Prapůvod veškeré energie, která nám v
nejrůznějších podobách slouží, musíme hledat v našem Slunci, které ji samo
čerpá z jaderných reakcí sluneční
hmoty. Jeho záření umožňuje a hluboce ovlivňuje náš život na Zemi jejím
ohříváním a fotosyntézou, která je základem tzv. potravinového řetězce.
Nerovnoměrným zahříváním pevniny a oceánů udržuje vítr a koloběh vody. Tyto
živly, které se naučili primitivně využívat již naši dávní předkové, dnes
zařazujeme mezi tzv. věčně se obnovující
zdroje energie. Slunci vděčíme za to, že v průběhu milionů let se v
zemské kůře nashromáždily zásoby tzv. fosilních
paliv: uhlí, ropy a zemního
plynu. Jejich těžba a spalování dnes "živí" světovou energetiku téměř z 90 %!
|
Energii z těchto přírodních zdrojů označujeme jako energii primární (někdy též
prvotní). Zopakujme si, že jde o uhlí, ropu, zemní plyn a také dřevo, které hrálo
dominující roli v uplynulých staletích a dodnes zůstává základním zdrojem energie
v mnoha rozvojových zemích. Počítáme k ní i uran,
z něhož se naučila čerpat energii v jaderných
reaktorech až naše generace. Kvůli úplnosti v bilancování zdrojů energie jako
primární energii zařazují energetici i elektřinu
z vodních elektráren.
Zejména přírodní fosilní paliva se nehodí (s výjimkou zemního plynu) k přímé
spotřebě. Proto se obvykle hned u zdrojů upravují a koncentrují tak, aby se daly
snadněji a levněji přepravovat ke spotřebitelům, skladovat do zásoby a rozvádět
podle jejich potřeb. Takto upravenou, převážně již čistější energii nebo její
nositele označujeme jako energii
sekundární nebo též spotřební.
Za nejčistější a nejvšestranněji použitelnou formu je pokládána elektřina, kterou obvykle
prostřednictvím velkoplošné rozvodné
sítě dodávají elektrárny tepelné, jaderné a vodní. Dále to jsou motorová paliva
(benzin, motorová nafta, letecký petrolej), jejichž největším spotřebitelem je
doprava. K vytápění a jako zdroj průmyslového tepla slouží vedle topných
olejů a zemního plynu i uhlí.
Na rozdíl od málo kvalitního energetického uhlí, které spalují uhelné velkoelektrárny, je uhlí pro
malospotřebitele tříděné nebo briketované. Pro ekologické využití se stále častěji zplyňovává.
 |
|
| S výjimkou elektřiny z vodních elektráren se primární energie obvykle nehodí k přímé spotřebě. (Na snímku turbína elektrárny Kamýk.) |
Přeměna primární energie na sekundární probíhá bohužel převážně tepelnými
procesy, a to, jak uslyšíme dále, je spjato s nízkou účinností takových přeměn.
Pro lepší představu: podle současné bilance v České republice ze
spotřebovávaných primárních zdrojů při přeměnách, zušlechťování a dopravě a
také následkem nízké účinnosti zastaralých spotřebičů a v důsledku plýtvání
opravdu účinně využíváme pouhou jednu pětinu!
Volba správných výchozích forem primární energie i konečných forem, v jakých ji
využíváme, rozhoduje o efektivnosti národního hospodářství té které země.
Energetika se však už dávno stejně stala globálním problémem. Jejím dominujícím
úkolem je zajistit dostatek energie pro rychle přibývající populaci, jejíž nároky
na spotřebu energie s pokrokem
civilizace značně narůstají. Zdroje primární energie se však rychle vyčerpávají.