Referenční projekty

Pro nové jaderné zdroje v lokalitách Dukovany a Temelín jsou primárně uvažovány tlakovodní technologie jaderného reaktoru, které představují v současnosti nejlepší dostupnou technologii z hlediska environmentálních dopadů s celou řadou bezpečnostních výhod. Důvody pro volbu těchto reaktorů jsou především:

  • tvoří téměř 60 % provozovaných jaderných elektráren ve světě,
  • přes 50 let zkušeností s tlakovodní technologií,
  • probíhající výstavba těchto projektů v Evropě, v USA i v Asii,
  • provozní zkušenosti – v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín je v provozu šest tlakovodních reaktorů,
  • výkon odpovídající optimálnímu využití současných lokalit a potřebám České republiky do budoucích let včetně rozšířených možností regulace výkonu.

Výběr dodavatele bude probíhat na základě kombinace velkého množství faktorů – legislativních, environmentálních, bezpečnostních, technických, ekonomických a finančních. Všichni dodavatelé však budou muset společně se zákonnými požadavky prokázat splnění i tzv. obalových parametrů vlivu na životní prostředí, které se posuzují v procesu EIA.

Dodavatele jaderné elektrárny lze vybrat až po získání některých rozhodnutí a stanovisek, která lze získat v rámci české legislativy obálkovou metodou. V rámci řízení jsou posuzovány environmentální i bezpečnostní požadavky na všechny typy reaktorů a jejich vlivy jsou uvažovány konzervativně v jejich potenciálním maximu. Dodavatelem nového jaderného zdroje, může být i jiný dodavatel (neuvedený ve výčtu na této stránce), jehož projekt dodrží obálkové parametry. Nabídky, které se přihlásí na vyhlášenou poptávku, budou hodnoceny širokým týmem specialistů a expertů a to v komerční i technické sféře.

Každá z lokalit v ČR s potenciálem rozvoje jaderné energetiky, má jiná specifika. To znamená, že některé z projektů uvedených na této stránce nesplňují kritéria pro výstavbu v obou lokalitách, a tudíž mohou být vystavěny pouze v jedné z lokalit.

Konkrétní referenční projekty tvořící obálku jednotlivých lokalit Dukovany a Temelín,  jsou uvedeny na úvodních stránkách projektů nových jaderných zdrojů Nové Dukovany – EDU IINový Temelín – ETE II.

V abecedním pořadí jsou popsány referenční projekty uvažované pro výstavbu v ČR.

AP1000

Jedná se o projekt společnosti Westinghouse Electric Company LLC. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 3415 MWt, elektrický výkon cca 1200 MWe. Aktuálně jsou reaktory AP1000 v provozu, nebo ve výstavbě:

  • Sanmen (Čína) - dva reaktory v provozu od roku 2018,
  • Haiyang (Čína) - dva reaktory v provozu od roku 2018 a 2019,
  • Vogtle (USA) - dva reaktory ve výstavbě.

Projekt AP1000 byl ovšem posuzován například i ve Velké Brítánii.

Vývoj technologie tlakovodního reaktoru AP1000 probíhal více než 15 let a je založen na znalostech a zkušenostech z úspěšného 50letého provozu více než 100 komerčních elektráren společnosti Westinghouse. 

Ilustrativní řez elektrárenským blokem AP1000

1 Budova manipulace s palivem 7 Reaktor
2 Budova kontejnmentu 8 Integrovaný horní blok reaktoru
3 Kontejnment 9 Kompenzátor objemu
4 Zásobní nádrž chladiva systému pasivního chlazení kontejnmentu 10 Bloková dozorna
5 Parogenerátory 11 Napájecí čerpadla
6 Hlavní cirkulační čerpadla 12 Turbogenerátor (turbína a generátor)

Primární okruh reaktoru AP1000 sestává ze dvou smyček hlavního cirkulačního potrubí připojených k reaktoru. Každá ze smyček má parogenerátor, dvě hlavní cirkulační čerpadla, jednu horkou větev a dvě studené větve pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je také kompenzátor objemu.

