Jaderná energetika

Zde si můžete přečíst otázky a odpovědi týkající se jaderné energetiky.

Více informací nad rámec níže uvedených odpovědí obsahují speciální Stránky věnované dostavbě jaderné elektrárny Temelín

Jak je možné, že ČEZ profituje z elektrárny Temelín, kterou financoval stát a tedy i daňoví poplatníci?

Výstavbu Jaderné elektrárny Temelín financoval plně ze svých prostředků ČEZ, nebyly použity žádné dotace či půjčky ze strany státu k výstavbě. Žádná položka „Temelín“ ve státní rozpočtu nikdy nebyla, a to ani před rokem 1989.

Chladicí věžeJak je zajištěno případné vypořádání škod způsobených provozem jaderných elektráren?

Česká republika je signatářem „Vídeňské konvence“ i „Pařížské konvence“, které se týkají odpovědnosti za „jaderné škody“. Pracujeme tedy ve stejném režimu jako kterákoli jaderná elektrárna v Evropské unii, či Švýcarsku. Obě naše jaderné elektrárny - Dukovany a Temelín - , mají sjednané pojištění u Jaderného poolu pojišťoven. Ten je, jak je to běžné, mezinárodně zajištěn. Mimo to platí i občanský zákon o odpovědnosti za škody a elektrárenské společnosti ručí navíc celým svým majetkem. Jaderná elektrárna Dukovany je již 15 let v provozu a patří k nejlépe provozovaným elektrárnám v porovnání s elektrárnami v EU. Temelín je o 15 let modernější elektrárnou a má tak předpoklad být provozován ještě lépe. Uváděná suma patrně odpovídá kalkulaci vycházející ze situace v okolí Černobylu. A to je právě zásadní omyl, neboť Temelín je vybaven reaktory fyzikálně odlišnými od černobylského typu a černobylská havárie není v Temelíně principiálně možná.

Jaderná energetika obecně vychází z odpovědnosti vůči Světu. Jako jediná je zatím schopna v plné šíři nahradit spalování fosilních paliv, které vede ke globálním změnám klimatu, jež s největší pravděpodobností budou mít za následek obrovské škody především ve „Třetím světě“. Svou odpovědnost vůči těmto lidem vnímáme tak, že jsme ochotni na sebe vzít minimalizovaná rizika provozu jaderné energetiky, abychom odvrátili nebezpečí hrozící ze spálení všech světových zásob zásob ropy, plynu a uhlí.

Informační leták - SkalkaKam jsou odváženy vyhořelé palivové tyče a jak budou přepravovány?

Použité jaderné palivo se nyní skladuje v Jaderné elektrárně Dukovany ve dvou skladech. V Temelíně byl uveden do provozu sklad v roce 2010. Jako záložní variantu pro Jadernou elektrárnu Temelín i případné budoucí nové jaderné bloky rozhodl ČEZ vybudovat mezisklad použitého paliva v lokalitě Skalka poblíž Bystřice nad Pernštejnem. Územní rozhodnutí o umístění stavby získal ČEZ v r. 2001, v současné době zde probíhají průzkumné práce a v r. 2012 byla zahájena první etapa výstavby - stavba objektu bazénu požární vody.

Představme si totální výpadek proudu, elektrárna je zásobována pouze naftovými generátory. Jak dlouho by zásoba nafty v nejhorším případě stačila?

Zjednodušeně řečeno: pro dva bloky JE Temelín je připraveno celkem 8 dieselgenerátorů. Pro bezpečné odstavení a uchlazení jednoho bloku stačí dva z nich. Každý z nich má svoji vnitřní a vnější nádrž, všechny dieselgenerátory jsou napojeny na jednu centrální nádrž. Vnitřní nádrž o obsahu 12 m3 paliva vydrží na 7 hodin provozu, vnější nádrž o objemu 100 m3 na 58 hodin a centrální nádrž o obsahu 4000 m3 na 1160 hodin (tedy v případě, že z ní čerpají jen dva běžící dieselgenerátory). Je zřejmé, že jak množství, tak kapacita dieselgenerátorů není jen dostatečná pro každý případ, ale je dva až třikrát předimenzovaná.

Jak dlouho nouzové odstavení trvá? Jak dlouho musí probíhat další chlazení? Může být reaktor po nouzovém odstavení ponechán "bez obsluhy", tzn. bez chlazení apod.

