LEGISLATIVA A BEZPEČNOST

Pádová zkouška kontejneru pro RAO.

Riziko spojené s radioaktivními odpady se často považuje za hlavní argument proti využívání jaderné energie. Technologie ukládání radioaktivních odpadů je však z bezpečnostního hlediska zcela vyřešena. Žádné jiné odpady na světě nejsou tak dobře evidovány, ošetřovány a zajišťovány, jako radioaktivní. Pro zacházení s žádnými jinými látkami neexistuje tak propracovaná legislativa a systém kontrol.
Podobně jako je tomu u ostatních činností v jaderném průmyslu, je plánování, výstavba a provoz zařízení na zpracování a ukládání radioaktivních odpadů předmětem přísných národních předpisů, které vycházejí převážně z mezinárodních doporučení Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
V těchto předpisech jsou zakotveny:

• technické požadavky, které přispívají k bezpečnosti celého systému zadržení radioaktivních látek,
• opatření ke kontrole dodržování těchto požadavků,
• opatření k udržení účinnosti zadržovacího systému po velmi dlouhou dobu.

Technické požadavky zahrnují hlavně kritéria pro výběr lokalit, fyzikální a chemickou formu odpadů, úpravu a balení odpadů, projekt zařízení a konstrukcí pro zadržení radioaktivních látek, metody skladování a uložení odpadů, normy radiační ochrany a podmínky pro výstavbu, provoz a uzavření úložiště po zaplnění.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni koordinuje výzkumné a vývojové práce na zneškodňování odpadů, poskytuje technickou a poradenskou pomoc svým členským státům. Vydává legislativní doporučení a vysílá kontrolní skupiny svých nezávislých odborníků.

Deformace kontejneru.

Bezpečnostní analýza

Každý projekt skladování a ukládání radioaktivních odpadů obsahuje řadu bezpečnostních analýz. Matematickým modelováním úložiště a jeho chování za všech, a to i vysoce nepravděpodobných situací se zkoumá možnost úniku radionuklidů do okolí. Výstupem těchto modelů je určení podmínek, jež musí forma odpadu i samo úložiště splňovat pro zajištění bezpečnosti systému. Takto určené limity jsou pouhými zlomky platných limitů hygienických (např. pro úložiště
v Dukovanech jsou 500x menší).
Důležitou součástí žádosti o povolení výstavby a provozu úložiště je bezpečnostní zpráva, která též hodnotí možnosti vlivu radioaktivních odpadů na člověka. Mnohaleté výzkumy a laboratorní zkoušky, jakož i studium příkladů z přírodního prostředí prokázalo, že proniknutí radioaktivních látek k člověku je velmi nepravděpodobné. Bezpečnostní dokumentace úložiště obsahuje rozbor i hypotetických případů, jako je velké zemětřesení spojené s dlouhotrvajícími srážkami a dokladuje, že ani v takovém extrémním případě nedojde k ohrožení okolí radioaktivními látkami.

Jak je to s nízkoaktivními a středně aktivními odpady v českých jaderných elektrárnách

Jaderná elektrárna Dukovany produkuje ročně 150 až 180 m³ pevných a 500 m³ kapalných nízko a středně aktivních odpadů. Ty se likvidují přímo v areálu jaderné elektrárny.

Republikové úložiště vyhořelého jaderného paliva v Mochovcích na Slovensku.

Je pro ně určeno povrchové úložiště
v Dukovanech. Pojme 33 600 m³ odpadu. Tvoří je řady železobetonových jímek o rozměrech 18x6x5,4 m, které jsou "zabaleny" do více než čtvrtmetrové vrstvy speciální vodoizolační hmoty označené asfaltopropylénový mikrobeton. Jímky jsou z povrchu kryty železobetonovými panely. Součástí úložiště je i speciální drenážní síť soustředěná do kontrolních bodů vnitřní monitorovací sítě. Ukládají se sem zpracované, zpevněné odpady v obalech.
Při ukládání bude zavážená jímka odkryta a otevřený prostor bude překryt pohyblivou manipulační střechou, která má chránit pracovní prostor před klimatickými změnami. Po ukončení provozu budou zaplněné jímky překryty izolační vrstvou a přehrnuty cca 4 m hlíny.
Vysokoaktivní odpady, představované v našich elektrárnách vyhořelým palivem, se budou skladovat v tlustostěnných speciálních kontejnerech nejprve v meziskladu v Dukovanech, pak v centrálním meziskladu vyhořelého paliva na našem území.