![]() |
Pádová zkouška kontejneru pro RAO. |
Riziko spojené s radioaktivními odpady
se často považuje za hlavní argument proti využívání jaderné energie. Technologie
ukládání radioaktivních odpadů je však z bezpečnostního hlediska zcela vyřešena.
Žádné jiné odpady na světě nejsou tak dobře evidovány, ošetřovány a
zajišťovány, jako radioaktivní. Pro zacházení s žádnými jinými látkami
neexistuje tak propracovaná legislativa a systém kontrol.
Podobně jako je tomu u ostatních činností v jaderném průmyslu, je plánování,
výstavba a provoz zařízení na zpracování a ukládání radioaktivních odpadů
předmětem přísných národních předpisů, které vycházejí převážně z
mezinárodních doporučení Mezinárodní agentury
pro atomovou energii.
V těchto předpisech jsou zakotveny:
Technické požadavky zahrnují hlavně kritéria pro výběr lokalit, fyzikální a
chemickou formu odpadů, úpravu a balení odpadů, projekt zařízení a konstrukcí pro
zadržení radioaktivních látek, metody skladování a uložení odpadů, normy
radiační ochrany a podmínky pro výstavbu, provoz a uzavření úložiště po
zaplnění.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni koordinuje výzkumné a vývojové
práce na zneškodňování odpadů, poskytuje technickou a poradenskou pomoc svým
členským státům. Vydává legislativní doporučení a vysílá kontrolní skupiny
svých nezávislých odborníků.
![]() |
Deformace kontejneru. |
Každý projekt skladování a ukládání radioaktivních odpadů obsahuje řadu
bezpečnostních analýz. Matematickým modelováním úložiště a jeho chování za
všech, a to i vysoce nepravděpodobných situací se zkoumá možnost úniku
radionuklidů do okolí. Výstupem těchto modelů je určení podmínek, jež musí forma
odpadu i samo úložiště splňovat pro zajištění bezpečnosti systému. Takto
určené limity jsou pouhými zlomky platných limitů hygienických (např. pro
úložiště
v Dukovanech jsou 500x menší).
Důležitou součástí žádosti o povolení výstavby a provozu úložiště je
bezpečnostní zpráva, která též hodnotí možnosti vlivu radioaktivních odpadů na
člověka. Mnohaleté výzkumy a laboratorní zkoušky, jakož i studium příkladů z
přírodního prostředí prokázalo, že proniknutí radioaktivních látek k člověku
je velmi nepravděpodobné. Bezpečnostní dokumentace úložiště obsahuje rozbor i
hypotetických případů, jako je velké zemětřesení spojené s dlouhotrvajícími
srážkami a dokladuje, že ani v takovém extrémním případě nedojde k ohrožení
okolí radioaktivními látkami.
Jaderná elektrárna Dukovany produkuje ročně 150 až 180 m3 pevných a 500 m3 kapalných nízko a středně aktivních odpadů. Ty se likvidují přímo v areálu jaderné elektrárny.
![]() |
Republikové úložiště
vyhořelého jaderného paliva v Mochovcích na Slovensku. |
Je pro ně určeno povrchové úložiště
v Dukovanech. Pojme 33 600 m3 odpadu. Tvoří je řady železobetonových
jímek o rozměrech 18x6x5,4 m, které jsou "zabaleny" do více než
čtvrtmetrové vrstvy speciální vodoizolační hmoty označené asfaltopropylénový
mikrobeton. Jímky jsou z povrchu kryty železobetonovými panely. Součástí
úložiště je i speciální drenážní síť soustředěná do kontrolních bodů
vnitřní monitorovací sítě. Ukládají se sem zpracované, zpevněné odpady v
obalech.
Při ukládání bude zavážená jímka odkryta a otevřený prostor bude překryt
pohyblivou manipulační střechou, která má chránit pracovní prostor před
klimatickými změnami. Po ukončení provozu budou zaplněné jímky překryty izolační
vrstvou a přehrnuty cca 4 m hlíny.
Vysokoaktivní odpady, představované v našich elektrárnách vyhořelým palivem, se
budou skladovat v tlustostěnných speciálních kontejnerech nejprve v meziskladu v
Dukovanech, pak v centrálním meziskladu
vyhořelého paliva na našem území.