V sedmdesátých letech minulého století se na našem území začaly objevovat první elektrické soustavy tvořené dynamem, vodiči a Křižíkovými obloukovými lampami, nebo již Edisonovými žárovkami. Součástí každé takové soustavy byla i malá parní elektrárna, jejíž dynamo bylo poháněno pístovým parním strojem či turbínou.
![]() |
|
| Slavnostní osvětlení Karlova mostu u příležitosti návštěvy panovníka roku 1907. |
Rozvod elektrické energie na delší vzdálenosti neexistoval, a ani existovat nemohl, protože stejnosměrný proud, který dynama vyráběla, nebylo možné transformovat. Dynama musela produkovat potřebnou energii přímo na místě spotřeby. V roce 1878 bylo do tkalcovny v Moravské Třebové instalováno šest dynam a šest obloukových lamp s proudem 25 ampér. V tomtéž roce byla osvětlena obloukovkami plzeňská papírna Ludvilca Pietta, cukrovar v Židlochovicích, Měš?anský pivovar v Plzni a brzy nato i řada dalších závodů. Po osvětlení továren se začalo s výstavbou osvětlení divadel a veřejných prostranství (Jindřichův Hradec, Písek, Pardubice).
![]() |
|
O tom, že naše země šly v té době v čele pokroku, svědčí i skutečnost, že již v roce 1882 postavil Thomas Alva Edison jako první v Evropě ústřednu v dnešním Janáčkově divadle v Brně. Poprvé tak bylo na starém kontinentu využito žárovkového světla ve veřejné místnosti. V tomtéž roce ozářily Křižíkovy obloukovky pražské Stýblovo knihkupectví a Hainzovo hodinářství na Staroměstském náměstí. V roce 1889 vybudoval Křižík velkou elektrárnu v Praze na Žižkově, kde zpočátku pracovala čtyři dynama a poté ještě osm dalších. Současně bylo uvedeno do provozu žižkovské veřejné osvětlení s obloukovými lampami a žárovkami. Na sí? se připojila i řada obchodů. Pro elektrárny bylo získání dalších zájemců o elektrickou energii (nejlépe továren) - kromě veřejného osvětlení - klíčovým problémem. Větší počet odběratelů totiž umožnil rovnoměrnější odběr elektrické energie po celý den, nejen v noci. Křižík osvětlil Žižkov nejprve šesti sty žárovkami (z nich většina byla umístěna v obchodech a bohatých domácnostech) a šestnácti obloukovými lampami. Tento počet se záhy rozšířil na dvě stě padesát obloukovek, tři sta žárovek na veřejné osvětlení a přes dvanáct set žárovek na osvětlení soukromé. Jasná zář obloukovek osvětlovala hlavní ulici, žárovky ulice vedlejší.
![]() |
|
| S rozvodem proudu do domácností a továren vyvstal problém, jak spotřebovanou energii měřit. Technici se ale brzy vypořádali i s touto otázkou. Na obrázku je jeden z prvních elektroměrů. |
Žárovky však byly umístěny jako nouzové osvětlení i na hlavní třídě. V
případě, že obloukovka zhasla, automatickým přepínačem se rozsvítila žárovka.
Žižkovská elektrárna je považována za první veřejnou elektrárnu v Čechách. V
Praze (Žižkov byl tehdy samostatným městem) bylo trvalé elektrické osvětlení ulic
instalováno až o pět let později, a to na Václavském náměstí. O rozsahu
Křižíkových instalací elektrického osvětlení svědčí například práce
provedené v letech 1885 - 86 na reprezentační budově na Žofíně (Slovanském
ostrově). Hlavní lustr nesl dvě stě padesát žárovek, dva vedlejší lustry po sto
devíti žárovkách a tento počet doplňovalo přes sto menších svítidel. Na
západním konci ostrova byla zřízena domácí elektrárna se třemi plynovými motory
napojenými na čtyři dynama. Další menší elektrárny pak vznikaly v různých
místech Prahy, v Čechách i na Moravě. Kromě osvětlení se elektrická energie
začala prosazovat i v dopravě. První městská elektrická dráha (tramvaj) v
Rakousko-Uhersku byla postavena Křižíkem pro Jubilejní výstavu r.1891 mezi
Letenskými sady a dnešním Výstavištěm. Křižík pak postavil a 21. 6. 1903 uvedl do
veřejného provozu první meziměstskou elektrickou železniční tra? v
Rakousko-Uhersku, a to mezi Táborem - Bechyní, která po modernizaci slouží
veřejnosti dosud.
Na Zemské jubilejní výstavě v Praze 1891 dosáhl Křižík vůbec největšího
úspěchu. Světelná fontána byla velkolepým překvapením pro návštěvníky, stejně
jako obrovský reflektor osvětlující z věže Průmyslového paláce nejen
výstaviště, ale i okolí.
Můžeme být pyšní, že v elektrotechnice jsme v dobách její pionýrské minulosti
nezůstávali za světovým pokrokem. Od zavedení telegrafu, telefonu, až po využití
elektrické energie k osvětlení či dopravě jsme uváděli vždy tyto novinky do praxe
ne-li jako první v Evropě, pak záhy po Americe.