Pro rychlé odstavení reaktoru existují pravidla a mezinárodní doporučení, která musí každá elektrárna splňovat. Tato pravidla vycházejí z neutronově fyzikálních a tepelných charakteristik aktivní zóny reaktoru. Zasunutí řídících tyčí “Klastrů“ je v Temelíně záležitostí několika sekund. Další chlazení reaktoru je věcí takzvaného zbytkového výkonu. To znamená, že po několik prvních desítek sekund po odstavení reaktoru je nutné „nucené chlazení“ a zajišťuje ho setrvačný doběh čtyř hlavních cirkulačních čerpadel. Po jejich doběhu se zbytkové teplo vyvíjené aktivní zónou snižuje tak, že k jeho odvodu postačuje přirozená, přirozená cirkulace chladiva mezi aktivní zónou a parogenerátory, přes něž odvod tepla probíhá. V zásadě je tedy odvod tepla zajištěn pasivním způsobem (setrvačník, přirozená cirkulace) a tak reaktor nemůže zůstat nechlazen. Přesto se po nouzovém odstavení reaktor sám sobě nikdy neponechává.

JE DukovanyVrátily se investice vložené do JE Dukovany? Po kolika letech se vrátí finance vložené do JE Temelín?

Stavba elektrárny v sobě vždy nese podnikatelské riziko. Investor vždy zvažuje vývoj cen elektřiny v budoucnosti i vývoj budoucích nákladů. Vzhledem k rostoucím cenám ropy ropných produktů, plynu a vysokým cenám elektřiny z alternativních zdrojů (i biomasa se sklízí a sváží pomocí motorů na ropné produkty) se ve shodě s ekonomikou jaderné elektrárny Dukovany dá očekávat že k „zaplacení“ Temelína dojde do 20 let provozu. Je však třeba dodat, že se jedná o odhad.

Na svých stránkách podkládáte svá tvrzení mnohými analýzami, které však nejsou přímo jmenované. Jaké analýzy byly použity při: 1) hodnocení seismologického rizika 2) hodnocení možnosti záplav 3) hodnocení rizika výbuchu plynovodu 4) hodnocení dopadu nadprojektové havárie.

Společným důvodem, proč nejsou tyto analýzy vyjmenovány je to, že pouze pro výše uvedené oblasti jich existuje řádově několik desítek až stovek. Pro oblasti ad 1 až 3 jsou souhrnné výsledky a z nich vyplývající závěry učiněné na základě těchto analýz uvedeny v příslušných kapitolách tzv. Předprovozní bezpečnostní zprávy JE Temelín, což je bezpečnostní dokumentace legislativou vyžadovaná pro prokazování bezpečnosti projektu a udělení licence k provozu jaderného zařízení dozorným orgánem pro jadernou bezpečnost. Pouze pro ilustraci rozsahu první oblasti - analýz seismického rizika bylo nutné provést následující typy analýz: v oblasti analýz makroseismických dat, analýzy různých makroseismických katalogů a stanovení základních katalogů zemětřesení pro JE Temelín, expertní modely zdrojových zón na území JE Temelín, komplexní hodnocení geologických, tektonických, geofyzikálních, seismických a geodetických průzkumů, přístrojové monitorování makroseismických dat, výpočty zrychlení seismických kmitů v lokalitě pro historická zemětřesení, dtto pro maximální možné výpočtové zemětřesení v lokalitě, stanovení spekter odezvy podloží v lokalitě i jednotlivých podlaží stavebních objektů jaderného zařízení, výpočty zrychlení kmitů vlivu na zařízení, stanovení pravděpodobnostních křivek rizika od seismických událostí v závislosti na jejich intenzitě, pravděpodobnostní analýza a kvantifikace rizika poškození aktivní zóny reaktoru, atd. Obdobná situace je také v oblastech 2, 3 a 4, přičemž oblast 4 - analýzy nadprojektových událostí navíc nejsou legislativou vyžadovány. Jednotlivé vybrané kapitoly bezpečnostní zprávy JE Temelín jsou k dispozici veřejnosti na informačním středisku JE Temelín.

Moderní tlakovodní reaktory jsou díky svému zápornému tepelnému činiteli (tzn. že při stoupající teplotě výkon klesá) považovány za "inherentně bezpečné". Proč potom v reaktoru stále existují "exkurze výkonu", které lze zastavit pouze odstavením reaktoru?

