Návrh nařízení o vnitřním trhu s elektřinou a návrh směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou

(Únor 2017) Prioritou Skupiny ČEZ je dosažení fungujícího, integrovaného trhu s elektřinou, který bude prostřednictvím ceny elektřiny společně s cenou emisní povolenky poskytovat dostatečné investiční signály do nízkouhlíkových zdrojů.

Návrh nařízení o vnitřním trhu s elektřinou (zrušení nařízení 714/2009) – COM(2016)861

a) Zabezpečení rovného prostředí pro všechny zdroje na straně výroby a spotřeby

Skupina ČEZ vítá článek 3, který stanoví, že všechny zdroje by měly mít rovný přístup na trh (čl. 3 odst. 1 písm. i)) a výrobní zdroje a dodavatelé by měli mít volný vstup a odchod z trhu (čl. 3 odst. 1 písm. m)). Bod 11 odůvodnění správně uvádí, že rozsáhlé výjimky z pravidel pro dispatch nebo z odpovědnosti za odchylku můžou narušit trh a jdou proti cíli efektivní dekarbonizace.

Naproti tomu však článek 11 zachovává prioritní přístup pro malé OZE a KVET. S nárůstem výroby z těchto malých zdrojů na úrovni distribuční soustavy by však měla být přizpůsobena i pravidla pro jejich zapojení se do trhu, s cílem dosáhnout rovného prostředí pro všechny zdroje.

Článek 12 stanoví navíc pravidlo tzv. last curtailementu pro OZE. Zachování povinnosti odpojit OZE a KVET ze soustavy až jako poslední není v souladu s cílem dosažení rovného tržního prostředí pro všechny zdroje a zakládá neodůvodněnou diskriminaci určitých typů zdrojů oproti jiným. Rovněž není jasné, co je v návrhu myšleno pojmem „market-based“ a „non-market based“ redispatch a curtailment.

b) Odstranění cenových stropů na velkoobchodním trhu

Odstranění maximálních cenových stropů na velkoobchodním trhu je krok správným směrem. Vysvětlení je ale potřebné ohledně ustanovení týkajícího se cenového minima ve výši -2000 € (a méně), které se vztahuje na všechny trhy, včetně trhu s vyrovnávací energií (balancing). Toto ustanovení je v rozporu s čl. 47 síťového předpisu k Electricity Balancing, který stanovuje, že by ceny vyrovnávací energie neměly být omezeny jinak než VoLL.*

* Balancing energy prices, including bidding and clearing prices, shall not be floored or capped below the value of lost load.

c) Obchodování

Skupina ČEZ vnímá pozitivně, že článek 6 stanoví, že denní a vnitrodenní trh by měly umožnit účastníkům trhu vyrovnat svoje odchylky do největší možné míry.

Co se týče zavedení 15 minutové imbalance settlement period v čl. 7, dané ustanovení je problematické pro méně likvidní trhy a může tak neadekvátně zvýšit náklady jednotlivých subjektů. Mělo by být zváženo buď využití institutu přechodného období, nebo těmto účastníkům trhu umožnit (skrz market coupling) přístup na sousední likvidní trhy.

Přidělování přeshraniční kapacity (čl. 14) by mělo plně probíhat na základě tržních principů, fixní vymezování přenosové kapacity pro krátkodobé trhy by mělo být limitováno. V definicích by bylo vhodné jasně specifikovat pojmy používané v jednotlivých článcích, zde konkrétně pojem counter-trading.

d) Kapacitní mechanismy

Skupina ČEZ vítá, že nařízení před zavedením kapacitních mechanismů navrhuje odstranění všech regulatorních distorzí a podmínkou pro zavedení kapacitních mechanismů je existence nedostatku zjištěného v celoevropském hodnocení přiměřenosti výrobních prostředků. Kapacitní mechanismy musí být technologicky neutrální, otevřené přes hranice.

