Jaderná bezpečnost

Jadernou bezpečností se rozumí stav a schopnost jaderného zařízení a fyzických osob obsluhujících jaderné zařízení zabránit nekontrolovatelnému rozvoji štěpné řetězové reakce nebo úniku radioaktivních látek anebo ionizujícího záření do životního prostředí a omezit následky nehod.

V předchozí definici jsou shrnuty základní cíle, které je nutno respektovat:

  • Za všech okolností je nutno mít pod kontrolou děje probíhající v jaderném reaktoru („zabránit nekontrolovanému rozvoji štěpné řetězové reakce“)
  • Za všech okolností je nutno postupovat tak, aby se radioaktivní látky nemohly nekontrolovaně šířit do životního prostředí.
  • Pokud i přes všechna přijatá opatření dojde k úniku radioaktivních látek, musí být připraveny prostředky a plány pro omezení následků takové nehody.

Tyto požadavky budou naplněny ve všech fázích životního cyklu jaderného zařízení a to již od etapy umístění (vhodná lokalita), přes kvalitní a robustní projekt, výrobu komponent, výstavbu, důkladné neaktivní i aktivní vyzkoušení technologie v průběhu spouštění, zodpovědné provozování a údržbu (soubor organizačních, technických, materiálních a personálních opatření), až po vyřazování jaderného zařízení z provozu a to včetně transportu radioaktivních látek a nakládání s radioaktivním odpadem.

Legislativa

Podmínky mírového využívání jaderné energie v České republice definuje atomový zákon č. 263/2016 Sb. Detailní požadavky týkající se jaderné bezpečnosti jsou upřesněny ve vyhláškách SÚJB, harmonizovaných s bezpečnostními doporučeními Asociace západoevropských dozorných orgánů nad jadernou bezpečností (WENRA), s požadavky Evropského společenství pro atomovou energii (Euroatom) a Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Kromě vyhlášek vydává SÚJB bezpečnostní návody, které obsahují doporučení, jak naplnit požadavky vyhlášek.

Ke každé etapě výstavby jaderného zařízení, kterými jsou umisťování, projektování (povolení k výstavbě), jednotlivé etapy spouštěni a provoz jaderné elektrárny, předloží provozovatel (držitel povolení) dozornému orgánu (SÚJB) dokumentaci, která obsahuje bezpečnostní hodnocení s potvrzením požadované bezpečnostní úrovně, vypracované v podrobnostech odpovídajících úrovni stavu přípravy projektu jaderné elektrárny.

Hierarchie předpisů a norem od nejdůležitější po nejméně důležitou

Hierarchie předpisů a norem

Základním bezpečnostním cílem je chránit osoby, společnost a životní prostředí před nežádoucími účinky ionizujícího záření.

Pro splnění tohoto cíle je třeba trvale plnit základní bezpečnostní požadavky:

  • Zabránit nekontrolovanému ozáření osob a uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí.
  • Minimalizovat pravděpodobnost vzniku událostí, které by mohly vést ke ztrátě kontroly nad aktivní zónou reaktoru, nad štěpnou řetězovou reakcí, radioaktivním zdrojem nebo jakýmkoliv jiným zdrojem záření.
  • V případě vzniku takovýchto událostí je zvládnout tak, aby byly minimalizovány jejich následky.

Mezi základní principy, které budou v projektu NJZ uplatněny, patří:

  • ochrana do hloubky,
  • bezpečnostní kategorizace, klasifikace a kvalifikace,
  • hodnocení bezpečnosti po celou dobu životnosti.

Ochrana do hloubky

Koncepce ochrany do hloubky v jaderných elektrárnách je založena na použití vícenásobných fyzických bariér, které brání úniku radioaktivních látek do okolí. O zabezpečení integrity těchto fyzických bariér se stará systém technických a organizačních opatření, navržených v pěti úrovních tak, aby byly v maximální rozumně dosažitelné míře na sobě nezávislé, a to použitím specifických systémů pro jednotlivé úrovně ochrany.

V případě selhání opatření na jedné úrovni ochrany do hloubky dochází v dalším kroku k působení úrovně následující. Uplatněním ochrany do hloubky se zabezpečuje, že ani v případě vícenásobného selhání zařízení nebo personálu nedojde k ohrožení obyvatel a životního prostředí.