Nevím přesně, co si představujete pod pojmem "Leistungs-Exkursionen", ale pokud máte na mysli poruchy, ke kterým došlo při uvádění JE Temelín do provozu - například odstavení hlavních cirkulačních čerpadel -, tak odpověď zní, že provozní předpisy ukládají při mnoha provozních poruchách, i málo významných, reaktor okamžitě odstavit. Odstavení reaktoru tedy není krajní možnost řešení nějakého problému, ale běžné bezpečnostní opatření. Navíc inherentní bezpečnost, jak o ní píšete, zaručuje, že se tlakovodní reaktor nemůže vymknout kontrole (jako černobylský reaktor), ale reaktor je odstavován především proto, aby se reakce okamžitě zastavila, tedy nejen proto, aby se nezvyšovala její intenzita. Okamžité odstavení je požadováno z toho důvodu, aby se na minimum snížilo množství tepla, které při reakci vzniká a které je třeba právě například při výpadku hlavních cirkulačních čerpadel z reaktoru nadále odvádět.

Když se podíváte na mapu Čech, zjistíte, že obě jaderné elektrárny jsou přilepeny na hranicích s Rakouskem. Proč tato zařízení nebyla umístěna uprostřed státu?

Prvním důvodem je, že výběr místa pro výstavbu jaderné elektrárny podléhá mnoha kritériím, mimo jiné geologickým. V jižních Čechách a na Jižní Moravě jsou stabilní a staré geologické formace s minimálním výskytem zemětřesení. Proto jsou mimo jiné vhodné pro výstavbu jaderných elektráren. Samozřejmě, že existují i jiné vhodné regiony, střední Čechy to však například nejsou. Druhým podstatným důvodem je, že z hlediska optimálního zásobování elektřinou by měly být elektrárny rozmístěny v zásobovaném území alespoň částečně pravidelně. Z historických důvodů byly elektrárny v České republice soustředěny v severních Čechách a na severní Moravě, v regionech, kde se těžilo uhlí. Také proto byly pro výstavbu jaderných elektráren Dukovany a Temelín vybrány lokality v jižních Čechách a na jižní Moravě.

JE TemelínKdy došlo ke spuštění Temelína?

10. října 2000. Jednotlivé kroky uvádění temelínské elektrárny do provozu jsou podrobněji uvedeny v kapitole věnované speciálně Elektrárně Temelín.

Jaké je kvalifikační složení pracovníků dozorny a jaké mají zkušenosti v řízení provozovaného reaktoru?

Pracovníci blokové dozorny jsou vysokoškoláci. Jejich vedoucí již řídili provoz jaderných reaktorů v Dukovanech. Mimo to jsou všichni prozkoušeni na plnohodnotném trenažéru (simulátoru) v Temelíně, který je identický s blokovou dozornou JE Temelín. Na tomto trenažéru se cvičí i v likvidaci mimořádných stavů, neboť v běžném provozu k nim prakticky nedochází. Totéž platí o provozu jaderné elektrárny Dukovany, která je již 27 let úspěšně provozována s tím rozdílem, že operátorem turbíny může být i středoškolák s dlouholetou praxí ve funkci strojníka turbíny a zařízení sekundárního okruhu.

Jaké by byly důsledky nejvážnější možné havárie (např. zásah bombou v případě válečného konfliktu)?

Odpověď a otázku o důsledcích havárií v elektrárně najdete v kapitole Bezpečnost JE Temelín. Před vnějšími vlivy a útoky chrání reaktor především systém fyzické ochrany a kontejnment. Ten chrání reaktor a primární okruh elektrárny. Železobetonová konstrukce kontejnmentu (ochranné obálky) se stěnami 1,2 m silnými byla vyprojektována a postavena tak, aby odolala např. pádu dvacetitunového letadla rychlostí 720 km/h či největšímu zemětřesení, jaké se může v lokalitě vyskytnout maximálně jednou za deset tisíc let.

Fyzická ochrana a obrana temelínských reaktorů je koncipována tak, aby elektrárna odolala teroristickému útoku. Neptejte se jak, je to celkem logicky tajné.

Jaká je výška Temelínské chladící věže?

Každá z věží dosahuje výšky 155 metrů.

Jak jsem právě viděl v přímém přenosu, není v nouzové blokové dozorně přítomen žádný personál. Proč ne - neexistuje tu žádná noční služba?

Nouzová bloková dozorna existuje pro případ, že by nebylo možné řídit reaktor z normální blokové dozorny - tedy především pro případ havárie. Při normálním provozu zde nemusí být žádný personál. Nemusí tam být také proto, že neexistuje případ, při kterém by se pracovníci elektrárny nestačili do nouzové blokové dozorny dostavit nebo přemístit.