Ustanovení článku 23 týkající se designových principů by měla zahrnovat i povinnost mít v každém kapacitním mechanismu „exit clause“ v případě zlepšení situace na trhu. I když je strategická rezerva specifickým případem kapacitního mechanismu, měla by se na ni vztahovat veškerá pravidla týkající se kapacitních mechanismů, včetně povinnosti umožnit účast přeshraničních kapacit (čl. 21). V článku 24 je vhodné jasně uvést lhůtu pro zabezpečení souladu existujících kapacitních mechanismů s nařízením, aby nedocházelo ke vzniku rozdílů mezi jednotlivými mechanismy.

e) Další harmonizace tarifů a síťové předpisy

Skupina ČEZ vnímá negativně snahu EK přenést řadu důležitých a politicky citlivých otázek do delegovaných aktů, které nezajistí dostatečnou transparentnost a zapojení se členských států do legislativního procesu.

Snaha harmonizovat distribuční tarify (čl. 16 odst. 9 a 10) a dále čl. 55 odst. 1 písm. k) jde vzhledem k různým podmínkám sítě, struktury zákazníků, klimatu a nutnosti přizpůsobovat tarify těmto specifikám nad rámec principu proporcionality a subsidiarity.

f) Evropská DSO organizace

Skupina ČEZ vítá založení EU DSO. Domníváme se ale, že pro její efektivní fungování a akceschopnost by bylo vhodné vyjasnit články týkající se účasti jednotlivých DSO v této organizaci a rovněž ustanovení ohledně jejího financování. V čl. 50 nařízení by mělo být jasně uvedeno, že NRAs mají DSOs, které se zapojí do chodu organizace uznat náklady s tím spojené (na rozdíl od současného znění „Regulatory authorities shall approve those costs only if they are reasonable and proportionate“). Nařízení by mělo nastavit pravidla tak, aby byla zajištěna proporční účast DSO z jednotlivých členských států. Rovněž se domníváme, že pro účely založení DSO organizace je ustanovení čl. 49 ohledně unbundlingu DSO irelevantní, jelikož je toto již řešeno ustanoveními Směrnice 72/2009/ES.

g) Regionální operační centra a balancing

Samotná preambule nařízení stanoví, že regionální operační centra (ROC) by měly vykonávat činnosti, které nezasahují do reálného provozu přenosové soustavy, a že regionalizace a benefity s ní spojené by měly převyšovat související náklady.

Domníváme se, že je zásadní v tomto ohledu vzít v potaz faktor energetické bezpečnosti, za kterou jsou zodpovědné národní vlády, respektive provozovatelé přenosových soustav. Energetická bezpečnost by vždy měla stát před regionalizací. Podpůrné služby by proto měly zůstat v rukou národního TSO. Pokud by řadu práv od TSO převzala ROC, musela by zároveň nést příslušné zodpovědnosti za bezpečnost dodávky a rovněž zodpovídat za případné škody způsobené chybným řízením.

Podporujeme obchodování s elektřinou na denním i vnitrodenním trhu a na krátké intervaly až do poslední chvíle před dodávkou tak, aby všichni účastníci trhu měli možnost pokrýt svoji odchylku na tržní bázi. Podpůrné služby však jsou to, co v posledku stojí mezi spotřebitelem a blackoutem. I když oproti ostatním produktům pokrývají relativně malou část celkové spotřeby země (cca 1-2 %), právě v těchto případech by měla být dána přednost národní energetické bezpečnosti.

Považujeme za důležité nenařizovat TSO nákup určitého množství podpůrných služeb přeshraničně, jelikož by to nutně znamenalo fixní vyčlenění přeshraniční kapacity pro balancing, a tudíž blokaci kapacity pro jiné trhy (day-ahead, intraday) a oslabení možností subjektů vyrovnat svoje odchylky.

h) Rozlišení přeshraničních transakcí a toků energie

V celém textu nařízení ale i směrnice je vhodné rozlišovat mezi „cross-border flows“ a „cross-border transactions“, aby mylně nedocházelo k závěrům, že by členské státy měly umožnit neplánované toky elektřiny přes hranice. (čl. 2: definice, čl. 3 odst. 1 písm. g)).

