ČEZ položením základního kamene odstartoval stavbu své první paroplynové elektrárny v Česku

Počerady 25. března 2011 - Energetická společnost ČEZ dnes symbolickým poklepáním na základní kámen zahájila stavbu své první velké paroplynové elektrárny. Paroplynová elektrárna v Počeradech bude mít instalovaný výkon 840 MW, generálním dodavatelem cca 20miliardové investice bude ŠKODA PRAHA Invest.

„Vývoj v energetice směřuje k nízkoemisním či zcela bezemisním zdrojům, právě plynové elektrárny do nich můžeme zahrnout, jsou vysoce ekologickým zdrojem pro výrobu elektřiny, které svým provozem příliš neovlivňují životní prostředí. Díky nejnižším nákladům na  instalovanou megawattu, krátké době realizace a vysoké tepelné účinnosti jsou paroplynové elektrárny výrazně zvýhodněny oproti ostatním zdrojům na fosilní paliva,“  říká na toto téma  Martin Roman, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.

 Nový zdroj se postaví v areálu elektrárny

Počerady před výstavbou

Počerady před výstavbou

„Paroplynové elektrárny jsou vysoce flexibilními zdroji, které jsou schopny stabilizovat elektrizační soustavu. Ve výrobním portfoliu ČEZ dosud  paroplynový zdroj chyběl, navíc ten v Počeradech bude  první paroplynovou elektrárnou svého druhu v ČR. Tento druh výroby elektřiny totiž v České republice není významně zastoupen, ze zemního plynu se v Česku ročně v současnosti vyrobí jen cca 1,5 % elektřiny, “ uvedl Vladimír Hlavinka, člen představenstva a ředitel divize výroba ČEZ.

 Realizaci výstavby paroplynové elektrárny umožnila dohoda 15letého kontraktu na dodávku plynu se skupinou RWE, právě zajištění dlouhodobé dodávky od stabilního partnera je totiž pro výstavbu nových zdrojů klíčové.Velkou výhodou projektu je i skutečnost, že nový zdroj se postaví v areálu současné elektrárny a jen minimálně ovlivní stávající uhelnou elektrárnu. Předpokládá se, že nová elektrárna bude ve 100% výkonu provozována pouze v pracovní dny od 6,00 do 22,00 hodin. O víkendu a v nočních hodinách bude paroplynový cyklus odstaven.

Generální dodavatel stavby je společnost ŠKODA PRAHA Invest, 2 plynové turbíny, každou o výkonu 284 MW, dodá společnost Siemens. ŠKODA PRAHA Invest rovněž smluvně zajistila dodávku parní turbíny o výkonu 273 MW se společností ŠKODA POWER a spalinového kotle s příslušenstvím se společností SES Tlmače. První elektřinu by pak elektrárna mohla vyrobit již v červnu 2013. Dosahovaná garantovaná čistá účinnost paroplynového cyklu je 57,4 %. Paroplynové elektrárny neprodukují žádné emise oxidů síry či prachu, navíc jsou z hlediska emisí oxidu uhličitého považovány za nízkoemisní zdroje.

Směry vývoje paroplynových elektráren

 Za posledních 5 let se celosvětová energetická síť rozrostla řádově o stovky nových paroplynových zařízení (včetně těch ve výstavbě) a celkový počet instalovaných jednotek o výkonu nad 400 MWe jde do tisíců. Vedoucím tandemem v instalaci nových paroplynových zařízení jsou USA a Japonsko, v Evropě jsou průkopníky především Itálie, Španělsko a Velká Británie. Nejnákladnější částí paroplynových zařízení je spalovací turbína. Dlouhodobě je jedním z hlavních témat zvyšování teploty spalin na vstupu do spalovací turbíny. Očekává se postupné zvyšování na 1 500°C během příštích pěti let a tím i zvýšení čisté tepelné účinnosti paroplynového oběhu na 60 %.

Paroplynové elektrárny jsou dnes dodávány v podstatě „na klíč“, takže cena standardních modelů se pohybuje okolo 500 EUR/kWe. Rozptyl výsledných investičních nákladů je způsoben rozdílnými technickými a ekonomickými podmínkami instalace a uvádění do provozu, takže průměrné výsledné investiční náklady jsou zhruba dvojnásobné. Doba výstavby paroplynového zařízení se pohybuje v rozpětí 30 - 40 měsíců, což je výrazně méně než v případě klasických uhelných nebo jaderných elektráren.

