![]() |
Pohled do strojovny elektrárny. |
Elektřina a vodík jsou jediné formy energie poskytující energetické služby bez
vzniku škodlivých emisí v místě užití. Vodík
jako zdroj energie zůstane pravděpodobně i po roce 2050 nevýznamným, zatímco
důležitost elektřiny poroste i v budoucnu.
Elektrická energie je získávána z různých zdrojů primární energie fosilních paliv, energie vody a větru, jaderné energie, biomasy, geotermální energie a dalších. Dlouhodobá
předpověď podílu využívání příslušné primární energie je obtížná, zdá se
však zřejmé, že do roku 2020 dojde při výrobě elektřiny k poklesu využívání
ropných produktů a k růstu užití všech ostatních paliv včetně uhlí.
Uhlí je v současnosti velmi výhodným prostředkem k uspokojení spotřeby energie
zejména proto, že z geografického hlediska jsou zásoby uhlí rovnoměrněji
rozšířeny po celém světě než zásoby ropy a plynu. Proto je i obchod s uhlím
méně ovlivňován politickým děním ve světě, než je tomu u ostatních zdrojů
energie.
![]() |
V současné době činí podíl uhlí na
celosvětové spotřebě primární energie 28 %o. V Asii a Austrálii téměř polovina
požadavků na energii je kryta uhlím. Největší spotřeba uhlí je v Číně, která
spotřebovává přes 20 % celosvětové produkce uhlí.
V ostatních částech světa uhlí představuje asi 25 % zdrojů primární energie.
Když srovnáme současnou spotřebu uhlí se známými zásobami, odpovídají 100
rokům. Naproti tomu se odhaduje, že známé zásoby ropy a zemního plynu budou
vyčerpány během 40 až 60 let. Tento horizont může být ovšem posunut novými objevy
ložisek, snížením spotřeby a přesunem části požadavků z ropy a plynu na uhlí.
V rozvinutých zemích je uhlí převážně používáno pro výrobu elektrické
energie a jen malá část pro vytápění domácností. V rozvojových zemích je trend
zcela opačný. Spalování uhlí v jednoduchých topeništích je hlavní příčinou
značného znečištění životního prostředí, protože řízení spalovacího procesu
z hlediska minimalizace škodlivin je v těchto topeništích prakticky nemožné. Pro
rozšíření používání uhlí je tedy nutné zaměřit se na velká zařízení, jako
jsou elektrárny či kombinované výrobny tepla a
elektrické energie, u kterých je technicky a ekonomicky opodstatněné použít
drahé technologie snižující emise škodlivých látek do životního prostředí.