Mezi hlavní bezpečnostní systémy AP1000 patří:

  • pasivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • pasivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • pasivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • pasivní systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny přes systém odvodu zbytkového tepla. Chladivo primárního okruhu cirkuluje přes tepelný výměník umístěný ve velkokapacitní nádrži uvnitř ochranné obálky.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a z něj do velkokapacitní nádrže uvnitř ochranné obálky. Pasivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává z dvou tlakových zásobníků doplňování, které jsou naplněny primárním chladivem o pracovním tlaku primárního okruhu, dvou hydroakumulátorů, velkokapacitní nádrže uvnitř ochranné obálky a systému bezpečnostního odtlakování. Systém je projektován i pro plnění funkce vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité. Po nahřátí vody ve velkokapacitní nádrži dochází k jejímu odpařování do prostor ochranné obálky. Atmosféra ochranné obálky je chlazena přes ocelové stěny ochranné obálky cirkulací vzduchu v kombinaci se sprchováním vnějších stěn ochranné obálky. Integrita ochranné obálky je, mimo systému snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce (pasivní rekombinátory vodíku).

V případě těžké havárie je odvod tepla zajištěn zaplavením šachty reaktoru vodou z velkokapacitní nádrže umístěné v ochranné obálce a chlazením tlakové nádoby reaktoru z vnější strany. Po nahřátí vody ve velkokapacitní nádrži dochází k jejímu odpařování do prostor ochranné obálky. Atmosféra ochranné obálky je chlazena přes ocelové stěny ochranné obálky cirkulací vzduchu v kombinaci se sprchováním vnějších stěn ochranné obálky. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven spalovači vodíku.

Další informace o projektu AP1000 (anglicky)

APR1000

Jedná se o projekt společnosti Korea Hydro&Nuclear Power (KHNP). Vývoj projektu APR1000 začal v roce 2014 a vycházel z projektů APR+ a APR1400 s cílem vytvořit reaktor střední velikosti s elektrickým výkonem cca 1000 MWe. Projekt APR1000 ideově navazuje na předchozí projekty OPR1000 licencované a provozované v Jižní Koreji. Tepelný výkon jednoho bloku APR1000 je cca 2825 MWt. Projekt APR1000 je prozatím ve vývoji. Projekt APR+, ze kterého APR1000 vychází, byl v roce 2014 licencován v Jižní Koreji a následně ve Spojených arabských emirátech.

Ilustrativní řez elektrárenským blokem APR1000

1 Budova kontejnmentu 10 Dieselgenerátory
2 Strojovna 11 Bloková dozorna
3 Pomocná budova 12 Separátor vlhkosti a přihřívák
4 Bazén skladování VJP 13 Odplyňovák
5 Kompenzátor objemu 14 Turbína
6 Parogenerátor 15 Nízkotlaké ohříváky
7 Nádrž bezpečnostního vstřikování 16 Vysokotlaké ohříváky
8 Hlavní cirkulační čerpadlo 17 Turbonapájecí čerpadla
9 Reaktorová nádoba    

Primární okruh reaktoru APR1000 sestává ze dvou smyček hlavního cirkulačního potrubí. Každá ze smyček má parogenerátor, dvě hlavní cirkulační čerpadla, jednu horkou větev a dvě studené větve pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je také kompenzátor objemu.

Mezi hlavní bezpečnostní systémy APR1000 patří:

  • aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • aktivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • pasivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • aktivní systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité,
  • aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva,
  • vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité,
  • speciálně vyhrazený vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny nejdříve přes sekundární okruh pomocí systému pasivního odvodu zbytkového tepla a následně přes aktivní systém odvodu zbytkového tepla. V první fázi je chladivo primárního okruhu cirkulováno přes parogenerátory a dochází k předání tepla přes trubky parogenerátorů do tepelných výměníků, umístěných v blízkosti ochranné obálky. Následně je teplo odváděno cirkulací přes tepelný výměník systému odvodu zbytkového tepla a předáváno do vloženého okruhu chlazení. Systém pasivního odvodu zbytkového tepla i systém aktivního odvodu zbytkového tepla jsou provedeny ve čtyřech divizích.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován v první fázi přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a následně pomocí systému odvodu zbytkového tepla. Aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává ze čtyř hydroakumulátorů a čtyř divizí aktivního doplňování. Odvod tepla z ochranné obálky je uskutečňován přes aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky umožňující sprchovat vnitřní prostor ochranné obálky. Teplo je odváděno do vloženého okruhu chlazení. Teplo z vloženého okruhu chlazení je předáváno systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Systémy jsou provedeny ve čtyřech divizích. Integrita ochranné obálky je, mimo systému snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce (pasivní rekombinátory vodíku). Systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité zajišťuje alternativní způsob zajištění podkritičnosti reaktoru.

Pro případ těžké havárie je projekt vybaven systémem lokalizace a stabilizace taveniny paliva. Tavenina je zachycena ve speciálním zařízení a následně zaplavena z velkokapacitní nádrže umístěné v ochranné obálce. Teplo z taveniny a ochranné obálky je odváděno do speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení. Teplo ze speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení je předáváno speciálně vyhrazenému systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven dalšími pasivními rekombinátory vodíku.

Další informace o projektu APR1000 (anglicky)

APR1400 (EU-APR)

Jedná se o projekt společnosti Korea Hydro&Nuclear Power (KHNP). Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 4000 MWt, elektrický výkon cca 1455 MWe. EU-APR je verzi reaktoru APR1400 upravená pro evropský trh. Aktuálně jsou reaktory APR1400 v provozu, nebo ve výstavbě:

  • Shin-Kori (Jižní Korea) - dva reaktory v provozu od 2016 a 2019,
  • Barakah (Spojené arabské emiráty) - čtyři reaktory ve výstavbě,
  • Shin-Hanul (Jižní Korea) - dva reaktory ve výstavbě.

Ilustrativní řez elektrárenským blokem EU-APR

1 Reaktor 6 Strojovna
2 Parogenerátor 7 Budova aktivních pomocných provozů
3 Turbogenerátor 8 Budova pomocných provozů a bezpečnostních systémů
4 Budova reaktoru 9 Ventilační komín
5 Budova pomocných provozů    

Primární okruh reaktoru EU-APR sestává ze dvou smyček hlavního cirkulačního potrubí. Každá ze smyček má parogenerátor, dvě hlavní cirkulační čerpadla, jednu horkou větev a dvě studené větve pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je také kompenzátor objemu.

Mezi hlavní bezpečnostní systémy EU-APR patří:

  • aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • aktivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • aktivní systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité,
  • systém havarijního napájení parogenerátorů,
  • aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva,
  • vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité,
  • speciálně vyhrazený vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny nejdříve přes sekundární okruh pomocí systému havarijního napájení parogenerátorů a následně přes systém odvodu zbytkového tepla. V první fázi je chladivo primárního okruhu cirkulováno přes parogenerátory a dochází k předání tepla přes trubky parogenerátorů do sekundárního okruhu a vzniklá pára je přepouštěna do atmosféry. Následně je teplo odváděno cirkulací přes tepelný výměník systému odvodu zbytkového tepla a předáváno do vloženého okruhu chlazení.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován v první fázi přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a následně pomocí systému odvodu zbytkového tepla. Aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává ze čtyř hydroakumulátorů a čtyř divizí aktivního doplňování. Odvod tepla z ochranné obálky je uskutečňován přes aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky umožňující sprchovat vnitřní prostor ochranné obálky. Systém je proveden ve čtyřech divizích. Teplo je odváděno do vloženého okruhu chlazení. Teplo z vloženého okruhu chlazení je předáváno systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Systémy jsou provedeny ve čtyřech divizích. Integrita ochranné obálky je, mimo systému snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce (pasivní rekombinátory vodíku). Systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité zajišťuje alternativní způsob zajištění podkritičnosti reaktoru.