Cenou za tyto přednosti je potřeba ušlechtilého a drahého paliva pro provoz spalovací turbíny. Nejčastěji se paroplynové zdroje staví na zemní plyn, méně často na olej. V úvahu přicházejí i jiná plynná paliva, např. plyny po

Počerady po výstavbě - animace

Počerady po výstavbě - animace

zplyňování uhlí, biomasy nebo z různých technologických procesů, tyto případy jsou však spíše výjimečné. Jistou perspektivu do budoucna nabízejí snad jen paroplynové zdroje s integrovaným zplynováním uhlí (IGCC – Integrated gasification combustion cycle), které patří k tzv. technologiím čistého uhlí (Clean Coal Technologies).

„V prvé řadě, paroplynový cyklus je moderní, ve světě velmi užívaný ekologický zdroj výroby elektrické energie s vysokou účinností. Neméně významným hlediskem je energetická bezpečnost. Tu můžeme dosáhnout jen diverzifikací zdrojů, a to jak z hlediska zemí, ze kterých zdroje energie dovážíme, tak i rozhodnutím v jakých typech elektráren budeme elektřinu vyrábět.Výroba elektřiny ze zemního plynu je v ČR zatím na minimální úrovni,“ poznamenal k tomu Peter Bodnár, člen představenstva a ředitel divize investice ČEZ.

Informace o stávající uhelné elektrárně Počerady:

Projekt Elektrárny Počerady se začal připravovat v říjnu 1959, výstavba začala v únoru 1964. Všechny bloky elektrárny vyprojektovala a postavila ŠKODA PRAHA, na jejíž více jak padesátiletou tradici v energetické výstavbě navazuje dnešní generální dodavatel nového paroplynového zdroje – společnost ŠKODA PRAHA Invest. V první fázi proběhla výstavba Elektrárny Počerady I, tedy bloků č. 1 až 4. Do provozu byly uvedeny v letech 1970 a 1971. Ve druhé fázi byla postavena Elektrárna Počerady II s bloky č. 5 a 6, které byly zprovozněny v roce 1977. Stala se tak první elektrárnou v tehdejším Československu osazenou výlučně bloky o výkonu 200 MW. Na začátku roku 1994 byl ovšem vzhledem k útlumovému programu uhelných elektráren blok č. 1 odstaven z provozu. Bloky č. 5 a 6 se pak staly v říjnu téhož roku vůbec prvními odsířenými bloky v České republice. Odsíření ostatních bloků bylo kompletně dokončeno na podzim 1996. Nyní mají Počerady výkon 5 x 200 MW.

Elektrárna Počerady patří v současné době mezi největší výrobní zdroje v rámci uhelných elektráren Skupiny ČEZ. Ročně Elektrárna Počerady vyrobí cca 7 TWh elektrické energie při průměrné spotřebě tepla v palivu 10,25 GJ na vyrobenou MWh.

Není bez zajímavosti, že původně měla tato elektrárna stát v Egyptě, jelikož ale z kontraktu v 50. letech 20. století sešlo, použil se hotový africký projekt pro Počerady. Strojovny bloků jsou proto postaveny z montovaného železobetonu a nejsou podsklepeny. Vlastní turbíny a alternátory jsou umístěny v samostatných boxech, které jsou odděleny od ostatních turbosoustrojí. Každý z boxů má dvě posuvné střechy, přičemž nad boxy projíždějí dva portálové jeřáby umožňující montáž a demontáž turbín či alternátorů. V tomto projektovém uspořádání tedy schází klasická hala strojovny, jak je tomu ve většině ostatních tepelných elektráren. Průtlačné kotle jsou pak postaveny v takzvaném polovenkovním provedení. To znamená, že veškerá podlaží jsou z ocelové konstrukce a z venku od 15 až do 50 metrů jsou pouze oplechovaná. Plechové jsou i zauhlovací zásobníky.

Ota Schnepp, manažer komunikace a mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy

Zveřejněno
25
Březen 2011