CHARTA PRO NOVOU EVROPU A PAPEŽOVO POSELSTVÍ

Přibližně ve stejné době, kdy v Čechách odpůrci Vaculíkovy "jiné ústavy" argumentovali tím, že naše země a její občané mají mnoho závažnějších problémů, které musíme na své cestě k fungujícímu a prosperujícímu! demokratickému státu. vyřešit dřív, než se dostaneme ke svým vztahům s přírodou, končilo v Paříži jedno z významných světových setkání konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Na závěr konference bylo to v listopadu 1990 přijaly všechny účastnické státy tzv. Chartu pro novou Evropu, dokument, který se pokusil znovu shrnout, co závažného musíme v Evropě v příštích letech společně vykonat. Jedna z kapitol Charty je věnována životnímu prostředí.

V zmíněné kapitole se kromě jiného říká:
   "Uvědomujeme si naléhavou nutnost řešení ekologických problémů i význam individuálního i společného úsilí v této oblasti. Zavazujeme se, že budeme zesilovat své úsilí o ochranu a zlepšování našeho životního prostředí, o obnovení a zachování zdravé ekologické rovnováhy ve vzduchu, ve vodě a v půdě. Jsme proto rozhodnuti v plném rozsahu využívat konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě jako rámce pro stanovení společných závazků a cílů v oblasti ekologie a pokračovat tak v práci, která už byla započata. Zdůrazňujeme význam dobře informované společnosti jako předpokladu pro to, aby veřejnost i jednotlivci mohli přicházet s iniciativou ke zlepšení životního prostředí. Zavazujeme se proto, že budeme podporovat ekologické povědomí veřejnosti a ekologickou výchovu, jakož i informování veřejnosti o ekologickém významu politických koncepcí, plánů a programů."

Papež Jan Pavel II.

O několik měsíců dřív - 1.ledna 1990 - vydal k oslavě právě vyhlášeného Světového dne míru své Poselství celému světu papež Jan Pavel II. Bylo adresováno nejen katolíkům, ale všem lidem na Zemi. Mnohé možná překvapilo že slova papežova poselství hovořila především o podpoře ochrany přírody. Podle papeže je totiž světový mír ohrožen "nedostatkem povinné úcty lidí k přírodě".

Papež v poselství řekl, že světová ekologická krize je vlastně morálním problémem. "Ekologická rovnováha je narušována nekontrolovaným ničením rostlinného a živočišného světa a bezohledným využíváním přírodních zdrojů", uvedl a vyzval vlády, aby spolupracovaly při zvládání tohoto celosvětového břemene. Přitom však zdůraznil, že za ochranu přírody je spoluzodpovědný každý jedinec, proto má životní důležitost výchova k ekologické odpovědnosti.
   V papežově poselství se zdůrazňuje, že právo na bezpečné životní prostředí je natolik důležité, že by mělo být zahrnuto do charty lidských práv.

Příroda by měla být chráněna nejen pro své zdroje a pestrost živých druhů, ale také pro svou estetickou hodnotu, krásu. Svatý otec své poselství zakončil těmito slovy:
   "Posuzujeme-li ekologickou krizi v širších souvislostech se snahou po míru uvnitř společnosti, pak můžeme lépe porozumět tomu, co nám Země a její atmosféra říká: že ve vesmíru je řád, který musíme respektovat, a že člověk, obdařený schopností svobodné volby, má vážnou odpovědnost za uchování tohoto řádu pro dobro, zdraví a blaho příštích generací."