Jaderná elektrárna a životní prostředí

Provoz jaderné elektrárny, jako každá jiná lidská činnost, ovlivňuje okolní prostředí. Při objektivním porovnání jaderných elektráren s jinými energetickými zdroji nebo průmyslovými provozy z hlediska vlivu na okolní prostředí však vycházejí jaderné elektrárny jako zařízení, která jsou k okolnímu prostředí velmi šetrná.

ETEVliv provozu stávajících bloků Jaderné elektrárny Temelín na okolí je nevýznamný. Potvrzují to výsledky získané během provozu elektrárny. Například radiační situace je v okolí elektrárny monitorována od roku 1991, tedy již 9 let před spuštěním elektrárny. I po více než deseti letech provozu je prakticky stejná a odpovídá běžnému pozadí v jiných částech naší republiky.

Rovněž zdravotní stav obyvatelstva v okolí elektrárny Temelín je dlouhodobě sledován od roku 1992. Každoročně odborníci z Masarykovy univerzity v Brně zpracovávají údaje týkající se zdravotního stavu obyvatel žijících v okolí elektrárny. Podle dosavadních výsledků těchto studií neexistuje žádný přímý vliv provozu jaderné elektrárny na zdraví obyvatelstva žijícího v jejím okolí a četnost výskytu onemocnění se zde neliší od jiných oblastí.

Vliv dostavby Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí posoudil proces EIA

V rámci mezistátního procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), který probíhal v letech 2008-2013, byly hodnoceny potenciální vlivy dostavby Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí a veřejné zdraví, a to i s uvažováním spolupůsobícího účinku provozu stávající elektrárny a stávajícího pozadí.

ETEÚčelem procesu EIA je, ještě před vlastní realizací záměru, zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit jeho vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví. Proces EIA je řízen Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a v České republice je upraven zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Podrobnější informace jsou k dispozici např. zde: http://www.mzp.cz/cz/posuzovani_vlivu_zivotni_prostredi

Společnost ČEZ, a. s., předložila oznámení záměru EIA na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín na MŽP v červenci 2008. Oznámení zveřejnilo ministerstvo v srpnu 2008 a zahájilo tak tzv. zjišťovací řízení. MŽP zahrnulo do procesu EIA na nové bloky také sousední země Rakousko a Německo. Zjišťovací řízení bylo ukončeno v únoru 2009, v jeho závěru MŽP seznámilo společnost ČEZ, a. s. s požadavky na obsah dokumentace EIA. Jednalo se o 34 hlavních a 165 dílčích požadavků, které ministerstvo obdrželo od dotčených subjektů státní správy, místních samospráv, občanských sdružení a veřejnosti, a to i ze zahraničí. Závěry zjišťovacího řízení a jejich vypořádání jsou obsaženy v dokumentaci EIA, která poskytuje základní údaje o záměru a hodnotí předpokládané přímé i nepřímé vlivy dostavby na životní prostředí a veřejné zdraví.

ETE EIADokumentaci EIA společnost ČEZ, a. s., předala v květnu 2010 na MŽP. V červnu 2010 ji MŽP zpřístupnilo české i zahraniční veřejnosti. Do mezistátního procesu EIA se dodatečně zapojilo Slovensko (září 2010) a Polsko (prosinec 2010). V souladu s Espoo úmluvou nabídlo MŽP současně se zasláním dokumentace EIA konání mezistátních konzultací k dokumentaci EIA všem obeslaným sousedním státům (Rakousko, Německo, Slovensko a Polsko). Celkem proběhly tři mezistátní konzultace k dokumentaci EIA – dvě s Rakouskem (leden a květen 2011) a jedna s Německem – Svobodným státem Bavorsko (červen 2011).

Na základě dokumentace EIA a všech uplatněných vyjádření z České republiky i zahraničí zadalo MŽP zpracování nezávislého odborného posudku na dokumentaci EIA autorizované osobě. Po zveřejnění posudku (únor 2012) ze strany MŽP následovalo veřejné projednání (červen 2012), jehož uskutečnění vyplývá z českého zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Veřejnému projednání ještě předcházelo uskutečnění veřejných diskusí na území Spolkové republiky Německo (v Pasově dne 12. 6. 2012) a na území Rakouska (ve Vídni dne 30. 5. 2012).

MŽP na základě dokumentace EIA, posudku, veřejného projednání a všech vyjádření doručených v průběhu procesu EIA, vydalo souhlasné stanovisko EIA (leden 2013).

Vlastní stanovisko EIA obsahuje 90 podmínek a požadavků na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví – rozdělených do fází přípravy, výstavby a provozu – které je třeba respektovat v následujících stupních projektové dokumentace stavby a které budou zahrnuty jako podmínky návazných správních řízení (např. územního a stavebního řízení, apod.).

