Toleranční modlitebna, v níž kázal i autor dobového bestseleru pro děti bez rozdílu vyznání a původu, má novou střechu

Hořátev – Svého znovuotevření se 14. dubna dočkala evangelická toleranční modlitebna v Hořátvi, postavená v roce 1792, tedy v době pozdního baroka. Netradiční dominanta v malé obci na Nymbursku byla před několika lety znepřístupněna veřejnosti kvůli havarijnímu stavu střechy, která narušovala i statiku budovy. Potřebné finanční prostředky na rekonstrukci se Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické v Nymburce podařilo získat hlavně díky různým dotačním programům, dobrovolným dárcům (nejen věřících) z Česka i ciziny a také Nadaci ČEZ. I v jejím případě ovšem šlo o „dobrovolné dárce“, neboť nadace zařadila podporu rekonstrukce modlitebny mezi projekty v mobilní aplikaci EPP – Pomáhej pohybem.

Toleranční modlitebna je dominantou Hořátve. Tato ojedinělá regionální památka ve středu obce je i vyhledávaným turistickými cílem.

Vloni s přicházejícím jarem tak mohl opravu modlitebny podpořit netradičním způsobem opravdu každý, a to vlastním sportováním či jiným druhem pohybu, který aplikace zaznamenává. „Ani jsme tomu nemohli uvěřit, že potřebných 240 tisíc bodů, které Nadace ČEZ převedla na 80 000 korun, se podařilo nasbírat za necelý týden. Všem, kteří se nějakým způsobem pohybovali či vyloženě sportovali, a měli při tom zapnutou aplikaci v náš prospěch, patří veliký dík. Děkujeme i nadaci, že náš projekt do mobilní aplikace EPP – Pomáhej pohybem, zařadila,“ uvedla Kateřina Roskovcová, farářka sboru.

Toleranční modlitebna v Hořátvi patří mezi zhruba padesát jí podobných v České republice, které si zachovaly svou původní autentickou podobu z období pozdního baroka. Toleranční patent Josefa II., vydaný roku 1781, byl tehdy prvním krokem k náboženské svobodě a umožnil otevřeně se přihlásit i k jinému než katolickému vyznání. Nešlo ovšem o úplnou rovnost vyznání, neboť katolická církev si vymohla, že protestantské modlitebny nesmí mít věže, zvony ani zdobená okna a vchod musel být otočen do polí. Prostě navenek nesměly jakkoli připomínat kostely. Proto modlitebna v Hořátvi dodnes vypadá spíše jako větší vesnické stavení s klasicistním vstupem přistavěným ovšem až o dvacet let později.

„Nadace ČEZ, ať již prostřednictvím grantu Podpora regionů či právě mobilní aplikace EPP – Pomáhej pohybem, podporuje záchranu historický cenných a jinak zajímavých staveb dlouhodobě. Rádi jsme proto žádost Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Nymburce o finanční pomoc zařadili mezi projekty pro mobilní aplikaci. Opět se přitom ukázalo, že lidem nejsou lhostejné ani osudy významných regionálních památek,“ poznamenala Michaela Zíková, ředitelka Nadace ČEZ.  

Toleranční modlitebna slouží, až na přestávku vyvolanou teď v 21. století celkovou rekonstrukcí střechy, svému účelu bezmála 230 let. „Protože je prakticky jedinou větší krytou prostorou v obci, konaly se v ní před uzavřením krom bohoslužeb i různé kulturní a společenské akce pro širokou veřejnost všech věkových kategorií. Například divadelní představení, výstavy, koncerty či akce pro rodiče s dětmi. Bude tomu tak pochopitelně i nyní,“ dodala Kateřina Roskovcová.

 A jak souvisí modlitebna s Janem Karafiátem, autorem dnes již světově proslulých Broučků? Tento evangelický farář po jistou dobu v Hořátvi působil. Jednoho parného dne odpočíval nedaleko obce na mezi a pozoroval kolem sebe hemžení různých broučků. To byl základ jeho „spisku“, který se stal koncem 19. století dobovým bestselerem literatury pro děti bez rozdílu vyznání a původu, aniž by bylo známo, kdo jej napsal. Ale to už je zcela jiný příběh…

Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy

Zveřejněno
15
Duben 2019