Přejít na menu Volba jazyka

Výroba, těžba a výstavba

Česká republika nepatří mezi země s dostatkem ušlechtilých zdrojů paliva, jako jsou např. ropa nebo zemní plyn, a proto z hlediska energetické bezpečnosti a nezávislosti na dovozech je primárním palivem pro výrobu elektrické energie uhlí dostupné z domácích zdrojů. Elektrárny Skupiny ČEZ však využívají i další druhy paliva.

Výroba

Jaderné palivo

Palivo pro Jadernou elektrárnu Dukovany dodává na základě dlouhodobé smlouvy ruská společnost OAO TVEL, která kompletně zajišťuje výrobu paliva (fabrikaci), ale i dodávku konverzních a obohacovacích služeb. V roce 2011 probíhaly dodávky již jen zdokonalené poslední verze paliva VVER 440 druhé generace.

V roce 2011 pokračoval až do výměny paliva v Jaderné elektrárně Temelín provoz s modifikovaným palivem firmy Westinghouse Electric Company LLC (USA) na 2. bloku (palivo se zvýšenou tuhostí nosného skeletonu a využívající moderní slitinu ZIRLOTM).

Souběžně byl úspěšně realizován projekt vývoje a licencování nového paliva typu TVSA-T od ruského dodavatele OAO TVEL. Od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost byla získána všechna potřebná povolení. Ke kompletní výměně paliva na 1. bloku došlo již v roce 2010. S předstihem byla zajištěna již v roce 2010 dodávka části paliva pro 2. blok, zbylá část paliva byla dodána dle harmonogramu v I. pololetí roku 2011. Během plánované odstávky bylo vyměněno všech 163 souborů i na 2. bloku Jaderné elektrárny Temelín.

Palivo typu TVSA-T, se kterým jsou v současnosti provozovány oba bloky, umožní v následujících letech další plánované zvýšení výkonu Jaderné elektrárny Temelín.

Pro výrobu jaderného paliva byly uranová surovina a její zpracování, tzv. konverzní a obohacovací služby, zajišťovány na základě dlouhodobých smluv. Takřka třetina potřeb uranu je dlouhodobě kryta dodávkami od tuzemského producenta DIAMO, zbývající část pak nákupem u zahraničních dodavatelů, respektive v rámci přímých dodávek paliva již s obsaženým uranem (převážně pro Jadernou elektrárnu Dukovany).

V návaznosti na změnu dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín zahájila společnost ČEZ koncem roku 2010 realizaci fyzických dodávek obohaceného uranu, zpracovaného u dodavatelů konverzních a obohacovacích služeb v Evropské unii, do Ruska. Nadále tím bude udržována žádoucí diverzifikace dodavatelů, a to i ve smyslu doporučení zásobovací politiky EURATOM Supply Agency. Souběžně s cílem snížit rizika přerušení dodávek udržuje společnost ČEZ strategickou zásobu uranu v různém stadiu zpracování u svých dodavatelů.

Pevná fosilní paliva a sorbenty

Největší podíl na dodávkách pevných paliv pro uhelné elektrárny společnosti ČEZ představovaly v roce 2011 dodávky hnědého uhlí, a to v celkovém množství 28 milionů tun (95 % spotřeby uhlí), v roce 2010 to bylo 25,9 milionu tun (95 % spotřeby uhlí). Největšími dodavateli hnědého energetického uhlí pro společnost ČEZ jsou Severočeské doly, Czech Coal a Sokolovská uhelná.

Dlouhodobé smlouvy na dodávky uhlí jsou uzavřeny se společnostmi Severočeské doly (na období do roku 2052 – smlouva o budoucích kupních smlouvách) a Sokolovská uhelná (na období do roku 2027 – kupní smlouva). Střednědobé kupní smlouvy jsou uzavřeny se společnostmi Severočeské doly (na roky 2011–2015) a Czech Coal (na roky 2006–2012).

Objem dodaného černého uhlí pro elektrárny společnosti ČEZ v roce 2011 činil 1,4 milionu tun (5 %), stejně jako v roce 2010. Rozhodující část, 1,0 milionu tun (71 %) – v roce 2010 0,9 milionu tun (67,1 %) – dodala společnost OKD, zbylých 0,4 milionu tun (29 %) – v roce 2010 0,5 milionu tun (32,9 %) – bylo zajištěno dovozem od polských a ruských dodavatelů.

Na dodávky černého uhlí jsou uzavírány roční kupní smlouvy.

Celková dodávka sorbentů pro potřeby odsíření uhelných elektráren v roce 2011 činila 1,3 milionu tun, v roce 2010 1,2 milionu tun.

Spalování a spoluspalování biomasy

Spotřeba biomasy v rámci společnosti ČEZ činila v roce 2011 celkem 379 749 tun a vzrostla meziročně o 1,9 %, v roce 2010 činila 372,5 tisíce tun. Nejčastěji je biomasa spalována ve formě dřevní štěpky, dále jde o biomasu rostlinného původu ve formě peletek z obilné slámy, řepky, slunečnic, případně briketek a řezanky. Podíl cíleně pěstovaných energetických plodin je zatím nízký.