Jak by se člověk mohl dostat do bezpečí, pokud dojde k explozi elektrárny?

Pro případ velké havárie jaderné elektrárny Temelín jsou připraveny vnější havarijní plány, které počítají s evakuací obyvatel z okolí JE Temelín. O jakou havárii by se muselo jednat a jaké území by bylo evakuováno, se dočtete v kapitole "Bezpečnost JE Temelín", v části nazvané "Havarijní připravenost JE Temelín". Bezpečnostní a havarijní systémy JE Temelín jsou však projektovány tak, že při jakékoliv myslitelné havárii by nebylo nutné evakuovat území ve větší vzdálenosti než 10 km od elektrárny. Pokud tedy žijete v Rakousku nebo Německu, nemusíte se na evakuaci připravovat. Pokud si pročtete celou kapitolu o bezpečnosti JE Temelín, dozvíte se, že tato elektrárna může havarovat, ale nemůže explodovat jako Černobyl.

Do jaké míry přispěla rakouská ekonomika a zejména rakouské banky k realizaci Temelína?

Banky se na výstavbě JE Temelín nepodílely, několik rakouských firem se na výstavbě podílelo dodávkami některých komponent.

Jak by odpovědní pracovníci provozu elektrárny reagovali, kdyby došlo ke dvěma poruchám současně při plném provozu (např. k problémům s regulačními tyčemi a s hlavními cirkulačními čerpadly)?

Při plném provozu by v případě výpadku hlavních cirkulačních čerpadel byla štěpná reakce okamžitě zastavena zasunutím regulačních tyčí do reaktoru. Chladicí voda v primárním okruhu by byla ještě určitý čas poháněna setrvačným pohybem hlavních cirkulačních čerpadel (jsou tam namontovány setrvačníky právě pro tento případ) a pak by cirkulovala na základě přirozeného proudění teplé a studené vody. Tímto způsobem by byl reaktor bezpečně odstaven a ochlazen. Porucha na jedné z regulačních tyčí by tento proces neovlivnila, protože tyčí je 61. Navíc porucha o které mluvíte nenastala při zasouvání tyče do reaktoru, ale při jejím vytahování - nešla vytáhnout, byla chyba v elektronickém zařízení pohonu tyče. Podstatné je, že žádná chyba nemůže zabránit zasunutí regulačních tyčí do reaktoru, protože tyče jsou ve vytažené poloze aktivně drženy a v okamžiku, kdy by například došlo k totálnímu výpadku elektřiny, aktivní držení tyčí přestane fungovat a tyče vlastní vahou padají do reaktoru a odstaví ho. Obecně lze říci, že v každé jaderné elektrárně jsou desetitisíce zařízení, řada z nich je zastoupena duplicitně, triplicitně nebo dokonce vícekrát. Tato násobnost a současná nezávislost systémů a jejich provázanost vytváří základ bezpečnosti elektrárny jako celku. Každé jednotlivé zařízení elektrárny má svou spolehlivost a může selhat (viz prvotřídní německé ventily v průběhu spouštění) elektrárnu jako celek tato jednotlivá selhání nemohou ohrozit. Jaderné elektrárny nejen v České republice ale i v Německu a jinde jsou konstruovány dokonce i na komplikovanější než jednoduchá selhání zařízení tak, aby tento mimořádný stav bezpečně zvládly.

Chladicí věže (jak je vidět i z obrázku Temelína) jsou zařízení, kterými je plýtvána energie, a od ropné krize v roce 1973 nejsou nikde z hospodářských a ekologických důvodů obhajitelná. Proč není odpadní teplo využíváno pro potřeby průmyslu, vytápění a ohřev vody? Neměla by JE Temelín stát z důvodu racionálního využívání energie v "energetickém centru" Prahy?

