PRŮMYSL, INFORMACE, STÁTNÍ DOHLED

Podstavec pro plnění skladovacího kontejneru vyhořelým palivem vyrobený ve Škodě Jaderné strojírenství v Plzni.

Totéž platí samozřejmě i pro náš průmysl. Bohužel, v posledních letech málokterý český podnik věnuje dostatečné finance na vývoj nejmodernějších technologií. Jedním z čestných výjimek je Škoda, Jaderné strojírenství, Plzeň. Jde o známou část obrovského plzeňského podniku, kde fyzikové, konstruktéři a vysoce kvalifikovaní dělníci společně zvládli výrobu špičkových komponent pro jadernou energetiku včetně reaktorových nádob či kontejnerů pro vyhořelé palivo. Pro tyto zakázky si také zavedli vlastní výzkum. Ten se provádí na odděleném pracovišti v Bolevci u Plzně, kde najdeme mj. velkou vodní smyčku simulující fyzikální podmínky v reaktoru. V současné době pracují plzeňští odborníci také na vývoji vlastní technologie skladování vyhořelého jaderného paliva.

Plzeňská Škoda převzala i značnou část Ústavu jaderných paliv (ÚJP), který sídlí na jižním okraji Prahy, na Zbraslavi. Jde o malé pracoviště, které se dosud věnovalo především aplikovanému výzkumu pro český uranový průmysl. V jeho sousedství sídlí Ústav jaderných informací (ÚJI), který je informačním střediskem pro celou oblast jaderné problematiky.

Výroba tlakové nádoby reaktoru VVER 1000 ve Škodě JS Plzeň.

Jeho činnost je zaměřena především na mezinárodní systém jaderných informací, známý pod zkratkou IMS. Ten provozuje Mezinárodní agentura pro atomovou energii se sídlem ve Vídni. Základem systému je databáze, kde se shromažďují záznamy o vědecké a technické literatuře publikované po celém světě a zaměřené na všechny oblasti mírového využívání jaderné energie. Objem databáze činí v současné době kolem 1,8 milionu záznamů, informace o přírůstcích jsou průběžně rozesílány na optických discích CD-ROM. Doplňováním databáze INIS o informace publikované v České republice je pověřen právě ÚJI, který zároveň zprostředkovává informace z centrální databáze INIS pro všechny zájemce z České republiky. ÚJI má i svoji rozsáhlou knihovnu, jejíž hlavní bohatství spočívá ve fondu mikrofiší (mikrofiš je fotografie cca 15x10 cm, na které je až 98 stran dokumentu).

Ústředním orgánem naší republiky pro oblast jaderné bezpečnosti a ochrany před ionizujícím zářením je Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který sídlí v Praze 1 na Senovážném náměstí. Tento úřad vykonává prostřednictvím svých inspektorů odborný dozor nad veškerým výzkumem a využíváním vlastností atomového jádra. Spolupracuje přitom s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (IAEA), která sídlí ve Vídni. Součástí SUJB je Státní ústav radiační ochrany (dříve Centrum hygieny záření), který se prostřednictvím svých poboček věnuje přímo měření a vyhodnocování radiační situace například na místech určených inspektory SÚJB. Ústav také řídí sběr a vyhodnocování dat z Radiační monitorovací sítě České republiky. Plnění tak zodpovědných úkolů musí předcházet nejen pečlivá volba metod měření a přístrojového vybavení, ale i co nejúplnější znalosti o vlivu záření na přírodu a lidský organismus. V ústavu proto pracuje vedle fyziků i několik biologů a lékařů, kteří sledují nejnovější poznatky v této oblasti a sami k nim přispívají podle výzkumů, které provádějí v naší republice.

Česká družice Magion 4, jejíž sestavení koordinoval Ústav fyziky atmosféry Akademie věd, měří od srpna 1995 na své oběžné dráze i chování nejmenších částic hmoty v magnetickém poli Země.

Tento sešit je jen malou ukázkou toho, čemu všemu se na sklonku dvacátého století věnují naši odborníci při výzkumu a využití atomového jádra. Nemůže být ani vyčerpávajícím přehledem, ani zachycením konečného stavu v oboru, který se stále vyvíjí. Záměrně se vůbec nevěnuje vysoce odborné práci zaměstnanců našich jaderných elektráren o té se dozvíte v řadě specializovaných příruček ČEZ, a. s.
Jen velmi stručně se dotýká pestré činnosti vysokých škol a pomíjí nejen podnikatelské záměry řady společností v souvislosti se zakázkami pro CERN, ale i nespočet dalších vazeb mezi aplikacemi jaderné fyziky a naším každodenním životem, které mohou být stejně neviditelné jako samotné atomové jádro.
Jedna věc je ovšem všem jaderným odborníkům společná. Je to skutečnost, že v dnešním světě nehrají vzdálenosti velkou roli každá velmi specializovaná lidská činnost se rozvíjí díky rozsáhlé mezinárodní spolupráci. Ve všech činnostech, o kterých zde byla zmínka, taková spolupráce funguje, naši odborníci osobně znají své zahraniční kolegy a díky počítačové síti Internet s nimi mohou být stále v kontaktu. Ke vzdělání špičkového jaderného odborníka proto dnes neodmyslitelně patří i jazyková výbava (hlavně angličtina) a dobrý vztah k po čítačům. Zahraniční experti jsou zároveň rozhodujícími soudci naší odborné úrovně a toho, zdaje námi zvolený výzkumný program perspektivní.
Naši špičkoví odborníci mají-li odpovídající zázemí tak přispívají nejen k hospodářskému a kulturnímu rozvoji naší země, ale i k posílení jejího dobrého jména ve světě.