SVĚT A VĚTRNÁ ENERGETIKA

Nejdále ve využití energie větru pokročili američtí odborníci, kteří systematicky rozpracovali široký soubor otázek, do něhož zahrnuli techniku a technologii, ekonomiku a energetiku, ale také sociologii a ekologii, stejně jako právní stránku věci a veřejné mínění. Vycházeli z faktu, že už koncem minulého století pracovalo v USA kolem šesti milionů malých větrných zařízení a země má mnoho rozlehlých oblastí s velmi dobrými větrnými podmínkami. Platí to především o Kalifornii, kde vznikla celá větrná pole - větrné farmy. Ze současných více než 20 000 středních a velkých větrných agregátů na celém světě jich v Kalifornii pracuje přes 16 600.

Technologii větrných energetických zařízení se podařilo nejdále dovést v Dánsku, zemi, kde vítr duje po 300 dnů v roce podle některých údajů pochází každé třetí větrné zařízení na světě od dánského výrobce. V zemi pracuje přes 3 000 agregátů, které představují více než 7 % instalovaného výkonu elektráren. Dánové se rozhodli pro masivní státní podporu tohoto obnovitelného energetického zdroje, jenž by měl v roce 2010 pokrývat dokonce 10 až 13 % celostátní spotřeby elektrické energie. Obdobný úmysl naznačuje také Velká Británie, kde větrný potenciál překračuje údajně až sedminásobek celkových energetických potřeb.
Země Evropských společenství přijaly program rozvoje větrné energetiky v roce 1980. Začaly stanovením technických a hospodářských možností v jednotlivých členských zemích a zpracováním jejich větrných energetických atlasů. Současný výkon evropských větrných agregátů přesáhl 500 MW. Na základě úspěšných projektů, zvláště v Dánsku, Nizozemsku, Německu a Velké Británii, rozhodla Evropská unie do roku 2000 zvýšit instalovaný výkon na 4 000 MW - dvojnásobek dnešního celosvětového výkonu. Do roku 2010 pak počítá EU s 25 000 MW, což je zhruba dvojnásobek veškerého dnešního instalovaného výkonu v ČR, a v roce 2030 hodlá dosáhnout dokonce 100 000 MW. To je výkon, který má pokrývat 20 % celkové západoevropské spotřeby elektrické energie!

Cena rozhoduje. Pokles nákladů na jednotku energie z některých obnovitelných zdrojů podle amerických pramenů (centy/kWh).

 

Pokud se naplní tyto optimistické výhledy, lví podíl na nich budou mít země s mořským pobřežím, tedy s nejpříhodnějšími podmínkami. Jinde se vítr zřejmě dočká využití v kombinaci s dalšími obnovitelnými zdroji. Avšak ještě před nějakými dvaceti lety i v dnešních "větných mocnostech" se na svištící vrtule v krajině pohlíželo spíše jako na technickou kuriozitu než vážně míněný doplněk tepelných či jaderných elektráren. Dnes celé větrné farmy přesvědčivě dokazují, že energie větrů může cenově konkurovat klasickým zdrojům. A cenová konkurenceschopnost je stále ještě tím, co svět energetiky posuzuje na prvním místě.