Západočeská energetika a.s.

Ukončení činnosti Západočeské energetiky a.s.

K 1. říjnu 2007 skončila existence společnosti, která vznikla v roce 1919 jako Západočeský elektrářský svaz. Veškeré její činnosti již v průběhu minulých let postupně přebraly specializované procesní společnosti Skupiny ČEZ. Zbývající závazky na sebe převzala mateřská společnost ČEZ, a. s., se kterou ZČE ke 30.9. fúzovala.

Ukončení činnosti Západočeské energetiky a dalších regionálních distributorů (REAS) bylo plánované již od počátku transformace Skupiny ČEZ v rámci projektu VIZE 2008. Koncem minulého roku jeho řídící výbor zvolil pro tento krok formu fúze s mateřskou společností ČEZ, a. s.

Ta byla pravomocně zapsána v Obchodním rejstříku k 25. 7. 2007. S ohledem na praktickou realizaci samotného sloučení společností bylo datum účinnosti fúze stanovené na 1. 10. 2007.

VIZE 2008 je ojedinělým transformačním projektem, který začal v roce 2004. Zcela změnil podobu celé Skupiny ČEZ. Zaniklo pět regionálních distribučních firem a Skupina ČEZ je nyní organizována do procesních společností. Tomáš Pleskač, člen představenstva a ředitel divize distribuce k tomu dodal: "Projekt jsme skončili na jaře tohoto roku a to o rok a půl dříve než jsme plánovali. Dosud projekt přinesl úsporu 3 miliardy korun, letos přinese dalších 1,7 mld. Kč a dále by měl přinášet každoročně úsporu 2,8 mld. Kč. Od roku 2004 poklesl počet pracovníků Skupiny ČEZ v České republice o 1 500 a to bez jakýchkoliv sociálních otřesů."

K 1.10.2007 převzal ČEZ jmění zaniklých zbytkových společností stejně jako jejich práva a povinnosti z pracovněprávních vtahů. Hlavním majetkem transformovaných REAS byly podíly v procesních společnostech vzniklých v průběhu Projektu VIZE 2008 v účetní hodnotě 34 miliard. Což představovalo 90% jejich aktiv, Jelikož REAS jsou ze 100 % vlastněny ČEZ, dnešní fúze tak pouze odstranila nadbytečný vlastnický mezičlánek.

Téměř 6 500 pracovníků se v rámci celé Skupiny ČEZ změnil zaměstnavatel. Společnosti v holdingu si převedly majetek v hodnotě 68 miliard korun. Ze Skupiny ČEZ se stal integrovaný energetický holding s moderním řízením. Pět regionálních energetických společností nahradilo deset procesně zaměřených společností, které centrálně zabezpečují jednotlivé činnosti mnohem efektivněji. Díky těmto změnám neměla Skupina ČEZ významnější potíže s unbundlingem (vlastnickým oddělením prodeje a distribuce elektřiny) a ani se zaváděním dalších změn vyplývajících ze směrnic EU.

Historie

V druhé polovině 19. století přináší rozvíjející se průmysl zvýšené nároky na pohon strojů a osvětlení. V průmyslových závodech a ve větších městech západních Čech se stavějí elektrárny. Městské elektrárny z počátku vyráběly energii především pro zajištění veřejného osvětlení. Na vzniklou elektrickou síť byly později postupně připojovány domácnosti. Zdrojem energie byla stejnosměrná dynama poháněná parními nebo naftovými motory. Ve venkovských obcích byla vodní energie sloužící k pohonu mlýnů a pil využívána i k výrobě elektrické energie.

V Plzni, největším centru hospodářského, kulturního a společenského života západních Čech, jsou počátky elektrizace spojeny rovněž se vznikem elektrické pouliční dráhy.