Návrh směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (zrušení směrnice 2009/72) – COM(2016)864

a) Stejné podmínky pro všechny hráče na trhu

Návrh směrnice značně zvýhodňuje agregátory oproti ostatním hráčům na trhu, i když v praxi nelze agregátora oddělit od progresivně fungujícího obchodníka, pro kterého platí mnohem přísnější podmínky. Návrh by měl zajistit, aby pro agregátora platily stejné podmínky jako pro ostatní hráče trhu.

Čl. 17 v současném znění znamená, že agregátor není odpovědný za odchylku, kterou svojí aktivitou způsobí ostatním hráčům na trhu. Toto by znamenalo, že náklady na odchylku, kterou agregátor způsobí dodavateli, ponese dodavatel, a přeneseně tedy zákazníci. Dané články směrnice by měly být upraveny tak, aby bylo zřejmé, že agregátor má za svou činnost a důsledky na ostatní tržní subjekty plnou odpovědnost (například povolením kompenzačních plateb dodavateli a uzavřením smluv o těchto platbách s dodavatelem).

Agregátor nesmí ohrozit bezpečnost soustavy a spolehlivé dodávky zákazníkům. Agregátor musí respektovat technické podmínky pro dané odběrné místo / v dané lokalitě, zajištění těchto podmínek by mělo být opatřeno např. smlouvou s DSO.

V čl. 17 odst. 2 by rovněž mělo být jasně uvedeno, že poskytovatelé demand side response / agregátoři mají stejná práva ale i povinnosti, technické podmínky by měly být pro všechny poskytovatele stejné.

Podobně čl. 15 – aktivní zákazníci – a článek 16 – lokální energetická společenství - by měly jasně stanovit, že mají stejná práva ale i povinnosti jako ostatní účastníci trhu.  Dále se domníváme, že znění čl. 15 by mělo být upraveno tak, aby bylo zřejmé, že elektřina dodaná a odebraná ze sítě se nemůže vzájemně započíst. Současné znění toto vztahuje pouze na síťové poplatky a ne na ostatní části účtu za elektřinu, tato formulace tak navíc může znamenat povolení G-komponenty.

b) Odstranění cenové regulace dodávky elektřiny a energetická chudoba

Skupina ČEZ vítá ustanovení čl. 5 týkající se odstranění cenové regulace dodávky elektřiny.

Domníváme se nicméně, že by směrnice neměla umožňovat jakékoliv výjimky pro ochranu zranitelných zákazníků formou cenové regulace (čl. 5, odstavec 4 – povolení regulace v „případech extrémní nouze“). Není zřejmé, jak bude „extrémní nouze“ definována, otázka energetické chudoby a ochrana zranitelných zákazníků by dle nás měla být řešena politikou sociální, ne energetickou.

Co se týče lhůty 5 let pro odstranění cenové regulace dodávky elektřiny, domníváme se, že by měla být kratší, aby se pokřivení trhu způsobené cenovou regulací odstranilo co nejdřív. Opatření, která měla být odstraněna již na základě 3. liberalizačního balíčku, by neměla být dále prodlužována.

c) Smart meters, smart grids a data management

Skupina ČEZ vítá, že směrnice i nadále zachovává právo členských států rozhodnout se pro rozmístění chytrých měřících systémů na základě posouzení ekonomické výhodnosti. Ve směrnici je ale potřebné vyjasnit, jestli „smart metres“ rozmísťované do roku 2020 dle existující legislativy (na základě výsledků hodnocení) budou považovány za v souladu se směrnicí, jaký bude jejich status, případně zda jejich technické parametry již nebudou muset splňovat podmínky revidované směrnice.

