POČÁTKY MĚST

V období nomádského života získali pravěcí lidé velké znalosti o přírodním prostředí, jehož byli součástí a ve kterém soutěžili o své přežití s ostatními živými tvory. Mezi tyto znalosti patřily na jedno z prvých míst poznatky o způsobech hospodaření s vlastní i získanou energií. Projevovalo se to v důmyslných způsobech lovu, v rozpoznání významu orientace dočasných tábořišť k různým světovým stranám, v poznání vlivu určitých směrů větru na oteplování nebo ochlazování. Jistě zjistili, že úkryty v jeskyních se vyznačují stálejší teplotou a jsou většinou teplejší ve studeném období, a naopak chladnější v období teplém.

Pro stálá sídla, která byla vhodnější po přechodu od sběru a lovu k pěstování zemědělských plodin a chovu domácího zvířectva, se lidé postupně rozhodovali teprve před deseti tisíciletími. Stálá obydlí vyžadovala ještě více než dřívější dočasná tábořiště umět hospodařit s teplem.

Nejstarší archeology nalezená lidská sídla svědčí o životních zvyklostech našich dávných předků, o sociální struktuře jejich společenství, o nejstarších náboženských představách i o jejich uměleckém cítění. Zároveň však je možno již tato nejstarší sídla posuzovat i z hlediska jejich důmyslného uspořádání tak, aby při jejich výstavbě a následném každodenním používání docházelo k co nejmenším ztrátám energie ve všech jejích formách a projevech.

Catal Hüyük - rekonstrukce pravěkého osídlení. Příklad reagování na klimatické podmínky.

Důležitými se staly izolační vlastnosti vnějších stěn objektů, orientace jejich vstupů k té světové straně, která byla v daných klimatických podmínkách nejvýhodnější, stejně jako snaha o zkracování vzdáleností k jednotlivým zdrojům obživy.

V chladnějších zeměpisných pásmech uměli lidé ve svých obydlích využívat i živočišné teplo a naopak v pásmech teplých docilovali žádoucí ochlazování a provětrávání. V té době postupně narůstaly nároky na energii. Bylo jí třeba pro tepelné i jiné zpracovávání různých materiálů, předmětů a nástrojů, budování stále složitějších staveb a pro dopravu stále větších objemů různých hmot a výrobků.
   Usedlý způsob života umožnil tehdejším lidem dlouhodoběji uchovávat zdroje energie. Byl to nejen oheň, ale i potraviny nutné pro jejich vlastní existenci a fyzickou výkonnost. Při vykopávkách nejstarších lidských sídlišť jsou právě obilné sýpky a skladiště potravin mnohdy výstavnější než vlastní obytné domy a jsou zabezpečeny proti zlodějům i zkáze. Zásoby potravin umožňovaly překonat období neúrody, nasytit vládce i všechny ty, kteří se neživili zemědělstvím.

Někdy před 8 000 lety si lidé začali vytvářet sídla, která již mohou být označována jako města. Archeologické nálezy na Blízkém východě přinášejí svědectví o těchto nejstarších městech, mezi která patří např. pravěké Jericho na břehu Jordánu nebo sídla v dnešním Turecku Catal Hüyük (čatal hijik) či Hacilar (hačilar). Jako města lze tato dávná sídla označit proto, že v nich rozpoznáváme doklady dělby práce, dálkového i místního obchodu, společenského rozvrstvení, pohřebních i jiných rituálů a existenci nejstarších svatyní.

Catal Hüyük - půdorys části města.

   Snad nejvíce prozkoumaným je Catal Hüyük, což znamená turecky "Dvě návrší". Zde byla z celého osídleného území o rozloze něco přes 12 ha zatím odkryta zhruba desetina. Nalezly se do země zapuštěné domy, do nichž se vstupovalo po žebřících se střech. Jednotlivé místnosti mají přibližně pravoúhlý tvar, a tak celý půdorys působí jako předzvěst později tak oblíbených a rozšířených šachovnicových městských dispozic. Lze jistě jen spekulovat o tom, proč bylo celé osídlení zapuštěno pod úroveň terénu. Mohly to být důvody obranné, stejně jako obavy před dravou zvěří. V každém případě však musely být podzemní prostory velmi příjemné proto, že byly vlastně přirozeně klimatizovány. Byly teplejší v zimě, která je na 2 000 metrů vysoké anatolské náhorní planině velmi krutá a vyznačuje se velkým množstvím sněhu. Neméně příznivě působily i v létě, které je tu velmi horké a suché. Ostatně v nedaleké Kapadócii jsou dodnes uchována a ještě nedávno byla dokonce osídlena celá podzemní města, z nichž některá mají několik podzemních úrovní s promyšleným systémem větrání, zásobování vodou i odstraňováním odpadků.