Bezpečnostní kategorizace, klasifikace a kvalifikace

Systémy, konstrukce a komponenty, důležité pro zajištění jaderné bezpečnosti, jsou systematicky kategorizovány, klasifikovány a kvalifikovány podle jejich významu k plnění bezpečnostních funkcí. To zajistí, že zařízení bude po celou dobu provozní životnosti schopno plnit požadavky na vykonávání bezpečnostních funkcí pro celé spektrum očekávaných podmínek okolního prostředí (např. vibrace, teplota, tlak, radiace, vlhkost, vržené předměty) existujícím před nebo v okamžiku jejich potřeby.

Bude použit vhodný a konzistentní systém kategorizace, klasifikace a kvalifikace v souladu s platnou legislativou, včetně přidružených bezpečnostních požadavků, jako jsou seismická klasifikace a kategorizace a kvalifikace na okolní prostředí.

Klasifikace bude provedena deterministickým přístupem, který bude podle potřeby doplněn pravděpodobnostními metodami. Při klasifikaci se uplatňuje odstupňovaný přístup tak, že do třídy jedna budou zahrnuta zařízení, u kterých jsou nejvyšší nároky na spolehlivost, kvalifikaci, zabezpečení jakosti a s tím související dokumentaci. Podobným principem proběhne klasifikace i pro třídu dva a tři.

Hodnocení bezpečnosti po celou dobu životnosti

Během celého životního cyklu jaderného zařízení bude pravidelně prováděno hodnocení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení a jeho dokumentování za použití deterministických a pravděpodobnostních přístupů. Hodnocení bezpečnosti bude pravidelně sloužit k přijetí takových opatření, která předejdou snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení.

Radiační ochrana

Radiační ochranou se rozumí systém technických a organizačních opatření k omezení ozáření fyzické osoby a k ochraně životního prostředí před účinky ionizujícího záření.

Systém radiační (radiologické) ochrany je založen na následujících všeobecných principech:

  • Princip oprávněnosti: Každá praktická činnost, zahrnující v sobě vystavení ozáření, by měla vytvářet dostatečný přínos ozářeným osobám nebo společnosti, který by vyvažoval újmu způsobenou ozářením (zdůvodnění praktické činnosti).
  • Princip optimalizace ochrany: Optimalizace ochrany spočívá ve snížení pravděpodobnosti a velikosti potenciálních expozic na tak nízkou úroveň, jak je rozumně dosažitelné při zohlednění ekonomických a sociálních faktorů (princip ALARA).
  • Princip dávkových limitů: Každý, kdo provádí činnosti vedoucí k ozáření, je povinen omezovat ozáření tak, aby u žádné exponované osoby nebyly nepřekročeny stanovené limity.

Uplatnění principů radiační ochrany vede k omezování radiační zátěže personálu a obyvatelstva z provozu jaderných zařízení. Projekt nového jaderného zdroje bude řešen tak, aby všechna ozáření byla udržována na minimální rozumně dosažitelné úrovni.

Požadavky na zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu

Zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu je soubor technických, administrativních a organizačních prostředků a opatření. Základním účelem zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu bude:

  • umožnit vstup do jaderného zařízení jen osobám nebo vozidlům, které splnily na ně kladené požadavky (bezúhonnost, psychologický profil, bezpečnostní způsobilost) a kterým bylo vydáno povolení na vstup nebo vjezd do daného prostoru,
  • zajistit, aby oprávněné osoby, vstupující jaderného zařízení nezneužily tohoto přístupu na neoprávněnou činnost a
  • kombinací elektrického zabezpečovacího systému a mechanických zábranných prostředků, včasnou detekci narušitelů a zpomalení jejich postupu umožnit zásahové jednotce zastavit narušitele ještě před zahájením neoprávněné činnosti.

Požadavky na zvládání radiační mimořádné události

Pod pojmem radiační mimořádná událost je chápána událost, která vede nebo může vést k překročení limitů ozáření a která vyžaduje opatření, jež by zabránila jejich překročení nebo zhoršování situace z pohledu zajištění radiační ochrany. Okolnosti, při kterých může dojít k vystavení fyzických osob nebo životního prostředí ionizujícímu záření či jejich kontaminaci radioaktivní látkou, se označují jako expoziční situace.

Nedílnou součástí projektu a povolování jaderného zařízení bude zajištění odezvy na radiační mimořádnou událost, pod níž jsou chápána opatření ke zvládnutí situace související se vznikem radiační mimořádné události, a jejichž cílem je zejména znovunabytí kontroly nad vzniklou situací a zabránění následkům, nebo jejich zmírnění.