Ve společnosti ČEZ byla spalována biomasa ve stávajících uhelných elektrárnách a teplárnách Hodonín, Poříčí, Tisová, Vítkovice a Dvůr Králové nad Labem.

Společnost Energetické centrum pro svou elektrárnu na biomasu v Otíně u Jindřichova Hradce spotřebovala v roce 2011 celkem 44 886 tun této suroviny.

Výroba z biomasy v elektrárnách ČEZ, a. s., v ČR (MWh)

2009 2010 2011
Tisová 45 956 12 705 10 270
Poříčí 92 418 87 437 99 068
Teplárna Dvůr Králové 11 944 9 572 18 630
Hodonín 177 348 197 921 223 076
Vítkovice 29 202
Celkem v ČR 327 666 307 664 351 246

Zemní plyn

Pro předpokládané zahájení zkušebního provozu paroplynové elektrárny Počerady v roce 2012 si společnost ČEZ zajistila flexibilní dodávky zemního plynu pro tento zdroj.

Těžba

Severočeské doly

Hornická činnost je hlavním předmětem podnikání společnosti Severočeské doly. V letech 2010–2011 si zachovala pozici největší české hnědouhelné společnosti. Její podíl na trhu s hnědým uhlím se oproti roku 2010 zvýšil o 4,3 procentního bodu, a dosáhl tak výše 53,7 %. Těžba uhlí probíhá v Dolech Bílina a Dolech Nástup Tušimice.

Doly Bílina těží v teplicko-bílinské oblasti uhlí s vyšší výhřevností a nízkým obsahem škodlivin. V roce 2011 se zde vytěžilo 10,44 milionu tun uhlí, v roce 2010 9,3 milionu tun. Doly Bílina zajišťují dodávky energetického uhlí do elektráren Ledvice, Mělník III a dalších velkých tepláren. Významnou složkou sortimentu je také bílinské tříděné uhlí, kterého společnost dodala 2,3 milionu tun. Povolení hornické činnosti bylo pro lom Bílina vydáno na základě Plánu otvírky, přípravy a dobývání v období let 2010–2030 Obvodním báňským úřadem Most dne 8. 11. 2010 a dne 26. 1. 2011 nabylo právní moci. K 31. 12. 2011 disponovaly Doly Bílina přibližně 164 miliony tun vytěžitelných zásob.

Doly Nástup Tušimice těží hnědé uhlí v nejzápadnější části Ústeckého kraje. V roce 2011 bylo v Dolech Nástup Tušimice vytěženo 14,9 milionu tun uhlí, v roce 2010 12,3 milionu tun. Veškerá produkce směřovala do místních elektráren Tušimice a Prunéřov, dále do elektráren Chvaletice a Mělník II a do teplárny Komořany (United Energy právní nástupce, a.s.). Těžba Dolů Nástup Tušimice v dobývacím prostoru Tušimice je na základě Plánu otvírky a přípravy dobývání povolena rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v Mostě ze dne 28. 2. 2006. Platnost tohoto rozhodnutí končí dosažením hranic skrývkových a těžebních postupů uvedených v dokumentaci k Plánu otvírky a přípravy dobývání z listopadu 2005 (cca do roku 2014). K 31. 12. 2011 disponovaly Doly Nástup Tušimice přibližně 240 miliony tun vytěžitelných zásob.

LOMY MOŘINA

Ve společnosti LOMY MOŘINA vlastní společnost ČEZ obchodní podíl ve výši 51,05 %. Hlavní výrobní program společnosti je zaměřen na těžbu a zpracování stavebního kameniva a vysokoprocentních vápenců využívaných v odsiřovacích zařízeních energetických bloků uhelných elektráren. Společnost je významným dodavatelem vápence pro potřeby odsíření uhelných elektráren Skupiny ČEZ, kterým ročně dodává přibližně 600–700 tisíc tun vápence, a tím pokrývá zhruba polovinu jejich roční spotřeby. V roce 2011 činily dodávky pro elektrárny společnosti ČEZ cca 675 tisíc tun vápence. Pro rok 2012 se předpokládá dodávka cca 700 tisíc tun.

Druhou významnou komoditou, kterou společnost LOMY MOŘINA nabízí, je stavební kamenivo. Zákazníky jsou subjekty mimo Skupinu ČEZ a ročně jim společnost LOMY MOŘINA dodá cca 300 tisíc tun s meziročně mírně klesající tendencí. Ověřené zásoby vápenců vytvářejí předpoklad možnosti dlouhodobé těžby.

V průběhu října a listopadu 2010 byla v souladu s požadavky Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH) úspěšně dokončena registrace všech energetických produktů (tzv. vedlejších energetických produktů), které jsou produkovány ve Skupině ČEZ. Z provedeného dlouhodobého testování a následného vyhodnocení nevyplývá pro tyto registrované látky žádná povinnost klasifikace, označování či omezení pro všechna použití identifikovaná v předložené dokumentaci. V rámci provedeného testování a hodnocení podle metodik definovaných v nařízení REACH nebyl prokázán žádný negativní vliv výše uvedených látek ani na lidské zdraví, ani na životní prostředí.

