JADERNÁ ENERGIE

Jaderná elektrárna ve Švédsku.

Jak se liší jaderná elektrárna od uhelné? Při pohledu z dálky ne příliš. Stejné chladicí věže s oblaky vodní páry, stejné dráty elektrického vedení běžící do krajiny. Pojd'me ji prozkoumat blíž. Přiblížíme-li se ze strany transformátorů pro vyvedení výkonu a vstoupíme do strojovny, uvidíme stejné generátory, turbíny a kondenzátory. Teprve v srdci jaderné elektrárny, v reaktorovém sálu, zjistíme rozdíl. Teplo a jeho prostřednictvím páru pro pohon turbíny nevyrábí ohniště s nezbytným komínem, ale jaderný reaktor. Postupně a stále naléhavěji si uvědomujeme, jaké škody v životním prostředí napáchalo a ještě může napáchat spalování fosilních paliv. Budoucnost patří zdrojům "bez kouře". Z nich nejvýznamnějším a v dohledné době nevyčerpatelným je jaderná energie.

I když budeme čím dál usilovněji hledat cesty úspor energie, zdá se, že v dohledné budoucnosti bude potřeba energie na Zemi vzrůstat. Hovoří o tom všechny prognózy a je nasnadě, že rozvojové země se budou snažit dohnat rozvinuté země co nejrychleji. Podle odhadů světové energetické rady (WEC) z roku 199 se poptávka po primární energii do roku 2020 zvýší o 50% a spotřeba elektrické energie dokonce o 50 až 70%. Tři čtvrtiny poptávky budou pocházet z rozvojových zemí.
Elektřina slouží člověku teprve kolem 120 let, za tu dobu se však zasloužila o pokrok civilizace více než kterýkoliv jiný objev. Budoucí energetická politika ve světě se bude muset zaměřit na vyřešení dvou základních problémů: rozvoj dostatečně mohutných zdrojů elektřiny, které by byly reálně schopné postupně nahradit ztenčující se zásoby fosilních paliv a které by při tom neemitovaly do atmosféry skleníkové plyny, ohrožující globální klima. V úvahu tedy přicházejí jaderné a obnovitelné zdroje.

Jaderná palivová tableta.

Při tvorbě energetických koncepcí je potřeba vzít v úvahu tzv. hustotu energie, jakou mohou zdroje dosáhnout. Například pro získání výkonu 1000 MWe je nutné instalovat sluneční články nebo větrné elektrárny na ploše 50 až 60 km2 nebo pěstovat energetické rostliny na ploše 3000 až 5000 km2. Jaderná elektrárna o stejném výkonu vyžaduje jen několik km2, a to včetně požadavků na celý palivový cyklus. Při dnešním pouze jednoprocentním využití energie uranu v současných typech jaderných reaktorů nahradí 1 kg uranového paliva 30 tisíc kg černého uhlí, při využití uranu v rychlých reaktorech dokonce 1,8 milionu tun černého uhlí.
A to jsou jen některé z pádných argumentů pro rozvoj jaderné energetiky. Na často citovaný problém jaderných odpadů je možné se podívat i z druhé strany: malý objem bezpečně likvidovatelných a kontrolovatelných odpadů je právě jednou z předností jaderné energetiky ve srovnání s jinými průmyslovými odvětvími, která po sobě zanechávají miliony tun odpadů, mnohdy trvale jedovatých.
Podívejme se, jak jaderné elektrárny fungují.