Původně vyráběný stejnosměrný elektrický proud neumožňoval přenos na větší vzdálenosti. Jeho využití bylo proto vázáno na omezené lokality. Teprve používání střídavého proudu a možnost jeho transformace umožnily přenos energie na větší vzdálenosti. To přineslo větší využití elektřiny v průmyslu i v domácnostech a vytvořilo podmínky pro soustavnou elektrifikaci jednotlivých území regionu v dalších letech.

V prvním desetiletí 20. století dochází v západních Čechách ke zřizování dalších elektráren, zejména v průmyslových závodech. Řada z nich měla dostatek výkonu a nabízela dodávku energie i dalším spotřebitelům. V tomto období rovněž vznikaly úvahy o zřízení veřejných svazů, které by zajišťovaly výrobu a distribuci levné elektrické energie nejen pro obyvatelstvo měst a průmysl, ale i pro široké uplatnění v zemědělství. Proto mohly být již na samém počátku existence Československé republiky vytvořeny legislativní předpoklady pro rychlé organizování "všeužitečných svazů", zajišťujících elektrifikaci země.

Základní podmínky byly vytvořeny v červenci 1919, kdy byl přijat zákon o státní podpoře při soustavné elektrizaci. Na tomto podkladě byly - za převážné podpory státu a samosprávných celků - vytvořeny "všeužitečné podniky".

V západních Čechách vznikly v témže roce elektrárenské společnosti v Plzni, Tachově, Aši a Chebu. V Plzni byl založen Západočeský elektrářský svaz s.r.o., v roce 1925 vznikla akciová společnost Západočeské elektrárny.

Rozvoj výroby a distribuce elektrické energie v dalších letech probíhal odlišně v jednotlivých lokalitách západních Čech v závislosti zejména na rozvoji hospodářství na příslušném území, na aktivitách jednotlivých elektrárenských společností, měst a obcí.

Po druhé světové válce a osvobození Československa došlo v roce 1945 ke znárodnění důležitých průmyslových závodů. Na počátku roku 1946 byl zřízen pro oblast západních Čech národní podnik Západočeské elektrárny v Plzni, který sdružoval 284 dřívějších majetkových celků. Do nového podniku byly zahrnuty elektrárenské společnosti, elektrické podniky i družstva měst a obcí, elektrárny i drobnější závody, zabývající se elektroinstalační činností. Po válce byl technický i hospodářský stav energetiky velmi neutěšený. Zařízení elektráren a rozvoden bylo z velké části zastaralé, fyzicky značně opotřebované a nehospodárné. Nejhorší situace byla v pohraničních oblastech, kde sítě vysokého napětí byly provozovány napětím od 1kV do 30 kV. Různá technická provedení rozvodných zařízení většinou neodpovídala normám a předpisům ESČ (Elektrotechnický Svaz Český). Další desetiletí podniku jsou proto ovlivněna úsilím o rozvoj technické a provozní základny a vytvoření podmínek pro spolehlivé dodávky elektrické energie.

Nová územní organizace republiky v roce 1951 vedla ke zřízení Plzeňského a Karlovarského kraje, ve kterých byly zřízeny samostatné energetické rozvodné závody. V roce 1960 byly oba kraje sloučeny do Západočeského kraje. V souvislosti s touto změnou územního uspořádání byly rovněž sloučeny oba rozvodné závody a zřízen společný podnik Západočeské energetické závody n.p. Plzeň (ZČE), se závody v Domažlicích, Klatovech, Plzni, Rokycanech, Stříbře, Chebu, Karlových Varech a Sokolově.

Po vzniku federativní republiky došlo ke změnám v organizaci energetiky. Vznikl koncern České energetické závody (ČEZ), který kromě elektrárenských výrobních podniků řídil i sedm krajských rozvodných podniků. Toto uspořádání vzniklo k 1.1.1977. K 1.7.1990 byly ZČE z koncernu vyčleněny jako samostatný státní podnik. Další změna proběhla v rámci privatizace, kdy byla k 1.1.1994 vytvořena akciová společnost Západočeská energetika. V roce 2003 se stala majoritním vlastníkem ZČE společnost ČEZ, a. s.