TECHNOLOGIE PRO SNIŽOVÁNÍ EMISÍ SO2 A  NOx

V případě uhelné elektrárny existují v podstatě čtyři základní směry vedoucí ke snížení emisí SO2 a NOx :

Snížení obsahu síry v uhlí

Abychom snížili množství SO2 vzniklé spálením uhlí, lze k tomu použít některou z úpravárenských metod, snižujících obsah síry v uhlí současně se zvyšováním jeho výhřevnosti a odstraněním nehořlavých látek v něm obsažených. Síra se vyskytuje v uhlí v pyritické formě (FeS2), v různých organických sloučeninách, ve formě síranů a může byt i v čisté formě. Předpokládá se, že veškerá síra v palivu přechází při spalování ve velkých topeništích do spalin ve formě SO2 a malá část, u hnědého uhlí asi 5 %, přechází do popela. Obsah síry v uhlí kolísá podle druhu i místa původu a pohybuje se v rozmezí 0,5 až 10 % hmotnosti. V černém uhlí je obsah síry nižší než v hnědém, obvykle kolem 1% . Česká hnědá uhlí mají asi 1 až 3 % síry.

Odsiřovací zařízení v Ledvicích.

Organická síra je součástí uhelné hmoty a činí 30 až 70 % veškeré síry ve většině druhů uhlí. Pyritická síra je minerál v různých, nezřídka mikroskopických velikostech s měrnou hmotností asi 5,0, zatímco maximální měrná hmotnost uhlí je asi 1,8. Právě tohoto rozdílu měrných hmotností se využívá při snižování obsahu pyritu v uhlí tzv. fyzikální separací. Ta se provádí například tak, že se uhlí rozemele a vypere. Proudem kapaliny jsou unášeny pouze ty částice uhlí, které prakticky neobsahují zrnka pyritu, zatímco těžší zrnka pyritu a další minerální látky se usazují. Tímto způsobem lze snížit obsah pyritu v uhlí o 30 až 60 %, ale za cenu vysokých energetických ztrát.
   Další cestou ke snížení obsahu síry v uhlí je využití chemických postupů. Existuje jich mnoho, ale jsou komplikované a drahé.
   Snaha o získání čistého paliva z uhlí vedla ke vzniku metody tlakového zplyňování. Jedná se v principu o oxidačně redukční proces, při kterém se pro zplyňování uhlí používá vodní pára. Konečným produktem je plyn složený hlavně z vodíku, oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého, který je dále používán pro spalování především v průmyslu. Současné technologické postupy zplyňování uhlí dosahují účinnosti asi 60 až 70 %. Na jejich vývoji se dále pracuje a větší rozšíření lze snad očekávat v budoucnu.

Odsiřování spalin

Pod pojmem odsiřování spalin rozumíme snižování obsahu SO2 ve spalinách před jejich vstupem do ovzduší. K tomu účelu se mezi kotel a komín vestavují technologická zařízení, zachycující SO2 ve spalinách. Procesy odsiřování spalin jsou nejrozšířenějšími způsoby snižování emisí SO2. Ve světě je známo zhruba dvě stě odsiřovacích metod, které jsou v různých stádiích vývoje či realizace.
   K jejich výhodám patří, že je lze použít u zařízení existujících i nově budovaných. Většinu odsiřovacích procesů lze zařadit až na konec spalovacího cyklu, tj. za kotel, a tím prakticky nezasahovat do výroby elektřiny a tepla. Odsiřovací zařízení jsou schopna pracovat v poměrně širokém rozsahu kvality a množství odsiřovaných spalin. Proto jsou procesy odsiřování spalin považovány za univerzálnější než jiné metody snižování emisí SO2.
   Podle způsobu zachycování SO2 dělíme odsiřovací metody na: