MOŘE A OCEÁNY

Typickými projevy pohybů mořské vody jsou vlny způsobené větrem a přílivové vlny způsobené gravitačním vlivem Měsíce a částečně i Slunce. Kolísání mořské hladiny činí na otevřeném moři kolem 1 m, blízko pobřeží tato hodnota roste a v úzkých zátokách dosahuje i přes 10 m. Zvláštním případem jsou vlny zvané tsunami, které jsou vyvolány podmořskými sesuvy, sopečnou činností nebo zemětřesením.
Na otevřeném moři je výška těchto vln převážně menší než 1 m a jejich rychlost až stovky km za hodinu. Když však tato vlna dospěje na mělčinu k pobřeží, zvyšuje se a mění se v pohybující se stěnu, která má v některých případech výšku přes 10 m a zpustoší celé přibřežní oblasti.

Posuny horninových bloků vyvolávají zemětřesení a obrovské vlny tsunami.

Stejně jako řeky na pevnině, protékají moři a oceány po stále stejných trasách mořské proudy. Jsou způsobovány hlavně převládajícím směrem větru a rozdílnou teplotou a hustotou mořské vody. Převládající větry uvádějí do pohybu hlavně povrchovou vodu.

Schéma dmutí oceánů.

V rovníkových oblastech je mořská voda teplejší. Mořskými proudy je odváděna na sever a na jih a v některých oblastech výrazně ovlivňuje počasí. To platí například o Golfském proudu, který způsobuje, že pobřeží Portugalska má teplejší podnebí, než má ve stejných zeměpisných šířkách ležící východní pobřeží Ameriky. Existují však také studené mořské proudy, vznikající v polárních oblastech. V nich se často vyskytují ledové kry ohrožující námořní dopravu. Tam, kde se studené a teplé proudy setkávají, se často vyskytuje mlha.
Obrovské množství vod se nepřemísťuje pouze podélným prouděním, ale také formou obrovských vírů. Jedná se o proudění vířivé. Tyto víry mají většinou průměr 200 až 400 km, mění svoji polohu, často se oddělují a pak zase splývají s hlavním proudem. Největší víry se nazývají ringy a rychlost proudění v nich je až 4 m/s. Životnost těchto vírů je několik měsíců. Změny v chemickém složení mořské vody, v koncentraci rozpuštěných látek a teplotní rozdíly společně s různými kontakty mořského pobřeží a dna jsou příčinou elektrických bludných proudů. Obdobný jev se vyskytuje i v pevné zemi, kde vzniká v důsledku kontaktů látek s různými elektrickými vlastnostmi.

Teplé (červeně) a studené (modře) mořské proudy.