Jelikož členské státy nemají povinnost rozmístit chytré sítě, bylo by vhodné upravit i čl. 59, který stanovuje, že by národní regulační orgány měly každé 2 roky hodnotit výkon DSO (a TSO) ve věci rozvoje chytrých sítí, podporující energetickou účinnost a integraci OZE. Článek by neměl danou povinnost ukládat, nebo ji má omezit pouze na ty země, které se rozhodnou chytré sítě implementovat.

d) Aktivní řízení soustavy DSO

Na základě čl. 32 mají členské státy vytvořit regulatorní rámec, kterým motivují DSOs k aktivnímu řízení jejich soustavy. To ale není v souladu s ustanoveními čl. 36, dle kterého mají zařízení pro skladování elektřiny (storage) primárně vlastnit jiné subjekty, než DSOs. Domníváme se, že DSOs by měly mít možnost vlastnit storage jako technické prostředky pro účely vyrovnávání napětí soustavy a v případě neexistujícího funkčního trhu s nefrekvenčními podpůrnými službami. Vlastnění a provozování akumulace by rovněž mělo být povoleno v pilotních projektech a v izolovaných oblastech.

e) Práva zákazníků

Skupina ČEZ ve všeobecnosti vítá posilování práv zákazníků na trhu s elektřinou, domníváme se ale, že některá ustanovení by měla mít objasněna.

Dle čl. 10 mají dodavatelé své zákazníky informovat o změně ceny dodávky elektřiny minimálně jedno období před danou změnou. Pro zákazníky, kteří mají nastaveno roční vyúčtování, ale není toto ustanovení možné převést do praxe (znamenalo by to upozornění rok před změnou ceny).

Rovněž se domníváme, že by bylo vhodné upravit odst. 1(i), dle kterého mají být zákazníci zdarma informováni o alternativách k odpojení od dodávky elektřiny. Článek v současném znění de facto favorizuje neplatiče vůči zákazníkům, kteří své účty platí včas. V případě, že by náklady spojené s alternativními platebními plány a jinými opatřeními pro zabránění odpojení nebyly účtovány přímo neplatičům, musely by být socializovány mezi všechny zákazníky. Ti by tak dopláceli na jednu konkrétní skupinu zákazníků.

Upřesnění ustanovení by bylo vhodné provést v čl. 11 týkajícího se práva zákazníků na dynamický kontrakt. Ten prakticky není možné zavést, pokud zákazník nemá nainstalovaný smart meter. Směrnice nestanovuje, jak postupovat v případě, že o dynamický kontrakt požádá zákazník bez instalovaného smart metru. Není zřejmé, jestli náklady na smart meter ponese zákazník, který ho obdrží do 3 měsíců po žádosti (na základě ustanovení uvedených v čl. 19., 20 a v příloze III) nebo dodavatel nabízející dynamický kontrakt. Ustanovení by mělo jasně stanovit, že odůvodněné náklady spojené se zavedením dynamického tarifu ponese ten, kdo o daný tarif požádá.

Při změně dodavatele / ukončení smlouvy na dobu určitou dle čl. 12 je vhodné upřesnit, že dodavatelé mají právo účtovat poplatky, které jsou za ukončení kontraktu na dobu určitou přiměřené.

Domníváme se, že v čl. 18 by měla být jasně rozlišena skutečná fakturace (vyúčtování) – „billing“ a poskytování údajů o spotřebě – „billing information“. Billing information by měly být povinně a zdarma zasílány ve stejném intervalu jako samotná faktura a jinak pouze pokud o ně zákazník požádá a elektronicky. V opačném případě nejenom můžeme zbrzdit nástup elektronické fakturace a využívání nových interaktivních služeb, ale rovněž zvýšit náklady pro konečného zákazníka související se zasíláním informací víckrát ročně.

V příloze II bodu 1 není zřejmé, co je myšleno „periodical settlement bills“, když směrnice určuje, že „billing“ má být proveden minimálně jednou ročně. Bylo by vhodné sjednotit pojmy ve všech předpisech. Bod 3 vyžaduje upřesnění, kdo bude zodpovědný za uchovávání historických dat spotřebitele naměřených smart-metrem. Z bodu 4 není zřejmé, jak přesně se bude měřit energetický mix daného zákazníka.