Využití vedlejších produktů

Při nakládání s odpady se ČEZ, a. s., řídí příslušnými zákony ČR a rozhodnutími orgánů státní a veřejné správy. Hlavními energetickými produkty ČEZ, a. s., jsou vyrobená elektřina a teplo, vedlejšími energetickými produkty jsou odpady z jejich výroby. Většinu těchto vedlejších produktů ČEZ, a. s., k využití jako certifikované výrobky nebo je sám využívá. Rozsah využití vedlejších energetických produktů mimo ČEZ, a. s., závisí zejména na poptávce po těchto produktech.

Vedlejší energetické produkty

Uhlí, které se spaluje v elektrárnách Skupiny ČEZ, po sobě zanechává nespalitelný podíl v hodnotě 25–30 % původního objemu paliva. Ten je třeba z elektrárny odstranit. Nikoli však jako klasické odpady, ale jako tzv. vedlejší energetické produkty. Ty našly v souvislosti s odsířením kouřových spalin v 90. letech minulého století velké uplatnění jako cenné druhotné energetické suroviny. Suchý popílek se po částečné úpravě – a za předpokladu splnění technických a zákonných podmínek – může použít na výrobu betonu nebo umělého kameniva, zčásti se používá na vyplňování prázdných prostor ve vytěžených dolech. Největší uplatnění však nachází při výrobě tzv. stabilizátu a aglomerátu. Stabilizát je směs produktů spalování energetického uhlí a odsíření s vodou v různém poměru. Je vhodný pro sanaci důlních výsypek a k revitalizaci krajiny. Je chemicky velmi stálý a nemá žádné negativní vlivy na životní prostředí. Některé popílky se používají jako účinné náplně filtrů pro čistění odpadních vod (životnost náplní je 10–20 let). Čištění je vysoce účinné při likvidaci patogenních bakterií, těžkých kovů a PCB. Produkt odsíření – energosádrovec – je vhodnou surovinou pro výrobu sádrokartonových desek, které se uplatňují ve stavebnictví.

rekultivace 1Popílek ze spalovacích procesů uhelných elektráren ČEZ, a. s., je vhodný též k využití při úpravách terénu po těžbě uhlí, ke tvarování reliéfu krajiny, i k rekultivaci odkališť. V roce 2015 pokračovaly rekultivace krajiny v okolí klasických elektráren Skupiny ČEZ (skládky, odkaliště atd.). Pro rekultivaci bylo v roce 2015 využito více než 6,6 mil. tun vedlejších energetických produktů certifikovaných pro tyto účely. Vedlejšími energetickými produkty vhodnými pro rekultivace jsou především popílky a jejich směsi se struskou a produkty z odsíření.

Změny v nakládání s odpady z provozu uhelných elektráren, resp. získání statutu vedlejších energetických produktů, jsou pro společnost a její akcionáře i ekonomicky výhodné: promítají se totiž do úspor za nerealizované poplatky, které musel ČEZ dříve za ukládání odpadů platit.

Využití vedlejších energetických produktů a rekultivace úložišť v elektrárnách ČEZ

Jedním z vedlejších certifikovaných výrobků Elektráren Prunéřov je tzv. stabilizát, který se používá jako zásypový materiál pro vyplňování vytěžených důlních prostor a tvarové úpravy reliéfu krajiny při rekultivacích. Na rekultivace úložišť A II, A III louka, Ušák, Letiště, Severní lom a Vernéřov elektrárna byly do roku 2011 vynaloženy stovky milionů korun. V současné době se jedná o termínu dokončení biologické rekultivace. Dořešit je třeba problematiku lokality Severní lom, konkrétně nestabilitu kazet sádrovce a celého území a znečištění spodní vody bórem. v jednání je výběr technického řešení dokončení uzavření úložiště.

rekultivace 2Vedlejší energetické produkty vznikající v Elektrárnách Tušimice jsou certifikované výrobky, které lze využít ke stavebním účelům (popílek, struska a deponát). Deponát je dopravován do vytěžených prostor k revitalizaci krajiny po důlní činnosti, certifikovaná struska bude využívána i k asanaci bývalého složiště Tušimice a samotný certifikovaný popílek je nabízen ke komerčnímu využití. V případě provozu úložiště Vysočany projevila obec Hrušovany zájem na jiném způsobu rekultivace, konkrétně na vybudování golfového hřiště. Na rekultivace úložišť Vysočany, Tušimice a Stodola elektrárna bylo do roku 2011 vynaloženo více než 200 mil. Kč.

