Postoj české veřejnosti k jaderné energetice

Veřejné mínění představuje jednu z doplňujících informací pro popis charakteristik obyvatelstva. Společnost ČEZ, a. s., dlouhodobě zadává provádění a vyhodnocování průzkumů veřejného mínění, zaměřených na postoj veřejnosti k jaderné energetice a jejímu budoucímu vývoji. Za tímto účelem jsou prováděny každoroční průzkumy veřejného mínění ve standardizované formě a jsou tak k dispozici nejen aktuální výsledky veřejného mínění, ale i vývojové trendy názorů veřejnosti za období deseti a více roků. Většina průzkumů se zabývá především obecným postojem veřejnosti k jaderné energetice, k provozovaným jaderným elektrárnám a souvisejícím otázkám. Některé průzkumy jsou specificky více zaměřené na názory týkající se budoucího rozvoje jaderné energetiky a výstavby nových jaderných bloků.

Prováděné průzkumy pokrývají celou Českou republiku a obvykle pracují se vzorkem 500 náhodně vybraných respondentů, s rovnoměrným zastoupením podle věkových kategorií, regionů, typu sídla, vzdělání a pohlaví. Dlouhodobé průzkumy názorů na jadernou energetiku provádí společnost IBRS podle standardů Esomar Corporate.

Průzkum celkových názorů na jadernou energetiku z října 2016, který prováděla společnost IBRS, potvrdil dlouhodobý a prakticky stabilní trend podpory soběstačnosti ve výrobě elektrické energie, kdy více než 90 % respondentů vyjadřuje názor, aby ČR i v budoucnu byla ve výrobě elektrické energie soběstačná. Pro rozvoj jaderné energetiky v ČR se v rámci průzkumu v roce 2016 vyslovilo 56 % respondentů, přičemž podpora rozvoje jaderné energetiky se od roku 2000 udržuje trvale nad 50 % a kolísá mezi zaznamenanými maximy 71 % a minimy 54 %. V posledních letech se potom udržuje v rozmezí mezi 54 až 59 %. Soběstačnost ve výrobě elektrické energie a cenová stabilita jsou nejčastější a nevýznamnější důvody respondentů pro podporu jaderné energetiky. Dalšími důvody pak jsou rozvoj zaměstnanosti a sociální a ekonomické benefity pro region i ekonomiku celkově. Za největší problém jaderné energetiky, zejména ze strany těch, kteří si nepřejí její další rozvoj, je považována zejména obava zatížení budoucích generací vyhořelým jaderným palivem a dalším radioaktivním odpadem.

Z hlediska preferovaného hlavního zdroje elektrické energie pro budoucí období mají dle průzkumu IBRS z roku 2016 největší podporu OZE (46 %) následované jadernou energetikou (41 %). V tomto sledovaném parametru došlo v průběhu posledních 5 let k výměně pozic mezi OZE a jádrem ve prospěch OZE na přibližně stejné procentuální úrovni a současná pozice obou preferovaných zdrojů se jeví z pohledu průzkumů v roce 2015 a 2016 jako dočasně stabilizovaná. Další zdroje výroby elektrické energie jako plyn a uhlí mají z hlediska preferencí do budoucna velmi malou popularitu (5 resp. 8 %).

S výstavbou nové jaderné elektrárny v ČR by souhlasilo přibližně 53 % respondentů, přičemž tento názor je dlouhodobě stabilní a jen málo oscilující. Budoucí ukončení provozu jaderných elektráren na území ČR by naopak uvítalo 32 % respondentů a rovněž tato hodnota je dlouhodobě v podstatě stabilní. Výsledky průzkumu ani dlouhodobé trendy nesignalizují významnou úroveň obavy z jaderných elektráren z pohledu rizika havárie nebo ekologických vlivů provozu. Hlavním problémovým aspektem jaderné energetiky je podle respondentů otázka ukládání vyhořelého jaderného paliva, v případě výstavby nové elektrárny pak i obava z navýšení nákladů na výstavbu.

V dubnu roku 2016 byl zpracován průzkum veřejného mínění zaměřený kromě obecného vztahu k jaderné energetice i specificky na jadernou elektrárnu Dukovany a její další vývoj. Průzkum byl zpracován společností GfK a obdobně jako periodické průzkumy společnosti IBRS pracoval se vzorkem 500 náhodně vybraných respondentů z celé ČR, s rovnoměrným zastoupením podle věkových kategorií, regionů, typu sídla, vzdělání a pohlaví.

V obecných postojích průzkum potvrdil dlouhodobé výsledky periodických průzkumů a lze jej shrnout následovně:

  • obecně je vztah respondentů k jaderné energetice spíše pozitivní, jaderná energie je spolu s obnovitelnými zdroji preferovaným zdrojem;
  • rozvoj jaderné energetiky představuje zajištění energetické soběstačnosti země, která je jednoznačně preferována;
  • ve společenském povědomí jsou protiváhou přínosů jaderné energetiky rizika spojená s ukládáním vyhořelého jaderného paliva a radioaktivního odpadu a dále rovněž riziko havárie a v menší míře i teroristický útok.

Průzkum potvrdil celkem jednoznačnou a celorepublikovou převažující podporu dalšího provozu jaderné elektrárny Dukovany a přípravy nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany. I když lze najít dílčí rozdíly mezi jednotlivými skupinami respondentů, převažující názory jsou společné pro všechny skupiny. Hlavní výsledky průzkumu lze shrnout následovně.

  • provozovaná EDU1-4 je stále obecně považována celkově na velmi dobré úrovni;
  • mezi respondenty jednoznačně převažuje názor, že životnost EDU1-4 by měla být prodloužena, přičemž z hlediska způsobu a délky prodloužení životnosti se většina respondentů přiklání k významnému prodloužení životnosti spojeného s modernizací elektrárny;
  • za způsob náhrady provozované elektrárny EDU1-4 významná většina respondentů preferuje výstavbu nové jaderné elektrárny ve stejné lokalitě;
  • z hlediska přípravy výstavby NJZ v lokalitě Dukovany vyjádřila nadpoloviční většina respondentů názor, že příprava a výstavba by měla být zahájena v dostatečném předstihu tak, aby náhrada byla připravena před uplynutím životnosti a odstavením provozované elektrárny EDU1-4.

Výsledky šetření k budoucnosti lokality Dukovany jsou graficky zobrazeny na následujícím obrázku.

Výsledky šetření veřejného mínění k lokalitě Dukovany

Z hlediska veřejného mínění, lze tedy shrnout, že většina populace ČR je pro další rozvoj jaderné energetiky. Budoucí výstavba nového jaderného zdroje má celkově převažující podporu veřejnosti. Provozovaná elektrárna EDU1-4 je veřejností nahlížena celkově pozitivně. Budoucí náhrada provozované elektrárny EDU1-4, připravená s dostatečným předstihem, je preferována jako nejlepší řešení. Jako problematický aspekt jaderné energetiky je vnímána zejména otázka vyhořelého jaderného paliva.