Státní energetická koncepce (SEK) a Národní akční plán jaderné energetiky (NAP)

Dne 18. května 2015 vláda ČR svým usnesením schválila aktualizovanou Státní energetickou koncepci na následujících 25 let. Hlavním důvodem pro schválení Státní energetické koncepce (SEK) byla potřeba jasně formulovat priority a strategické záměry státu v oblasti energetiky a poskytnout tak investorům, občanům a státní správě stabilitu v dnešním dynamickém období.

SEK staví na přirozených komparativních výhodách ČR, které jsou dány možnostmi využívání jednotlivých druhů energetických zdrojů v rámci omezeného přírodního potenciálu i ekonomickými charakteristikami státu. Hlavním posláním SEK je přitom zajistit spolehlivou, bezpečnou a k životnímu prostředí šetrnou dodávku energie pro potřeby obyvatelstva a ekonomiky ČR, a to za konkurenceschopné a přijatelné ceny za standardních podmínek. Současně je jejím cílem zabezpečit nepřerušené dodávky energie v krizových situacích v rozsahu nezbytném pro fungování nejdůležitějších složek státu a přežití obyvatelstva. V neposlední řadě je jejím cílem také zajistit stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí, efektivní státní správu a dostatečnou a bezpečnou energetickou infrastrukturu.

V tomto ohledu Státní energetická koncepce stanovuje strategické priority, které mají přispět k plnění vrcholových cílů. Mezi tyto priority patří také vyvážený mix primárních energetických zdrojů i zdrojů výroby elektřiny založený na jejich širokém portfoliu, efektivním využití všech dostupných tuzemských energetických zdrojů, udržení přebytkové výkonové bilance energetické soustavy s dostatkem rezerv a udržování dostupných strategických rezerv tuzemských forem energie.

Záměry nových jaderných zdrojů jsou v rámci Státní energetické koncepce ČR analyzovány a uvažovány jako součást plnění této strategické priority, spolu s obnovou dožitých výrobních zdrojů elektřiny s respektováním požadavků na účinnost a ochranu životního prostředí. Zajištění soběstačnosti ve výrobě elektřiny bude založeno zejména na vyspělých konvenčních technologiích s vysokou účinností přeměny energie a na narůstajícím podílu obnovitelných zdrojů.

Cílová hodnota podílu výroby elektřiny z domácích primárních zdrojů na celkové hrubé výrobě elektřiny k roku 2040 je dle státní energetické koncepce minimálně 80 %, přičemž počítá s touto strukturou výroby elektřiny (v poměru k hrubé národní spotřebě):

  • jaderné palivo 46 až 58 %,
  • obnovitelné a druhotné zdroje 18 až 25 %,
  • zemní plyn 5 až 15 %,
  • hnědé a černé uhlí 11 až 21 %.

Očekávaný vývoj primárních energetických zdrojů v ČR - optimalizovaný scénář (dle SEK ČR)

Očekávaný vývoj primárních energetických zdrojů v ČR

Nové jaderné zdroje představují v tomto kontextu jednu z dílčích součástí vícezdrojového energetického mixu, ve kterém budou představovat výkonné, stabilní, nadstandardně spolehlivé a environmentálně příznivé (prakticky bezuhlíkové) výrobny elektrické energie. Nepředstavují však přímou vylučující alternativu vůči ostatním zdrojům energie resp. dalším opatřením energetické koncepce. Ty jsou a budou rozvíjeny v příslušných souvislostech.

Státní energetická koncepce ČR tedy uvažuje s posílením role jádra při výrobě elektřiny výstavbou nových bloků v závislosti na predikci bilance výroby a spotřeby a prodloužením provozu současných bloků. Výroba z jádra přitom postupně nahradí uhelnou energetiku, která je dosavadním pilířem výroby elektřiny, avšak nemá do výhledového období zajištěno palivové krytí (odhlédnuto od environmentálně nepříznivých efektů uhelných zdrojů). Dalším důvodem je obnova výkonu v lokalitě Dukovany po ukončení provozu stávající elektrárny.

Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR (schválen usnesením vlády ČR č. 419 ze dne 3. 6. 2015) navazuje na aktualizovanou Státní energetickou koncepci a v mezích jejího strategického zadání transformuje její dílčí cíle do konkrétních realizačních kroků. Realizační kroky a role státu jsou popsány v oblastech, jakými jsou regulace v oblasti jaderné bezpečnosti; zajištění dlouhodobě udržitelné infrastruktury potřebné pro výstavbu; dlouhodobý bezpečný provoz jaderných zařízení a jejich vyřazování z provozu; ukládání jaderného odpadu všech kategorií, a to jak z jaderné energetiky tak i jaderného výzkumu, medicíny a průmyslu; výzkum v oblasti jaderné energetiky nebo školství a vzdělávání.

S ohledem na zajištění energetické bezpečnosti, ale i s ohledem na celkový sociálně-společenský přínos, považuje Národní akční plán v souladu se Státní energetickou koncepcí za žádoucí neodkladně zahájit přípravu na výstavbu jednoho jaderného reaktoru v lokalitě Temelín a jednoho reaktoru v lokalitě Dukovany a zároveň ochránit možná rizika tím, že budou zajištěna potřebná povolení pro možnost výstavby dvou reaktorů na obou lokalitách.

Zejména z důvodu udržení pokračování výroby v lokalitě Dukovany je zde klíčová výstavba bloku a jeho spuštění do roku 2037 tak, aby byla zajištěna kontinuita provozu jaderného zdroje a lidských zdrojů v lokalitě po období 2037, kdy národní akční plán konzervativně předpokládá ukončení postupného odstavování stávající elektrárny. Pro lokalitu Dukovany doporučuje Národní akční plán okamžité pokračování přípravy projektu ve variantě 2 bloků s následnou výstavbou 1 bloku a s možností rozšíření na 2 bloky v této lokalitě.