KOLOBĚH ENERGIE

Prapůvod veškeré energie, která nám v nejrůznějších podobách slouží, musíme hledat v našem Slunci, které ji samo čerpá z jaderných reakcí sluneční hmoty. Jeho záření umožňuje a hluboce ovlivňuje náš život na Zemi jejím ohříváním a fotosyntézou, která je základem tzv. potravinového řetězce.
Nerovnoměrným zahříváním pevniny a oceánů udržuje vítr a koloběh vody. Tyto živly, které se naučili primitivně využívat již naši dávní předkové, dnes zařazujeme mezi tzv. věčně se obnovující zdroje energie. Slunci vděčíme za to, že v průběhu milionů let se v zemské kůře nashromáždily zásoby tzv. fosilních paliv: uhlí, ropy a zemního plynu. Jejich těžba a spalování dnes "živí" světovou energetiku téměř z 90 %!

Energii z těchto přírodních zdrojů označujeme jako energii primární (někdy též prvotní). Zopakujme si, že jde o uhlí, ropu, zemní plyn a také dřevo, které hrálo dominující roli v uplynulých staletích a dodnes zůstává základním zdrojem energie v mnoha rozvojových zemích. Počítáme k ní i uran, z něhož se naučila čerpat energii v jaderných reaktorech až naše generace. Kvůli úplnosti v bilancování zdrojů energie jako primární energii zařazují energetici i elektřinu z vodních elektráren.
Zejména přírodní fosilní paliva se nehodí (s výjimkou zemního plynu) k přímé spotřebě. Proto se obvykle hned u zdrojů upravují a koncentrují tak, aby se daly snadněji a levněji přepravovat ke spotřebitelům, skladovat do zásoby a rozvádět podle jejich potřeb. Takto upravenou, převážně již čistější energii nebo její nositele označujeme jako energii sekundární nebo též spotřební.
Za nejčistější a nejvšestranněji použitelnou formu je pokládána elektřina, kterou obvykle prostřednictvím velkoplošné rozvodné sítě dodávají elektrárny tepelné, jaderné a vodní. Dále to jsou motorová paliva (benzin, motorová nafta, letecký petrolej), jejichž největším spotřebitelem je doprava. K vytápění a jako zdroj průmyslového tepla slouží vedle topných olejů a zemního plynu i uhlí. Na rozdíl od málo kvalitního energetického uhlí, které spalují uhelné velkoelektrárny, je uhlí pro malospotřebitele tříděné nebo briketované. Pro ekologické využití se stále častěji zplyňovává.

S výjimkou elektřiny z vodních elektráren se primární energie obvykle nehodí k přímé spotřebě. (Na snímku turbína elektrárny Kamýk.)

Přeměna primární energie na sekundární probíhá bohužel převážně tepelnými procesy, a to, jak uslyšíme dále, je spjato s nízkou účinností takových přeměn. Pro lepší představu: podle současné bilance v České republice ze spotřebovávaných primárních zdrojů při přeměnách, zušlechťování a dopravě a také následkem nízké účinnosti zastaralých spotřebičů a v důsledku plýtvání opravdu účinně využíváme pouhou jednu pětinu!
Volba správných výchozích forem primární energie i konečných forem, v jakých ji využíváme, rozhoduje o efektivnosti národního hospodářství té které země. Energetika se však už dávno stejně stala globálním problémem. Jejím dominujícím úkolem je zajistit dostatek energie pro rychle přibývající populaci, jejíž nároky na spotřebu energie s pokrokem civilizace značně narůstají. Zdroje primární energie se však rychle vyčerpávají.