. Uvažovaná nejistota investičních nákladů v předpokladech multikriteriální analýzy je u investice tohoto rozsahu velice konzervativní.

Cena elektrické energie, kterou platí koncový spotřebitel, se oproti ceně elektřiny na energetické burze velmi liší. Každý z nás v ceně elektřiny platí mimo jiných poplatků také dotace na obnovitelné zdroje, tedy za podporu výkupu ceny ze solárních a větrných elektráren (v řádu stovek Kč za MWh). Dotace na obnovitelné zdroje výrazně deformují trh s elektřinou a cena jejich elektřiny na energetické burze je výrazně nižší. Dlouhodobě je tento stav neudržitelný. Obnovitelné zdroje nemohou z důvodu nedostatečného potenciálů přírodních podmínek být páteří české energetiky, proto se hledá způsob, jak trh s elektřinou ozdravit nebo jak zajistit podmínky pro výstavbu jaderných elektráren.

Výstavba jaderné elektrárny je všeobecně charakteristická svou vysokou časovou a kapitálovou náročností. Následný provoz je ale v porovnání s jinými zdroji podstatně méně finančně náročný a navíc jsou moderní elektrárny projektovány na 60 let provozu, během kterých generuje stovky TWh elektrické energie, což umožňuje vyrábět velmi levnou elektřinu.