Pro případ těžké havárie je projekt vybaven systémem lokalizace a stabilizace taveniny paliva. Tavenina je zachycena ve speciálním zařízení a následně zaplavena z velkokapacitní nádrže umístěné v ochranné obálce. Teplo z taveniny a ochranné obálky je odváděno do speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení. Teplo ze speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení je předáváno speciálně vyhrazenému systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven dalšími pasivními rekombinátory vodíku.

Další informace o projektu APR1400 (EU-APR) (anglicky) 

ATMEA1

Jedná se o projekt společnosti ATMEA (joint venture) společností  Mitsubishi Heavy Industries a EDF Group. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 3300 MWt, elektrický výkon cca 1120 MWe. Aktuálně není reaktor ATMEA1 ve výstavbě ani v provozu, ovšem existuje záměr v lokalitě Sinop na výstavbu čtyř jednotek. Projekt  prošel kladným bezpečnostním hodnocením IAEA, francouzského a také kanadského jaderného dozoru.

Ilustrativní řez elektrárenským blokem ATMEA1

1 Reaktor 7 Budova aktivních pomocných provozů
2 Parogenerátory 8 Budova nakládání s radioaktivním palivem
3 Hydroakumulátor 9 Budova pomocných provozů
4 Kompenzátor objemu 10 Budova dieselgenerátorových stanic
5 Budova reaktoru 11 Strojovna
6 Budova paliva 12 Budova bezpečnostních systémů

Primární okruh reaktoru ATMEA1 sestává ze tří smyček hlavního cirkulačního potrubí. Každá ze smyček má parogenerátor, hlavní cirkulační čerpadlo, jednu horkou a jednu studenou větev pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je také kompenzátor objemu.

Mezi hlavní bezpečnostní systémy ATMEA1 patří:

  • aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • aktivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • aktivní systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité,
  • systém havarijního napájení parogenerátorů,
  • aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva,
  • vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité,
  • speciálně vyhrazený vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny nejdříve přes sekundární okruh pomocí systému havarijního napájení parogenerátorů a následně přes systém odvodu zbytkového tepla. V první fázi je chladivo primárního okruhu cirkulováno přes parogenerátory a dochází k předání tepla přes trubky parogenerátorů do sekundárního okruhu a vzniklá pára je přepouštěna do atmosféry. Následně je teplo odváděno cirkulací přes tepelný výměník systému odvodu zbytkového tepla a předáváno do vloženého okruhu chlazení. Systém havarijního napájení parogenerátorů i systém odvodu zbytkového tepla jsou provedeny ve třech divizích.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován v první fázi přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a následně pomocí systému odvodu zbytkového tepla. Aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává ze tří hydroakumulátorů a tří divizí aktivního doplňování. Odvod tepla z ochranné obálky je uskutečňován přes aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky umožňující sprchovat vnitřní prostor ochranné obálky. Systém je proveden ve třech divizích. Teplo je odváděno do vloženého okruhu chlazení. Teplo z vloženého okruhu chlazení je předáváno systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Systémy jsou provedeny ve třech divizích. Integrita ochranné obálky je, mimo systému snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce (pasivní rekombinátory vodíku). Systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité zajišťuje alternativní způsob zajištění podkritičnosti reaktoru.

Pro případ těžké havárie je projekt vybaven systémem lokalizace a stabilizace taveniny paliva. Tavenina je zachycena ve speciálním zařízení a následně zaplavena z velkokapacitní nádrže umístěné v ochranné obálce. Teplo z taveniny a ochranné obálky je odváděno do speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení. Teplo ze speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení je předáváno speciálně vyhrazenému systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven dalšími pasivními rekombinátory vodíku.

Další informace o projektu ATMEA1 (anglicky)

EPR

Jedná se o projekt společnosti AREVA NP. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 4616 MWt, elektrický výkon cca 1750 MWe. Aktuálně jsou reaktory EPR v provozu, nebo ve výstavbě:

  • Tchaj-šan (Čína) - dva reaktory v provozu od 2018 a 2019,
  • Flamanville 3 (Francie) - jeden reaktor ve výstavbě,
  • Olkiluoto 3 (Finsko) - jeden reaktor ve výstavbě,
  • Hinkley-Point C (Velká Británie) - dva reaktory ve výstavbě.

Ilustrativní řez elektrárenským blokem EPR

1 Budova kontejnmentu 6 Bazén skladování VJP
2 Reaktor 7 Strojovna
3 Parogenerátory 8 Budova bezpečnostních systémů
4 Kompenzátor objemu 9 Budova pomocných provozů
5 Hlavní cirkulační čerpadlo 10 Dieselgenerátory

Primární okruh reaktoru EPR sestává ze čtyř smyček hlavního cirkulačního potrubí. Každá ze smyček zahrnuje parogenerátor, hlavní cirkulační čerpadlo, jednu horkou a jednu studenou větev pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je rovněž kompenzátor objemu.

Mezi hlavní bezpečnostní systémy EPR patří:

  • aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • aktivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • aktivní systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité,
  • systém havarijního napájení parogenerátorů,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva,
  • vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité,
  • speciálně vyhrazený vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny nejdříve přes sekundární okruh pomocí systému havarijního napájení parogenerátorů a následně přes systém odvodu zbytkového tepla. V první fázi je chladivo primárního okruhu cirkulováno přes parogenerátory a dochází k předání tepla přes trubky parogenerátorů do sekundárního okruhu a vzniklá pára je přepouštěna do atmosféry. Následně je teplo odváděno cirkulací přes tepelný výměník systému odvodu zbytkového tepla a předáváno do vloženého okruhu chlazení. Systém havarijního napájení parogenerátorů i systém odvodu zbytkového tepla jsou provedeny ve čtyřech divizích.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován v první fázi přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a následně pomocí systému odvodu zbytkového tepla. Aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává ze čtyř hydroakumulátorů a čtyř divizí aktivního doplňování. Odvod tepla z ochranné obálky je uskutečňován pomocí systému odvodu zbytkového tepla, z kterého je teplo odváděno do vloženého okruhu chlazení. Teplo z vloženého okruhu chlazení je předáváno systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Systémy jsou provedeny ve čtyřech divizích. Integrita ochranné obálky je, mimo systému odvodu zbytkového tepla, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce (pasivní rekombinátory vodíku). Systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité zajišťuje alternativní způsob zajištění podkritičnosti reaktoru.

Pro případ těžké havárie je projekt vybaven systémem lokalizace a stabilizace taveniny paliva. Tavenina je zachycena ve speciálním zařízení a následně zaplavena z velkokapacitní nádrže umístěné v ochranné obálce. Teplo z taveniny a ochranné obálky je odváděno do speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení. Teplo ze speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení je předáváno speciálně vyhrazenému systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven dalšími pasivními rekombinátory vodíku.

Další informace o projektu EPR (anglicky)

HPR1000 (Hualong One)

Jedná se o projekt společnosti China General Nuclear Power Corporation (CGN). Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 3190 MWt, elektrický výkon cca 1160 MWe. Aktuálně jsou reaktory HPR1000 v provozu, nebo ve výstavbě:

  • Fu-čching (Čína) - dva bloky ve výstavbě,
  • Fang-čcheng-kang (Čína) - dva bloky ve výstavbě,
  • Čang-čou (Čína) - jeden blok ve výstavbě,
  • a další záměry na výstavbu v Číně.

Zároveň se CGN snaží společně s EDF o získání licence ve Velké Británii pro reaktor HPR1000.