Stanovisko MŽP není rozhodnutím o plánovaném záměru, ale je jedním z nezbytných odborných podkladů pro příslušné správní úřady, v jejichž pravomoci je vydat následná povolující rozhodnutí.

V návaznosti na novelu zákona EIA č. 39/2015 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 4. 2015 a která se rovněž vztahuje na již vydaná stanoviska EIA, vydalo MŽP dne 24. 2. 2016 závazné stanovisko k ověření souladu dle novely zákona EIA. V závazném stanovisku k ověření souladu je konstatováno, že původní stanovisko EIA ze dne 18. 1. 2013 je v souladu s požadavky zákona EIA, a tedy s požadavky právních předpisů, které zapracovávají směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (směrnici EIA). Toto závazné stanovisko bylo vydáno pro rozhodnutí v navazujícím řízení vydávaná po nabytí účinnosti novely zákona EIA a použije se i pro rozhodnutí v dalších navazujících řízeních.

Platnost stanoviska EIA byla poslední novelou zákona EIA č. 326/2017 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. 11. 2017, prodloužena z 5 na 7 let, tzn. do 18. 1. 2020.

Dokumentace EIA hodnotí nejméně příznivé vlivy jednotlivých referenčních bloků na životní prostředí

Při přípravě dokumentace, která hodnotí vlivy dostavby elektrárny na životní prostředí, autoři použili tzv. „obálkovou“ metodu. Z hodnocených, pro výstavbu uvažovaných referenčních projektů s celkovým čistým instalovaným výkonem do 3400 MWe (dva bloky o čistém výkonu do 1700 MWe), byly vybrány vždy nejméně příznivé vlivy u každé posuzované oblasti (například největší možný odběr vody, největší možná produkce páry, nejhlučnější zdroj, největší rozměr pro vliv na krajinu a podobně). Tím byla vytvořena „obálka nejméně příznivých parametrů", která byla použita jako vstup pro vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Tento přístup je velmi konzervativní (tedy bezpečný) a při přípravě dokumentace EIA jej využívá řada zemí. Například byl použit při přípravě finské jaderné elektrárny v lokalitě Olkiluoto. Tato metoda umožňuje komplexně posoudit vlivy záměru na životní prostředí již v okamžiku, kdy není vybrán konkrétní dodavatel. Vybraný projekt se pak vždy svými vlivy na životní prostředí vejde do hodnocené „obálky“.

ETE EIAVlastní dokumentace EIA obsahuje cca 500 stran textu a dva tisíce stran příloh. Na jejím zpracování, které trvalo 15 měsíců, se podílelo přibližně 200 odborníků z řady renomovaných institucí jako například Ústav jaderného výzkumu Řež, a. s., divize Energoprojekt Praha, Český hydrometeorologický ústav, Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR, Výzkumný ústav vodohospodářský TGM či Masarykova univerzita v Brně.

Zpracovatelé v dokumentaci EIA hodnotí vlivy na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Předmětem hodnocení jsou vlivy na obyvatelstvo, ovzduší a klima, vodu, hlukovou situaci a další fyzikální a biologické charakteristiky, půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje, krajinu, floru, faunu a ekosystémy, hmotný majetek a kulturní památky, dopravní a jinou infrastrukturu a další sledované parametry. Vlivy nových bloků jsou posuzovány samostatně i společně s provozem stávajících dvou bloků. Také jsou hodnoceny vlivy, které vzniknou v průběhu výstavby a při ukončení provozu bloků.

V průběhu zpracování dokumentace EIA nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by z pohledu vlivu na životní prostředí bránily další přípravě nových bloků. Možné vlivy na veřejné zdraví a životní prostředí, a to i s uvažováním spolupůsobícího účinku provozu stávající elektrárny, nepřekračují příslušné zákonné limity nebo (pokud nejsou limity stanoveny) akceptovatelnou míru.

Dokumentace EIA je k dispozici ZDE

Informování veřejnosti

V průběhu celého procesu EIA bylo zpracováno tisíce stran odborných studií, analýz, posudků a dalších podkladů, na jejichž přípravě se podílely desítky odborníků nejen z České republiky. Od podání oznámení do vydání stanoviska uplynulo téměř 5 let. Po celou dobu byl proces EIA sledovaný českou i zahraniční veřejností, která měla několik možností se v jeho průběhu k jednotlivým dokumentům vyjádřit.

Všechny zásadní dokumenty související s procesem EIA jsou k dispozici v Informačním sytému EIA zde: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP230.