SPALOVÁNÍM K VÝROBĚ ELEKTRICKÉ ENERGIE

Energetika je jedním ze stěžejních odvětví národního hospodářství a její rozvoj významně ovlivňuje ekonomický růst i životní prostředí. Čím budeme doma topit, z čeho a jakým způsobem se bude vyrábět elektrická energie a teplo, jak a kam budou energie, plyn či ropa dopravovány to vše musí řešit energetická politika státu, kterou je nutné včas stanovit a naplánovat. Jedním ze dvou základních aspektů energetické politiky jsou vedle parametrů ekonomických otázky vlivu energetiky na životní prostředí. A právě ty vystupují stále více do popředí.

Energetická politika společnosti (požadavky na druhy a množství energie) závisí na třech základních faktorech: populačním růstu, ekonomickém vývoji a technologickém pokroku. Zaměřme se nyní na tento třetí faktor, neboť právě technologický pokrok může významně omezit negativní dopady energetického průmyslu, a dokonce i snížit tempo růstu spotřeby energie.
V závislosti na vývoji technologií, zejména v procesech přeměny energie a při jejím využívání, budou neefektivní zařízení rušena a nahrazována výkonnějšími. Například v oblasti výroby elektrické energie je velké úsilí věnováno zvýšení tzv. tepelné účinnosti procesu, tj. zvýšení využití tepelné energie obsažené ve spalovaném palivu (např. uhlí, plynu, topném oleji atd.) k výrobě vyššího množství elektrické energie. Předpokládá se, že tepelná účinnost procesu výroby elektrické energie se u elektráren spalujících uhlí zvýší do roku 2020 z dnešních 34 % asi na 42 % a u elektráren spalujících zemní plyn dokonce až na 60 %, zejména v důsledku nové technologie "kombinovaného cyklu".
V kombinovaném cyklu je k výrobě elektrické energie použito dvou technologických principů: plynové turbíny a kotle na výrobu páry. V plynové turbíně je spalován plyn, který roztáčí turbínu a přes ni generátor, vyrábějící elektrickou energii. Horké spaliny, vzniklé spálením plynu v turbíně, nejsou však vypouštěny do ovzduší, jak je tomu u klasické výroby elektrické energie pouze prostřednictvím plynové turbíny, ale jsou vedeny do speciálního kotle, kde je jejich teplo využito pro výrobu páry. Pára je zavedena do parní turbíny, která opět uvádí do pohybu generátor, vyrábějící elektrickou energii.

Světová spotřeba primární energie a světové rezervy. N&H = jaderné a vodní elektrárenské zdroje primární energie. Použití biomasy jako paliva není zahrnuto.
(Zdroj: British Petroleum - statistický přehled světové energie (červen 1993)).

   Také kotle pro spalování uhlí se výrazně mění a při výrobě elektrické energie se stále více uplatňuje spalování uhlí ve fluidní vrstvě. Účinnost bloků s nejnovějšími fluidními kotli se pohybuje v oblasti až do 37 % oproti blokům s běžnými práškovými kotli, kde je v současné době průměr 34 %.
   Zároveň s růstem účinnosti výroby energie se předpokládá i snižování její měrné spotřeby ve světě. Ta se ročně snižuje o 0, 8 % až 1,4 %o. Některé oblasti se zlepšují rychleji a dosahují meziroční míry poklesu až 2,7 %. Přestože tedy celková spotřeba energie na světě stoupá, mohlo by její efektivnější využívání v delším časovém období vést k poklesům spotřeby energie a tím i k poklesům spotřeby přírodních zdrojů energie a snižování negativních vlivů průmyslové činnosti člověka na životní prostředí.