Vedlejší energetické produkty vznikající v Elektrárně Mělník slouží především při výrobě sádrokartonových desek (energosádrovec) a dále jako surovina při výrobě stavebních hmot (popílek) a jako podkladový materiál pro stavbu silnic a zpevněných ploch (aglomerát). Použití těchto výrobků ve stavebnictví snižuje náklady na výstavbu v sektoru stavebnictví. Mezi výrobky Elektrárny Mělník počítáme energosádrovec, popílek, aglomerát a v blízké budoucnosti i strusku. Na rekultivace úložiště Panský les elektrárna bylo do roku 2011 vynaloženo více než 200 mil. Kč. Ve hře je volba způsobu odvodnění strusky a zvětšení kapacity úložiště.

Elektrárně Počerady se z energosádrovce produkuje briketovaný sádrovec, který se prodává do cementáren pro výrobu cementu, a sypaný sádrovec, který je možné použít také pro výrobu cementu a navíc se zkouší jeho využití při výrobě průmyslových hnojiv. Dalším produktem je sádra, ze které se vyrábějí ve společném podniku s firmou KNAUF sádrokartonové desky. Dále se sádra ve velké míře přidává do omítkových směsí. Popílek je základní surovinou pro výrobu stabilizátu a granulátu, který se využívá k rekultivaci odkaliště a dále se odváží do Mostecké uhelné, a. s., která ho využívá jako výplňkový materiál do vyuhlených šachet. Popílek v menší míře slouží i jako přísada při výrobě betonových směsí. Na rekultivace úložišť Itálie a Třískolupy elektrárna vynaložila do roku 2011 více než 200 mil. Kč.

Elektrárně Hodonín se vyrábí tři druhy vedlejších energetických produktů, z toho dva certifikované. První certifikovaným produktem je suchý ložový popel, který pod názvem RESAN EHO částečně nahrazuje písek a zeminu a dá se využít pro zásypy výkopů, obsypy inženýrských sítí, podkladové vrstvy komunikací, výrobu betonových směsí a jako přídavek rekultivačního substrátu. Druhým certifikovaným produktem je stabilizát REHAS EHO a REHAS II EHO. Jde o popelovou maltu (zvlhčená popelová směs), kterou lze využít pro výstavbu hrázových těles, vyrovnávání terénních nerovností před rekultivací skládek, jako podložní materiál silnic, umělé kamenivo, přídavná směs pro výrobu cihel a podkladový materiál pod základy při stavbě domů. Dosud necertifikovaným – i když zcela bezpečným – produktem je úletový popílek; ten je možné využít pro výrobu betonových směsí, cemento-popílkové suspence a jako přídavek do surovin k výrobě hurd. Na rekultivace úložišťě Zbrod – skládka stabilizátu elektrárna vynaložila do roku 2011 ročně okolo 23 mil. Kč.

Elektrárně Ledvice se odpady z procesu spalování a odsíření také přepracovávají na druhotnou surovinu – stabilizát – využitelnou zejména ve stavebnictví. Kromě jiného slouží i pro rekultivaci vytěženého lomu Fučík. Na rekultivace úložišť Fučík a Eleonora elektrárna vynaložila do roku 2011 asi 13,5 mil. Kč.

Jedním z příkladů užití přepracovaných odpadů z Elektráren Poříčí je struskopopílkové odkaliště Debrné. Tam, kde dříve existovalo pouze odkaliště s černou směsí vody a popílku, je dnes dopravován popílek z fluidních kotlů potrubím ve formě zahuštěné směsi, která ve styku s ovzduším homogenizuje a tuhne v nepropustný stabilizát. Certifikovaný stabilizát se zde používá pro tvarové úpravy krajiny. Na rekultivace úložišť Debrné a Dvůr Králové elektrárna vynaložila do roku 2011 zhruba 50 mil. Kč.

Elektrárna Dětmarovice vyprodukuje ročně cca 250 000 tun vedlejších energetických produktů. Z tohoto množství je 80 % jemného popele, který je certifikován a ze 70 % využíván ve stavebnictví jako přísada do cementu nebo betonu. Zbytek je ukládán na úložiště jako odpad. Struska, jíž je z celkové produkce popelovin okolo 10 %, je využívána k výrobě cihel a přebytky jsou rovněž ukládány, stejně jako energosádrovec. Na rekultivace úložišť Zimný důl a Kašpárkovice elektrárna vynaložila do roku 2011 více než 20 mil. Kč.

Energetika Vítkovice je držitelem certifikátu pro využití popílku a škváry ke stavebním účelům. Hydrosměs je čerpána do popílkových nádrží mimo areál teplárny a po odvodnění je popílek těžen a využíván odběrateli k rekultivační činnosti nebo ukládán do odvalu.

Obecně platí, že Skupina ČEZ při ukončování své činnosti v určité lokalitě vytváří podmínky pro návrat stavu s vysokou biodiverzitou, kdy jednotlivé biotopy postupně procházejí přirozeným vývojem až k přírodě blízkému stavu.