„Máme je tu už dlouho, někdy od poloviny devadesátých let minulého století. Tehdy docházelo na elektrárnách k reorganizaci a jak někteří pracovníci opouštěli své kanceláře, nechávali stát kytky přede dveřmi. Uklizečkám bylo květin líto, a tak je začaly nosit k nám,“ přiblížil vznik zeleného ostrova v provozní hale Vladimír Trenkler, technolog provozu chemické úpravny vody EPR I. Postupem doby se květiny přirozenou cestou rozmnožovaly, další přinesli z domova samotní pracovníci úpravny, případně jejich elektrárenští kolegové, když dělali doma čistku.
Bezesporu nejunikátnějším a pravděpodobně i nejstarším exponátem je přes tři metry vysoký a hlavně plodící kávovník, který dokáže odměnit pracovníky úpravny za jejich péči o něj kávovými boby. „Kávovník si jako malou sazeničku přinesl do elektrárny ještě v době její výstavby můj otec, který sem přešel v roce 1964 z Opatovic, podotýká k tomu Rudolf Štásek, chemik v úpravně vody. Jeho kolegyně Monika Mojžíšová pak vypočítává, co že vše zde pěstují: „Kromě kávovníku, tu máme palmu, cypřiše, fikusy, ibišky, různé druhy citrusů, aloe, klivie, anturie, lipky, juku, monstery, kapradiny, vánoční kaktusy, filodendrony, ale i klasické muškáty, fialky, tchýniny jazyky a voskovky. Také takzvaný kanadský smrk přátelství, mnoho kaktusů a další sukulenty.“ Jak název napovídá, chemická úpravna vody slouží k předúpravě surové vody, výrobě demivody a k následné úpravě vyrobené demivody na kvalitu napájecí vody potřebné pro elektrárenský provoz. „Upravená voda je potřebná pro doplňování ztrát parovodních okruhů. Pro potřebu doplňování ztrát vzniklých odparem v okruzích chladících věží a pro další elektrárenská zařízení, například jako procesní voda pro odsíření se zde surová voda filtruje,“ vysvětluje Vladimír Trenkler.K úpravě vody jsou zapotřebí kromě pískových filtrů i různé chemické sloučeniny. Málokdo by proto předpokládal, že v takovém prostředí se bude dobře dařit květináčové zeleni, která jinak roste i ve volné přírodě po celém světě. „Údržba zeleně je časově nenáročná a v podstatě jednoduchá, staráme se o ni klasickým způsobem – zaléváním a přesazováním. Nic víc nepotřebuje. Nevadí jí ani prostředí. Všechny chemické reakce totiž probíhají ve speciálních uzavřených zařízeních. Výška a prosklenost haly pak pro květiny vytvářejí klima jako v nějakém obřím skleníku,“ uzavřel Vladimír Trenkler.Ota Schnepp, mluvčí Skupiny ČEZ pro severní Čechy3. 8. 2007
Elektrárenské úpravně vody dominuje plodící kávovník
Takovou menší botanickou zahradu s několika opravdovými unikáty opečovávají více než deset let pracovníci chemické úpravny vody elektrárny Prunéřov I Skupiny ČEZ. Jak se říká, laik žasne a odborník se diví, když v hale mezi spletí různých armatur, šoupat a nádrží spatří přes tři metry vysoký kávovník, o něco menší datlovou palmu či cypřiš. Celkem je zde na třicet druhů v květináčích zakořeněných květin a kaktusů ve více než padesáti exemplářích.