JAKÉ MAJÍ ODPADY Z ENERGETIKY VLASTNOSTI

Popel je zbytek po spalování uhlí, z něhož část je zachycována v EO (popílek) a část je odváděna z ohniště kotle (škvára a struska), ta představuje u granulačních kotlů, kde se ve víru vzduchu spaluje práškové mleté uhlí, zpravidla 10-20% celkového množství popele. U roštových kotlů je procento škváry vyšší, neboť uhlí se spaluje ve vrstvě na roštu.
Orientační složení je zpravidla následující: 45-55% Si0₂, 15-30% Al₂O_3, 5-20% Fe₂O₃, 1-5% CaO (u většiny českého uhlí; u zahraničního může obsah CaO dosahovat až 20%), 1-3% MgO, asi 1,5% TiO₂, 0,5% Na₂O ,1% K₂O, 0,5-2% SO₃. Podle způsobu spalování může popel obsahovat 1-10% nedopalu, tj. nespáleného uhlíku z uhlí. Hustota je od 1900 do 2 300 kg/m³, sypná hmotnost asi 750 kg/m³, sypná hmotnost setřeseného materiálu je kolem 1000 kg/m³.
Velikost částic popílku je od řádu 10^-7 m do 10^-3 m, velikost částic škváry je pak do několika desítek mm.
Obsah kovů As, Be, Co, Cr, Cu, Mn, Ni, Pb, Zn a dalších bývá v řádu desítek až stovek ppm (ppm = jedna miliontina), přičemž na menších částečkách popílku se zachycuje větší množství těchto kovů.
Energosádrovec vzniká v odsiřovacím absorbéru jako produkt reakce mezi vápencem (zřídka jiným absorbentem) a kyselými složkami kouřových plynů (především SO₂, ale i HCl a HF) a následné oxidace vzniklého siřičitanu vápenatého.
   Složení je následující: 80-95% CaSO₄. 2H₂O (minerál sádrovec), 1-10% Si0₂, 0,5-5% Al₂O₃,   0,5-3% CaCO₃ + MgCO₃ a dále pod 1% Fe₂O₃, MgO, Na₂O, K₂O, SO₂, F, Cl.

	Elektrofiltry k zachycování popílku..

Střední velikost částic bývá 70 - 90 mm v závislosti na konkrétní technologii odsiření. Hustota sádrovce je 2320 kg/m³, sypná hmotnost závisí na vlhkosti a pohybuje se v rozmezí 850 -1200 kg/m³, sypná hmotnost setřeseného materiálu může dosahovat až 1500 kg/m³. Sádrovec je produkován zpravidla jako suspenze nebo vlhká hmota s vlhkostí kolem 10%. V tomto stavu je sádrovec velmi lepivý a při manipulaci a dopravě se přilepuje na vše, s čím přijde do styku. Je-li užit pro výrobu sádry, suší se. Pro zabránění prášení při transportu se někdy briketuje to znamená, že se práškový sádrovec stlačí mezi dvěma válci s prohlubněmi. Podobným způsobem se vyrábějí tablety nebo známé palivové brikety z uhelného prachu nebo dřevěných pilin.
Obsah kovů v energosádrovci je obyčejně desetkrát až stokrát nižší než v popílku.
Produkt odsíření polosuchou metodou vzniká reakcí mezi vápnem a kyselými složkami kouřových plynů. Na rozdíl od energosádrovce však obsahuje převážnou část síry ve formě půlhydrátu siřičitanu vápenatého CaSO₃.1/2H₂O, který se v procesu odsíření na síran již dále neoxiduje. Díky většímu přebytku vápna pro odsíření obsahuje i produkt větší množství volného vápna. Příklad složení produktu uvádí tabulka:

Uvedené složení je nutno chápat jako orientační, obsahy jednotlivých solí podle provozních podmínek, kvality uhlí a vápna kolísají ve značném rozsahu.
O fyzikálních vlastnostech a obsahu kovů platí přibližně totéž, co o energosádrovci. Vlhkost se pohybuje od 1 do 7%.

Zařízení na výrobu stabilizátu.

Produkt fluidního spalování s odsířením je vlastně směsí popele, produktů odsíření, nerozloženého vápence a nezreagovaného vápna, které vzniká rozkladem nadbytečného vápence v ohništi. Složení závisí na kvalitě uhlí, vápence, technologických podmínkách spalování a množství dalších vlivů. Příklad složení může být následující: 38% SiO₂, 19% Al₂O₃, 5% Fe₂O₃, 2% TiO₂, 26% CaO, 1% MgO, 6% SO₃, 0,01% Cl,  0,1% F, přičemž část CaO je ve formě síranu vápenatého, část ve formě volného vápna a menší část jako nerozložený CaCO₃. Produkt fluidního spalování může obsahovat až 15% nedopalu.
Zrnitost (velikost zrn materiálu), fyzikální vlastnosti a obsahy kovů se příliš neliší od popílku.

Produkt suché aditivní metody odsíření se složením podobá předchozímu materiálu, rozdíl spočívá především v reaktivitě volného vápna (CaO) a vlastnostech obsaženého popílku.