Energetická unie

Při přípravách Lisabonské smlouvy požadovala nemalá část aktérů komunitarizaci energetické politiky, která by řešila pro celou Unii otázku energetické bezpečnosti a dodávek surovin. Zatímco dříve se pro posun ve společné energetické politice využíval obecný čl. 308 Smlouvy o ES (dnes čl. 352 Smlouvy o fungování EU) ve spojení s pravidly pro jednotný trh, dnešní energetická politika má oporu v hlavě XXI Smlouvy o fungování EU, která však cíle definuje opět obecně. Proto Komise při návrhu Energetické unie musí vycházet z ustanovení, které Radě a Evropskému parlamentu na návrh Komise dovolují rozhodnout v duchu solidarity mezi členskými státy o opatřeních přiměřených hospodářské situaci, zejména když vzniknou závažné obtíže v zásobování určitými produkty.

Polsko již při jednáních o Lisabonské smlouvě prosazovalo mechanismus pro automatickou pomoc pro řešení krizových situací a představilo na jaře minulého roku první strukturovanou odezvu na ohrožení energetické bezpečnosti EU v důsledku krize na Ukrajině, zaměřenou na řešení dovozní závislosti EU a závislosti na Rusku. Při jednáních systematicky postupovalo směrem k zakotvení mechanismu solidarity, posílení vyjednávacích pozic vůči vnějším dodavatelům, posílení infrastruktury, využití lokálních zdrojů energií, diverzifikaci dodávek energií do EU, zejména plynu a ropy a posílení Energetického společenství. Polské návrhy v Bruselu prosazoval jak nynější předseda Evropské rady, D. Tusk, tak nynější předseda výboru ITRE Evropského parlamentu, J. Buzek.

Balíček Evropské komise k Energetické unii z 25. února, který se skládá jednak ze samotného sdělení k vizi takového společenství (COM(2015) 80), jednak z konkrétních návrhů legislativních akcí, dále obsahuje náčrt cesty ke splnění cíle 10 % elektrického propojení (COM(2015) 82). Podle komisaře Ariase Caneteho má propojení ušetřit až 40 mld. eur. Celková potřeba investic do energetické infrastruktury do roku 2020 se odhaduje na 200 mld. eur. Podle Komise 12 členských států nemá dostatečné propojení s vnitřním trhem: Velká Británie, Kypr, Estonsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko a Španělsko. Seznam prioritních projektů má zajistit rychlejší plánování a částečné financování z evropského rozpočtu, které má přilákat soukromé investory.

Hlavními pilíři Energetické unie jsou bezpečnost-solidarita-důvěra; vnitřní trh; moderace poptávky a energetická účinnost; dekarbonizace; věda a výzkum. Sdělení obsahuje návrh 15 akčních bodů, přičemž první prioritou je plná implementace a striktní prosazování stávajících právních předpisů jako je 3. liberalizační balíček a pravidla hospodářské soutěže vycházející ze Smlouvy o fungování EU. Komise přezkoumá fungování Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav (ENTSO) a v letech 2015/2016 navrhne vhodná opatření k posílení evropského regulačního rámce.

Letos Komise navrhne nový design trhu s elektřinou a příští rok pro něj vydá legislativní návrh. Chystá úpravu pro zapojení nových zdrojů, pro chytré spotřebiče v domácnostech a chytré sítě, které dovedou reagovat na aktuální poptávku, volá po větší integraci trhů a více přeshraničního obchodování. V roce 2016 pak navrhne předpisy k bezpečnosti dodávek elektřiny.

Pro diverzifikaci plynu navrhne letos balíček předpisů jako revizi stávajících nařízení k bezpečnosti dodávek, připraví strategii pro LNG a jeho skladování a hodlá spolupracovat s členskými státy, aby vypracovaly přístup k alternativním dodavatelům, včetně trasy jižního plynového koridoru, Středomoří a Alžírska.

V roce 2016 navrhne Komise revizi rozhodnutí o mezivládních dohodách tak, aby byl zajištěn soulad s právními předpisy EU dříve, než jsou obchodní dohody sjednány. Dnes je tomu až po jejich uzavření. Komise se hodlá zapojit do jednání o smlouvách, rozvíjet standardní smluvní doložky, které zahrnují právní předpisy EU, a vynucovat transparentnější uzavírání smluv na dodávky zemního plynu.

Mezi lety 2017 a 2019 Komise navrhne nový balíček pro obnovitelné zdroje s novou politikou pro biomasu a biopaliva, jakož i právní předpisy pro zajištění naplňování cíle do roku 2030 nákladově efektivním způsobem. Mezi lety 2017 a 2019 pak navrhne opět revizi pravidel státní pomoci pro energetiku a životní prostředí, aby zabránila tomu, aby na trhu vznikaly překážky kvůli rozdílným přístupům ke státní pomoci. Platby za udržování výrobní kapacity a další mechanismy by tak měly spadat pod nová pravidla.

K první diskusi o sdělení k Energetické unii na úrovni ministrů dojde na březnové Radě ministrů pro energetiku (5. 3.), závěry pak budou přijaty na březnové Evropské radě (19. 3.) a červnové Radě ministrů (8. 6.).

Více informací na: http://ec.europa.eu/priorities/energy-union/index_en.htm