Ilustrativní řez elektrárenským blokem HPR1000

1 Budova reaktoru 13 Budova zpracování RAO
2 Budova paliva 14 Záložní chladicí systém
3 Budova pomocných provozů 15 Strojovna
4 Budova bezpečnostních systémů A 16 Budova elektrických systémů turbinového ostrova
5 Budova bezpečnostních systémů B 17 Hlavní transformátor
6 Budova bezpečnostních systémů C 18 Pomocný transformátor
7 Budova vstupů 19 Čerpací stanice TVD A
8-10 Budova nouzových dieselgenerátorů A/B/C 20 Čerpací stanice TVD B
11-12 Budova SBO dieselgenerátorů 21 Čerpací stanice chladicí vody

Primární okruh reaktoru HPR1000 sestává ze tří smyček hlavního cirkulačního potrubí. Každá ze smyček má parogenerátor, hlavní cirkulační čerpadlo, jednu horkou a jednu studenou větev pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je také kompenzátor objemu.

Mezi hlavní bezpečnostní systémy HPR1000 patří:

  • aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • aktivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • pasivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • aktivní systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité,
  • systém havarijního napájení parogenerátorů,
  • aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva,
  • vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité,
  • speciálně vyhrazený vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny nejdříve přes sekundární okruh pomocí systému havarijního napájení parogenerátoru a následně přes systém odvodu zbytkového tepla. V první fázi je chladivo primárního okruhu cirkulováno přes parogenerátory a dochází k předání tepla přes trubky parogenerátorů do sekundárního okruhu a vzniklá pára je přepouštěna do atmosféry. Následně je teplo odváděno cirkulací přes tepelný výměník systému odvodu zbytkového tepla a předáváno do vloženého okruhu chlazení. Systém havarijního napájení parogenerátorů i systém odvodu zbytkového tepla jsou provedeny ve třech divizích. Jako záloha slouží dále pasivní systém odvodu tepla, kterým lze odvádět teplo z parogenerátorů přes vložený okruh do nádrží umístěných na vnější straně ochranné obálky. Z nich je teplo odparem předáváno do okolí.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován v první fázi přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a následně pomocí systému odvodu zbytkového tepla. Aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává ze tří hydroakumulátorů a tří divizí aktivního doplňování. Odvod tepla z ochranné obálky je uskutečňován pomocí systému odvodu zbytkového tepla, z kterého je teplo odváděno do vloženého okruhu chlazení. Teplo z vloženého okruhu chlazení je předáváno systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Systémy jsou provedeny ve třech divizích. Integrita ochranné obálky je, mimo systému odvodu zbytkového tepla, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce (pasivní rekombinátory vodíku). Systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité zajišťuje alternativní způsob zajištění podkritičnosti reaktoru.

V případě těžké havárie je odvod tepla zajištěn zaplavením šachty reaktoru vodou z nádrže umístěné v ochranné obálce a chlazením tlakové nádoby reaktoru z vnější strany. Teplo z taveniny a ochranné obálky je odváděno do speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení. Teplo ze speciálně vyhrazeného vloženého okruhu chlazení je předáváno speciálně vyhrazenému systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven pasivními rekombinátory vodíku.

Další informace o projektu HPR1000 (anglicky)

VVER-1200E

Jedná se o evropskou verzi projektu VVER-1200 společnosti Rosatom. Tepelný výkon jednoho bloku činí cca 3212 MWt, elektrický výkon cca 1198 MWe. Aktuálně jsou reaktory VVER-1200E v provozu, nebo ve výstavbě:

  • Novovoronež II (Rusko) - dva reaktory typu V-392M v provozu od 2017 a 2019,
  • Leningrad II (Rusko) - dva reaktory typu V-491, jeden ve výstavbě a jeden v provozu od 2018,
  • Astravec (Bělorusko) - dva reaktory typu V-491 ve výstavbě,
  • Hanhikivi (Finsko) - reaktor typu V-491 ve výstavbě,
  • Ruppur (Bangladéš) - dva reaktory typu V-523 ve výstavbě,
  • a další zahájené výstavby nebo záměry v Maďarsku, Indii, Číně, Turecku, Egyptě a Rusku.