Ze sekundárního okruhu JE Temelín (konkrétně z turbíny) je odebírána pára určená k dálkovému vytápění města Týn nad Vltavou, které je vzdáleno 5 km od elektrárny a kde žije zhruba 8 600 obyvatel. Teplo, které uniká do ovzduší chladicími věžemi elektrárny, již není využitelné, má příliš nízký potenciál*. Vodou, která je v chladicích věžích ochlazována, jsou chlazeny kondenzátory, zařízení sekundárního okruhu JE Temelín. V kondenzátorech kondenzuje pára, která prošla turbínou, zpět na vodu. Toto zařízení se nachází v každé tepelné elektrárně, jak jaderné, tak nejaderné - například uhelné- stejně jako chladicí věže. Teplené elektrárny by bez nich nemohly pracovat. Výjimkou jsou tepelné elektrárny stojící u moře, které vodu z chladicího okruhu ochlazují v moři. Velká část Prahy je taktéž zásobována dálkovým teplem, které je (stejně jako v případě JE Temelín) odebíráno ve formě páry z turbíny elektrárny Mělník spalující hnědé uhlí.

* Vysvětlení nízkého potenciálu: pára, která vychází z turbíny do kondenzátoru má již příliš nízký tlak a teplotu, aby mohla být efektivně využita pro vytápění nebo průmyslové účely.

Bydlím v Linci, tedy ani ne 100 km od JE Temelín. Pokud by v JE Temelín došlo k havárii jako v Černobylu, kdy se o tom dozvím? Bude to dostatečně včas na to, abych mohl být evakuován do bezpečí?

K havárii takového typu nebo rozsahu jako v Černobylu nemůže v JE Temelín nikdy dojít. Jde o konstrukčně jiný typ reaktoru, využívající pro svůj chod rozdílné fyzikální principy. Čtěte, prosím, kapitolu Bezpečnost JE Temelín na tomto serveru a její rubriku Srovnání JE Temelín a černobylské elektrárny. K jakým poruchám nebo haváriím může na JE Temelín dojít, čtěte, prosím, ve stejné kapitole, v rubrice Havarijní připravenost JE Temelín. V této kapitole také najdete informace, že za žádných okolností by nebylo nutné evakuovat obyvatelstvo z větší vzdálenosti než z území do vzdálenosti tří kilometrů od temelínských reaktorů. Havarijní plány však počítají s preventivní evakuací obyvatel až do vzdálenosti pěti kilometrů od elektrárny a z prostoru ve směru větru do deseti kilometrů od elektrárny. Dále již ohrožení obyvatel nesahá. Jinými slovy, nikdy nebude nutné evakuovat obyvatelstvo ani z Lince, ani z jiné části Rakouska. Jinak Česká republika a Rakousko jsou členy evropských smluv o včasném varování (Early warning), na základě kterých by Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni byla okamžitě informována o havárii v JE Temelín, stejně jako o havárii v kterékoliv jaderné elektrárně například v Německu, Francii nebo Švýcarsku. Informování veřejnosti by v tomto případě bylo v kompetenci rakouských úřadů.

Z atomového reaktoru jsou při provozu trvale vypouštěny radioaktivní plyny (viz výsledky ekologických rozborů). O jaké látky se jedná a může být kontaminací potravin jako v okolí atomové elektrárny v Krümmelu vyvolána leukémie?

Odpovíme podle našich znalostí situace v okolí České jaderné elektrárny Dukovany, která již 27 let provozuje 4 jaderné reaktory VVER440/213. Odbornými studiemi zdravotního stavu obyvatel v okolí elektrárny bylo zjištěno, že neexistuje statisticky prokazatelné zvýšení výskytu jakékoli formy rakoviny, tedy ani leukémie. Máte pravdu v tom, že při čištění vody primárního okruhu (nikoli z reaktoru) se uvolňuje malé množství radionuklidů. Ty jsou zachycovány na vzduchových filtrech a ukládány bezpečně jako radioaktivní odpad. Celkový výsledek je takový, že do ovzduší přichází až 100x méně radioaktivních látek, než kolik jich vychází z „vyčištěných komínů“ elektráren na fosilní paliva i z nejmodernějších automobilů s katalyzátorem (přepočteno na odpovídající výkon). Všechny přírodní látky totiž obsahují přirozenou radioaktivitu, která je nezbytnou součástí životního prostředí a existovala na Zemi vždy. Při spalování fosilních paliv dochází k jejich vysokému zkoncentrování a uvolnění do životního prostředí. Potravinové řetězce i ovzduší elektrárny jsou pod stálou kontrolou české radiační kontroly. Dosud jsme v souvislosti s provozem Dukovan nezaznamenali žádné nenormální údaje. Podobný přístup je aplikován i v souvislosti s provozem Jaderné elektrárny Temelín. Poznámka: Parametry radiace měří v okolí Jaderné elektrárny Dukovany paralelně již několik let i rakouská organizace GLOBAL 2000.