Životní cyklus jaderného zařízení lze zhruba shrnout do čtyř základních etapa:

  • příprava výstavby - územní plánování, posuzování vlivu na životní prostředí, žádost o povolení k umístění jaderného zařízení, územní řízení, žádost o povolení k výstavbě jaderného zařízení, stavební řízení;
  • realizace výstavby,
  • provoz - uvádění jaderného zařízení do provozu - první fyzikální a energetické spouštění, zkušební provoz a samotný provoz;
  • vyřazování.

Během jednotlivých etap je pro projekt nového jaderného zdroje potřeba získat řada stanovisek a rozhodnutí podle zákonů platných v České republice.

Příprava výstavby

V přípravné fázi projektu je potřeba získat potřebná stanoviska a povolení opravňující žadatele k realizaci výstavby nového jaderného zdroje. Žadatel musí vytvořit řadu podkladů, kterými například dokládá, že:

  • výsledky posouzení vlivů připravovaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví,
  •  jaderné zařízení je dostatečně bezpečné před vnějšími i vnitřními vlivy,
  • jaderné zařízení splňuje nejmodernější požadavky na bezpečnost podle české jaderné legislativy a evropských a světových doporučení,
  • v jaderném zařízení bude nastaven vhodný systém na zvládání radiační mimořádné události
  • a mnoho dalších.

Výstupem správních řízení je nejčastěji rozhodnutí (povolení) nebo závazné stanovisko, přičemž nedílnou součástí těchto rozhodnutí nebo stanovisek jsou stovky závazných podmínek, jejichž naplnění musí žadatel dokladovat v dalších fázích povolovacího procesu.

Územní plánovaní

Před zahájením jakýchkoliv snah o získávání nutných stanovisek a rozhodnutí je potřeba zajistit, aby území, na kterém investor předpokládá, že bude realizovat projekt výstavby nového jaderného zdroje, bylo uvedeno v Politice územního rozvoje. Politika územního rozvoje je strategický dokument, který vydává Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a pravidelně jej aktualizuje v souladu se zákonem 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.

V poslední verzi Politiky územního rozvoje je pro územní plánování Jihočeského kraje, Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje vymezen úkol vytvářet územní podmínky pro rozvoj veřejné infrastruktury, související a podmiňující změny v území vyvolané rozšířením elektrárny Temelín, respektive Dukovany.

Z toho plyne, že Česká republika počítá s rozvojem jaderné energetiky v současně využívaných lokalitách.

Vliv na životní prostředí (EIA)

Před vlastní realizací výstavby nového jaderného zdroje je nezbytné zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit jeho vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Proces EIA je řízen Ministerstvem životního prostředí České republiky a je upraven zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

EIA konzervativně hodnotí nejméně příznivé vlivy jednotlivých referenčních bloků na životní prostředí.

Proces EIA využívá pro hodnocení environmentálních vlivů jaderných zařízení tzv. obálkovou metodu, která konzervativně zaručuje, že ze všech parametrů zařízení potenciálních dodavatelů jsou vybrány ty nejméně příznivé (například největší výkon spojený s největším odběrem vody, největší radiační ovlivnění, největší rozměr pro posouzení vlivů na krajinu a podobně), tj. dojde k vyhodnocení všech vlivů s jejich maximálním potenciálem. Takže parametry zařízení později vybraného dodavatele budou splňovat definovanou a posouzenou obálku parametrů, přičemž těchto maxim nemusí reálně dosahovat.

Tento přístup je velmi konzervativní (tedy bezpečný) a v procesu EIA jej využívá řada států. Metoda zároveň umožňuje komplexně posoudit vlivy záměru na životní prostředí již v okamžiku, kdy není vybrán konkrétní dodavatel. Vybraný projekt se pak vždy svými vlivy na životní prostředí nachází v hranicích hodnocené „obálky“.

V souladu s popsaným způsobem se zpracovává množství odborných studií, analýz, posudků a dalších podkladů, na jejichž přípravě se podílí desítky odborníků a specialistů. Cílem je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaného záměru na životní prostředí a veřejné zdraví ve všech rozhodujících souvislostech.

Vydá-li Ministerstvo životního prostředí ČR kladné stanovisko se závaznými podmínkami, je žadatel povinen tyto podmínky dodržet v dalších fázích povolovacího procesu. Platnost stanoviska je 7 let a je možné požádat o prodloužení platnosti o 5 let.

Mohelenská hadcová step

Mohelenská hadcová step (z Dokumentace EIA pro lokalitu Dukovany) 

Povolení k umístění jaderného zařízení

Výstavba nového jaderného zdroje vyžaduje podle atomového zákona řadu povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Pro výstavbu nového jaderného zdroje je prvním krokem získání povolení k umístění jaderného zařízení, ve kterém se specifikují základní dostupné informace nutné k posuzování bezpečnosti a to i bez vybraného dodavatele. Stejně jako při posuzování vlivu záměru na životní prostředí EIA, je pro umisťování použita obálková metoda.

K žádosti o povolení k umístění jaderného zařízení se předkládá na Státní úřad pro jadernou bezpečnost řada dokumentů, které jsou vypracovány v souladu s vyhláškami Státního úřadu pro jadernou bezpečnost:

  • Zadávací bezpečnostní zpráva,
  • Analýza potřeb a možností zajištění fyzické ochrany,
  • Program systému řízení,
  • Záměr zajištění monitorování výpustí z jaderného zařízení,
  • Program monitorování,
  • Záměr zajištění zvládání radiační mimořádné události,
  • Návrh koncepce bezpečného ukončení provozu,
  • Popis způsobu zajišťování kvality přípravy realizace výstavby,
  • Zásady zajišťování kvality následujících etap životního cyklu jaderného zařízení.

Zadávací bezpečnostní zpráva zpracovává informace o žadateli, o referenčních projektech, výchozí bezpečnostní požadavky uplatněné na projekt, vlastnosti území k umístění jaderného zařízení a předběžný popis jaderného zařízení z hlediska naplnění požadavků na jadernou bezpečnost, radiačních ochranu , technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. Stěžejním je hodnocení vlastností území k umístění jaderného zařízení, které popisuje vnější a vnitřní jevy, které mohou vést k událostem s rizikem pro budoucí jaderné zařízení. Jsou to například: klimatické a meteorologické jevy, geologické jevy, hydrologické jevy, jevy mající původ v činnosti člověka, biologické jevy, geologie, seismotektonika a další. Z popisu těchto jevů a podmínek lze vytvořit seznam relevantních projektových východisek, které jsou implementovány do poptávky na dodavatele jaderné elektrárny.

Charakteristické podmínky lokality, které jsou shrnuty projektovými podmínkami, dodavatel promítne do svého projektu, který z fáze "Basic Design" vyprojektuje do konkrétní podoby pro konkrétní lokalitu, tzv. "Detailed Design". 


Dukovanská elevace se sedlem oddělujícím dukovanskou část elevace (v pozadí) od jamolické části (v popředí). Posuzování geomorfologického vývoje území k umístění z dokumentace k povolení k umístění Nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany. Foto I. Prachař, 2015.

Další etapy budou doplněny v návaznosti na rozvoji projektů nových jaderných zdrojů.