Ilustrativní řez elektrárenským blokem VVER-1200E

1 Budova reaktoru 9 Reaktor
2 Strojovna 10 Parogenerátor
3 Budova řídicích systémů 11 Hlavní cirkulační čerpadlo
4 Budova aktivních pomocných provozů 12 Kompenzátor objemu
5 Budova pomocných provozů 13 Hydroakumulátory
6 Budova dieselgenerátorových stanic 14 Nádrže pasivního odvodu tepla
7 Budovy pomocných dieselgenerátorových stanic 15 Turbogenerátor
8 Budova bezpečnostních systémů    

Primární okruh reaktoru VVER-1200E sestává ze čtyř smyček hlavního cirkulačního potrubí. Každá ze smyček má parogenerátor, hlavní cirkulační čerpadlo, jednu horkou a jednu studenou větev pro cirkulaci chladiva reaktoru. Součástí primárního okruhu je také kompenzátor objemu.

Mezi hlavní bezpečnostní systémy VVER-1200E patří:

  • aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny,
  • aktivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • pasivní systém odvodu zbytkového tepla,
  • aktivní systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité,
  • systém havarijního napájení parogenerátorů,
  • aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • pasivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky,
  • systém spalování vodíku v ochranné obálce,
  • systém lokalizace a stabilizace taveniny paliva,
  • vložený okruh chlazení a systém technické vody důležité.

Při haváriích bez ztráty chladiva z primárního okruhu dochází k odvodu tepla z aktivní zóny nejdříve přes sekundární okruh pomocí systému havarijního napájení parogenerátoru a následně přes systém odvodu zbytkového tepla. V první fázi je chladivo primárního okruhu cirkulováno přes parogenerátory a dochází k předání tepla přes trubky parogenerátorů do sekundárního okruhu a vzniklá pára je přepouštěna do atmosféry. Následně je teplo odváděno cirkulací přes tepelný výměník systému odvodu zbytkového tepla a předáváno do vloženého okruhu chlazení. Systém havarijního napájení parogenerátorů i systém odvodu zbytkového tepla jsou provedeny ve čtyřech divizích. Jako záloha pro havárie se ztrátou všech zdrojů elektrického napájení slouží dále pasivní systém odvodu tepla, kterým lze odvádět teplo z parogenerátorů přes vložený okruh do nádrží umístěných na vnější straně ochranné obálky. Z nich je teplo odparem předáváno do okolí.

Při haváriích se ztrátou chladiva z primárního okruhu je odvod tepla uskutečňován v první fázi přes systém havarijního chlazení aktivní zóny a následně pomocí systému odvodu zbytkového tepla. Aktivní systém havarijního chlazení aktivní zóny sestává ze čtyř hydroakumulátorů a čtyř divizí aktivního doplňování. Odvod tepla z ochranné obálky je uskutečňován přes aktivní systém snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky umožňující sprchovat vnitřní prostor ochranné obálky. Systém je proveden ve čtyřech divizích. Teplo je odváděno do vloženého okruhu chlazení. Teplo z vloženého okruhu chlazení je předáváno systému technické vody důležité a z něj do atmosféry. Systémy jsou provedeny ve čtyřech divizích. Integrita ochranné obálky je, mimo systému snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky, zabezpečena také systémem spalování vodíku v ochranné obálce. Systém vysokotlakého vstřiku roztoku kyseliny borité zajišťuje alternativní způsob zajištění podkritičnosti reaktoru.

Pro případ těžké havárie je projekt vybaven systémem lokalizace a stabilizace taveniny paliva. Tavenina je zachycena ve speciálním zařízení, které je ještě před protavením tlakové nádoby reaktoru zaplaveno z velkokapacitní nádrže umístěné v ochranné obálce. Teplo z taveniny a ochranné obálky je odváděno pomocí pasivního systému snižování tlaku a odvodu tepla z ochranné obálky přes vložený okruh do nádrží umístěných na vnější straně ochranné obálky. Z nich je teplo odparem předáváno do okolí. Pro zajištění integrity ochranné obálky i při zvýšené produkci vodíku během těžké havárie je projekt vybaven dalšími pasivními rekombinátory vodíku.

Další informace o projektu VVER-1200E (anglicky)