Dom�cnost na�ich prababi�ek

Obsah >>>        


Stoj� za to p�e��st si p�r uk�zek ze star� u�ebnice, jak prob�hal b�n� den hospody�ky po��tkem 20. stolet�, abychom si uv�domili, kolik pr�ce n�m dnes v dom�cnosti u�et�� i ten nejb�n�j�� elektrick� spot�ebi�:
�I�T�N� BYTU
R�no p�ed ustl�n�m rozlo�� se pe�iny po postel�ch a stolic�ch, aby prov�traly. Po ustl�n� postele vyleje se voda z um�vadla, kter� se vyt�e �istou ut�rkou. Podobn� ut�e se tak� vyst��kan� voda kolem umyvadla.

Pak vezme se put�nka s �istou vodou a �ist� hadr na zem, kter� se ve vod� propl�chne a vy�d�m�, uv�e se na smet�k a j�m se zamete v�ude i pod postel� a pod sk��n�. Je-li v m�stnosti mnoho prachu, obr�t� se hadr nebo p�epere. Pak zamete se je�t� jednou �ist�m r��ov�m kart��em neb smet�kem bez hadru. Linoleov� koberec, usadil-li se na n�m po zamet�n� prach, je�t� jednou se ot�e hadrem v �ist� vod� vy�d�man�m. Nyn� ut�r� se prach, co� mus� se d�ti pomalu, aby s jednoho p�edm�tu nese�el na druh�. Budi� v�dy set�en do hadru a tento z okna vyklep�n. P�i ukl�zen� m� b�ti i v zim� okno otev�eno. Je-li v pokoji n�bytek, kter� t�eba kart��ovati, jako nap�. pohovka, sta� se tak ihned po zamet�n�. Naposledy otrou se �ist�m hadrem okna, a dej�-li se tak ka�dodenn�, jsou v�dy �ist� a net�eba je tak �asto um�vati.

V sobotu b�v� �i�t�n� zevrubn�j��. Nejprve se smetou pavu�iny, utrou obrazy, vy�ist� se okna, na sk��n�ch se set�e prach neb d�kladn� vyt�e, koberce a pokr�vky se vyklepaj�. V zim� �ist� se koberce nejl�pe t�m zp�sobem, �e se rozlo�� vrchn� stranou na silnou vrstvu �ist�ho sn�hu a na spodn� stranu se klepe. Koberec takto d�kladn� vy�i�t�n� vypad� jako nov�.
 
PRAN�
Pran� jest v dom�cnosti v�konem velmi d�le�it�m. Jist� je chloubou ka�d� hospodyn�, kdy� jej� pr�deln�k se honos� p�kn� srovnan�m, sn�hob�l�m pr�dlem.

Den p�ed pran�m se rozd�l� pr�dlo hrub� od jemn�ho, vym�ch� ve studen� vod�, nejl�pe m�kk�, namydl� a srovn� do necek a poleje vla�nou vodou s rozpu�t�n�m m�dlem a trochou sody. M�me-li na pran� vodu tvrdou, mus� se v�dy do vody d�ti d��ve soda, aby voda zm�kla a m�dlo rozpustila, jinak by n�m m�dlo ve vod� m�lo prosp�lo. Druh�ho dne se oh�eje voda, aby byla hork�, co se ruce v n� zdr�� a pr�dlo se odep�r�. Stoln� pr�dlo se nam��� a odep�r� zvl᚝ a teprve pak se p�id� k ostatn�mu. Prac� strojPo odepr�n� se pr�dlo op�t vym�ch� ve studen� vod�, namydl�, slo�� do �kopku a poleje va��c� vodou. Zat�m co se pa��, odep�r� se pr�dlo barevn�, kter� se op�t tak rozt��d�, aby nejprve p�i�lo na �adu sv�tlej��. Naposled se perou pun�ochy. Ut�rky re�n� odep�raj� se po nap��ce, b�l� po pr�dle stolov�m.

Kdy� je barevn� pr�dlo odepran�, vypl�chnou se necky, napa�en� pr�dlo i s vodou vyleje do nich a pak se d�kladn� pere a obrac� na rub. Pr�dlo m��e se zase vym�chati, pomydl� se a hned vyva�uje v roztoku m�dlov�m a sodov�m. Sody d�v� se mal� mno�stv�, nebo� v�t��m mno�stv�m se pr�dlo jednak trh�, za druh� nen� jasn�, ze�loutne. Pr�dlo barevn� je�t� dvakr�te po napa�en� a vypa�en� se p�epere, vym�ch�, dle pot�eby omod��, o�krob� a d� su�iti. Po vyv��ce se pr�dlo jenom m�ch� v t�e vod�, pak m�ch� ve vod� studen� a to tak dlouho, a� je zbaveno v�eho m�dla a naposledy se mod��. P�i posledn�m m�ch�n� t�eba db�ti, aby bylo dostatek �ist� vody a pr�dlo nebylo c�tit m�dlem, na� t�eba b�ti opatrn�m zvl�t� v zim�, kdy pr�dlo venku su�iti nelze, n�br� na p�d�. Za doby letn� nabude se pr�dla zvl�t� kr�sn�ho a b�l�ho b�len�m.

P�i velk�m mno�stv� pr�dla doporou�� se prac� stroj. Hned s po��tku se m��e pr�dlo m�chati ve stroji a �d�mac�m strojem vy�d�mati. P�i prac�m stroji t�eba v�ak skoro neust�le va��c� vody a dostatek m�dla. Pr�dlo slo�� se do stroje dle jeho velikosti a pere se v�dy 5 a� 10 minut dle pot�eby. Kdo db� toho, aby bylo pr�dlo �ist�, mus� je pak je�t� odep�rati v ruk�ch na obrub�ch a �vech, �eho� strojem doc�liti nelze. Pr�dlo �d�mac�m strojem netrp�, pon�vad� se nekrout�. Z�rove� vy�d�m� se tak d�kladn�, jak to ru�n� silou je nemo�no. Pr�dlo prac�m strojem pran� je velmi �ist� a mnoho �asu se t�m uspo��.
 
LEDNICE
Konservov�n�, toti� udr�ov�n� masa na del�� dobu tak, aby se nezkazilo, lze prov�d�ti r�zn�m zp�sobem. ... T�et� zp�sob je sn�en� teploty - maso nech� se toti� zmrznouti. Maso takto konservovan� zas�laj� k n�m ze vzd�len�ch krajin obalen� �patn�mi vodi�i tepla, jako jsou chlupy, sl�ma a p., je� chr�n� maso p�ed n�hlou zm�nou pov�trnosti. U n�s za doby letn� pou��v�me lednic a ledni�ek.

Ledni�ka jest pro hospodyni, kter� nem� studen�ho sklepu a m��e si v l�t� led opat�ovati, velmi v�hodn�. Jest to sk���ka pobit� uvnit� zinkov�m plechem a rozd�len� na n�kolik p�ihr�dek. Jedna z p�ihr�dek ur�ena je pro led a v doln� ��sti opat�ena jest kohoutkem, j�m� se vypou�t� voda. Led, rozpou�t�j�c� se ve vodu, pot�ebuje k tomuto rozpou�t�n� ur�itou teplotu, kterou odn�m� p�edm�t�m v okol� jeho se nal�zaj�c�m, je� se ochlazuj� a t�m chr�n�ny jsou od hniloby.
 
SV�CEN�
Petrolej jest nejzn�m�j�� tekut� sv�tidlo. jest slo�en ze snadno z�paln�ch uhlovod�k�, je� teplem se m�n� v p�ry a sm�en� se vzduchem na plamenu se vzn�t� a vybuchuj�. S petrolejovou lampou t�eba opatrn� zach�zeti, aby se p�ede�lo v�buchu a ��dn� ji �istiti. Knot po 6 - 8 ned�l�ch se m� nov�m nahradit. PetrolejkaZtuhne-li a nedob�e se vytahuje a �patn� ho��, naprav� se tak, �e se vypere a ��dn� vysu��. Lampa zhas�n� se tak, �e se knot st�hne a lehce se cylindrem plamen zfoukne. Vzn�t�-li se petrolej, nebo lampa exploduje, nesm� se hasit vodou n�br� p�skem, popelem nebo n�jak�m hadrem. T� salmiakov� l�h okam�it� plameny udus�.

Z um�l�ch sv�tel zasluhuje z d�vod� praktick�ch i zdravotn�ch nejv�t��ho roz���en� sv�tlo elektrick�. Je sice dosud dosti drah�, v�ak i p�i nyn�j��ch cen�ch ji�, vezmeme-li v�e, i �spory na zdrav� j�m doc�len�, v �vahu, s n�m nepochod�me �patn�. Elektrick� sv�tlo vznik� tak, �e elektrick�m proudem roz�haven� dr�t neb uhel ve sklen�n� ��rovce z��� jasn�m sv�tlem. Elektrick� sv�tlo jest sice o n�co dra��� ne� jin�, ale z��� jasn�ji, nen� nijak nebezpe�n�, nep�sob� z�pachu a lampa nepot�ebuje p��pravy ku sv�cen�.

Dnes zav�d� se elektrick� proud na venku na mnoh�ch m�stech a mo�no j�m bez obavy i ve chl�v� i na p�d� sv�tit. Jeho zav�d�n� i do vesnic je t�m v�tan�j��m, �e zlev�uje se mo�nost� �asto je zh�eti a roz�ehati a �e se dob�e hod� i k poh�n�n� r�zn�ch stroj� a strojk� v hospod��stv� i dom�cnosti (hospod��sk� stroje, pily k �ez�n� d��v�, �ehli�ky, va�i�e elektrick�, ba i topn� t�lesa elektrick�, by� dosud jen pro men�� m�stnosti a dosti drah�, jako� i oh��va�e l��kov�).
 
TOPEN� A VA�EN�
P�i topen� dlu�no bedliv� k tomu p�ihl�eti, aby bylo palivo jak n�le�� such�. Prosp�no jest d��v� na drobno roz�t�pati, proto�e se t�m v�h�evn� plocha zv�t�uje a topen� se �in� t�m vydatn�j��. Mimo such� d�evo jest zapot�eb� k dokonal�mu ho�en� tak� hojnosti vzduchu. Proto jest t�eba db�ti, aby kamna m�la dobr� tah. proud�n� vzduchu ku plameni zesiluje se otev�r�n�m popeln�ku. Jest tedy p�i va�en� a v�bec p�i topen� velmi d�le�ito, aby um�la hospodyn� ohe� podle pot�eby zes�liti nebo zm�rniti.

M�-li se ohe� stlumiti, zavrou se spodn� dv��ka a horn� se pootevrou anebo se v nich dle pot�eby zastr�� �oup�tko ve dv��k�ch a to v�ce nebo m�n� dle toho, m�-li ohe� ho�eti siln�ji nebo slab�ji. Nasypou-li se na uhas�naj�c� ji� ohe� d�ev�n� drtiny, vzplane tento op�tn�. Nikdy v�ak nebudi� u�ito k op�tovn�mu o�iven� plamene petroleje, je� petrolej p��li� nebezpe�n� k tomu prost�edek, nebo� m��e zp�sobiti v�buch a t�m hrozn� ne�t�st�.

U�ebnice hospod��stv� pro �koly hospody�sk�.
Redaktor u�ebnice: zem�d�lsk� rada Anton�n Stach, zem. inspektor hospod��sk�ch �kol
V Brn�, 1925