Proč ČR potřebuje novou jadernou elektrárnu?

Rozhodující součást elektrizační soustavy ČR, s více než polovičním podílem na výrobě elektřiny, dnes představují uhelné výrobny. Ty však do budoucího období nemají zajištěno palivové krytí a budou postupně dožívat. Jejich náhrada za nízkoemisní zdroje bude představovat zásadní manévr v energetické strategii ČR. Úbytky instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren jsou značné a jsou zřejmé z následujícího obrázku (dle VUPEK-ECONOMY, 2016).

Vývoj instalovaného výkonu uhelných výroben elektrizační soustavy ČR

Výkon instalovaných uhelných elektráren

Současná hnědouhelná kapacita cca 10 800 MWe poklesne do roku 2035 (předpokládaný termín uvedení prvního bloku NJZ do provozu) na cca 6400 MWe, další pokles až na cca 2600 MWe je indikován k roku 2040. Celkový deficit (oproti stávajícímu stavu) tak činí 4400 MWe (rok 2035) resp. až do 8200 MWe (po roce 2040). Využití uhelných zdrojů tedy bude velmi významně klesat a jejich podíl na výrobě elektrické energie k roku 2040 je ve státní energetické koncepci (SEK ČR) cílen na 11 až 21 % (ze stávajících cca 53 %). Právě identifikované a kvantifikované rychlé tempo dožívání uhelných zdrojů, resp. jejich výkonu, je hlavním faktorem pro včasnou přípravu výstavby nových jaderných bloků. Dalším důvodem je obnova výkonu v lokalitě Dukovany po ukončení provozu stávající elektrárny. To bude znamenat postupný výpadek cca 2000 MWe instalovaného výkonu, který bude nutno nahradit.

Přitom je zohledněn potenciál dostupnosti ostatních zdrojů elektrické energie (zejména obnovitelných zdrojů) a dalších nástrojů energetické politiky (zejména úspor). Obnovitelné zdroje mají a budou mít v transformaci energetiky významnou roli. Všechny ukazatele využití obnovitelných zdrojů v energetickém hospodářství ČR trvale rostou. Česká republika má však pro rozvoj a využívání obnovitelných zdrojů přirozeně omezený potenciál. Ten je dán přírodními podmínkami (klimatickými, geologickými a půdními) a požadavky ochrany životního prostředí (půdy, vod, krajinného rázu, flory a fauny).

Spotřeba elektřiny jako čistého zdroje energie roste, avšak stávající zdroje, zejména uhelné elektrárny, jsou či budou postupně odstavovány. V podmínkách České republiky se i v nové, nízkoemisní energetice neobejdeme bez stabilních zdrojů pro pokrytí spotřeby v základním zatížení, tzv. baseloadu, zjednodušeně řečeno i tehdy, když nesvítí slunce a nefouká vítr..

Vývoj a struktura spotřeby elektřiny v ČR - optimalizovaný scénář (dle SEK ČR)

Vývoj a struktura spotřeby elektřiny v ČER

Výše popsané skutečnosti jsou patrné z grafu níže, který popisuje podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektrické energie a na pokrytí její spotřeby, včetně předpokládaného budoucího vývoje. Je jasně patrné, že v důsledku odstavování stávajících zdrojů nebude bez nových jaderných zdrojů zajištěna soběstačnost ČR a pokrytí celkové spotřeby elektrické energie, a to i přes nárůst využívání obnovitelných zdrojů.

Vývoj produkce a spotřeby elektrické energie v ČR (dle SEK ČR)

Vývoj produkce a spotřeby elektrické energie v ČR