Výstavba

Jaderná elektrárna Dukovany

V rámci odstávky 1. bloku spojené s úplným vyvezením jaderného paliva se uskutečnily investiční akce, které umožnily využití projektových rezerv a zvýšení výkonu tohoto bloku na 510 MW. Nové výkonové úrovně blok poprvé dosáhl dne 23. 11. 2011, jako třetí ze čtyř bloků této elektrárny. Na posledním bloku č. 2 bude obdobná úprava provedena v roce 2012.

Jaderná elektrárna Temelín

Energetická společnost ČEZ vyhlásila 3. 8. 2009 veřejnou zakázku Dostavba Jaderné elektrárny Temelín, do jara roku 2010 probíhala kvalifikace zájemců. Kvalifikovala se sdružení Westinghouse Electric Company LLC a Westinghouse Electric Czech Republic s.r.o.; sdružení ŠKODA JS a.s. a Atomstroyexport JSC a JSC OKB Gidropress; AREVA NP SAS. Od jara roku 2010 do října 2011 probíhalo jednání s kvalifikovanými zájemci před podáním nabídek podle §33 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, s cílem nalézt jedno nebo více řešení způsobilých plnit potřeby a požadavky společnosti ČEZ.

Zájemcům kvalifikovaným do zadávacího řízení veřejné zakázky předala společnost ČEZ 31. 10. 2011 výzvu k podání nabídek včetně zadávací dokumentace. Specifikovala v ní přesně potřeby a požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky, tj. na dodávku dvou kompletních bloků jaderné elektrárny na klíč, včetně palivových souborů na devět let provozu. Zadávací dokumentace obsahovala mj. obchodní a technické podmínky, které mají být v rámci realizace veřejné zakázky splněny, hodnoticí kritéria a způsob hodnocení nabídek.

Nabídky ve veřejné zakázce na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín otevřela společnost ČEZ 3. 7. 2012 za účasti jejich předkladatelů – společností AREVA, konsorcia společností Westinghouse Electric Company LLC a Westinghouse Electric Czech Republic a konsorcia společností ŠKODA JS, Atomstroyexport a Gidropress. Od uvedeného data tým expertů nabídky podrobně posuzuje, hodnotí a projednává s uchazeči za účelem vylepšení nabídek. Společnost ČEZ má na výběr dodavatele více než rok. Podpis smlouvy je naplánován na konec roku 2013.

Komplexní obnova Elektrárny Tušimice II

Komplexní obnova Elektrárny Tušimice II je prvním dokončeným projektem v rámci programu obnovy uhelných zdrojů. Modernizace Elektrárny Tušimice II přinesla zvýšení čisté účinnosti z 34 % na 39 %, což v důsledku znamená úsporu cca 14 % primárních paliv, tedy uhlí. Zároveň se podařilo snížit emise oxidů dusíku o 70 %, emise oxidu siřičitého o 79 % a emise tuhých znečišťujících látek o 87 %.

Komplexní obnova Elektrárny Prunéřov II

Dne 22. 12. 2011 bylo získáno pravomocné územní rozhodnutí. Dne 27. 12. 2011 byla podána žádost o stavební povolení příslušnému stavebnímu úřadu. Jeho získání je očekáváno v srpnu 2012.

Výstavba paroplynového cyklu v Elektrárně Počerady

Dne 28. 3. 2011 přešel projekt do fáze realizace. V rámci prováděných stavebních prací byly postaveny kotle včetně montáže svazků a vstupních spalinovodů, jejich dva komíny, ocelová konstrukce hlavního výrobního bloku včetně opláštění a zapouzdřená rozvodna. Práce probíhaly i na chemické úpravně vody, strojovně generátoru, základech transformátorů, svislých konstrukcích, na protipožárních stěnách a základech regulační stanice plynu. Převzetí do zkušebního provozu je očekáváno v polovině roku 2013.

Výstavba nového zdroje 660 MW v Elektrárně Ledvice

V roce 2011 pokračovaly montážní práce na budově kotelny, strojovně a odsíření. Na elektročásti byla dokončena montáž hlavních i odbočkových transformátorů a rozvodny. První zkušební sepnutí linky 400 kV proběhlo začátkem prosince 2011. Vlivem skluzu v montáži ocelové konstrukce kotle a vzhledem k problémům s výrobou části tlakového systému kotle (membránové stěny) je uvedení do zkušebního provozu očekáváno v roce 2015.

Program obnovy výrobních zdrojů předpokládá investice v hodnotě více než 100 miliard korun do modernizace vybraných zařízení a výstavby nových bloků. Svým rozsahem jde o největší investiční projekt v novodobé historii České republiky, který zajistí zachování konkurenceschopnosti české elektroenergetiky a přinese zlepšení nejen ekonomických, ale i ekologických parametrů.

Přejít nahoru

Navigace: