Úvodní stránka

Paprsky v ohnisku

Olympijský oheň
Olympijské hry mají dlouhou historii a jejich počátek se ztrácí v šerém dávnověku. První hry se údajně konaly v roce 776 př. n. l. Byly to slavnosti na počest boha Dia a konaly se každé čtyři roky v Olympii od poloviny srpna do poloviny září. V místě her hořel po dobu jejich konání olympijský oheň, symbolizující smrt a znovuzrození bájných hrdinů. I při neustálých válkách mezi řeckými kmeny byl během olympijských her dodržován klid zbraní. Vítězové jednotlivých disciplín byli ozdobeni olivovým věncem, oslavováni, stavěly se jim sochy a rodné obce jim prokazovaly čestné pocty. Poslední antické olympijské hry se konaly roku 393 n. l.
 
Novodobé olympijské hry byly na návrh hraběte Pierre de Coubertina obnoveny koncem 19. století. První novodobé olympijské hry se konaly v roce 1896 v řeckých Athénách. V roce 1928 rozhodl MOV, aby se jedním ze symbolů her stal olympijský oheň, zapalovaný v řecké Olympii, odkud olympijskou pochodeň přinesou běžci až do místa konání her. Oheň se od roku 1936 zapaluje tak, že se v posvátném háji vloží pochodeň do ohniska dutého zrcadla a zapálí soustředěnými slunečními paprsky. Pochodeň z ruky zapalující kněžky převezme první z několika tisíc běžců štafety, která olympijský oheň dopraví až na olympijský stadion, třeba na opačný konec světa. Tam pak oheň nepřetržitě hoří až do ukončení her.
 
Mouchotovy paraboly
V 70. a 80. letech 19. století hledal francouzský matematik a konstruktér Augustin Mouchot (1825 - 1912) způsob, jak využít sluneční energii k pohonu strojů. Se svým asistentem Abelem Pifre v tomto období postavili řadu motorů, které byly poháněné párou vznikající v ohnisku velkých parabolických zrcadel. Parabolická zrcadla používali k destilaci mořské vody, vaření nebo jako zdroj energie pro pohon vodních čerpadel. Velkého ocenění se Mouchotovi dostalo na světové výstavě v Paříži roku 1878. Kuriózním zařízením byl Pifreův tiskařský lis z roku 1880, poháněný „solárním“ parním strojem. Mouchotovy pokusy předznamenaly konstrukci a využití současných parabolických slunečních kolektorů.
 

Paraboly včera a dnes (kliknutím se snímky zvětší):

Mouchotova parabola na světové výstavě 1878 (1) - Pifreův tiskařský lis, poháněný Sluncem (2) - Současné "solární" parabolické zrcadlo (3).