POHYB V RŮZNÝCH ŽIVLECH

 

Mnozí vodní živočichové jsou vybaveni vznášecími měchýřky, které jim umožňují setrvávat v určité hloubce, aniž by museli vynakládat mnoho energie. Vysoká hustota vody, která jim umožňuje plavat, však také vytváří velký odpor. Proto mu musí uzpůsobit tvar svého těla. Vzhledem ke své hmotnosti velcí vodní živočichové mohou vyvinout větší rychlost než malí stejného tvaru. Přesto mohou dosáhnout jen rychlosti letu malých ptáků. Je zajímavé, že poměr vynaložené sily a odporu kapaliny umožňuje všem vodním zvířatům jakékoli velikosti dosáhnout rychlosti asi 10 až 15 délek těla za sekundu, takže trepka dosáhne asi 0,01 km/h, zatímco tuňák 75 km/h. Plavání je nejméně energeticky náročné.

Na rozdíl od vody vzduch příliš nenadnáší, takže všichni letci musí překonávat přitažlivost zemskou aerodynamickým nadnášením. Díky menšímu odporu vzduchu však mohou ptáci vyvinout mnohem vyšší rychlosti. Ve vzduchu zase nejsou schopni se vznášet jen velmi malí létací živočichové, menší než vážka. Drobný hmyz jako mouchy a komáři pro svůj malý moment setrvačnosti musí neustále mávat křídly, aby se dostali dopředu.

Pohyb na zemi je energeticky nejvíce náročný. Pro běh jsou používány jiné svaly než pro plavání a tento rozdíl znamená mnohem menší účinnost. Těžiště se totiž při každém kroku pohybuje nahoru a dolů, a svaly musí proti tomuto pohybu působit, čímž vytvářejí "zápornou práci".