V Severomoravském Bohumíně se na centrální vytápění přepojily městské objekty, bytová družstva i SVJ

Město Bohumín je po Orlové druhým severomoravským městem, které zásobuje teplem elektrárna Dětmarovice. V Bohumíně postupujeme podle společného projektu Skupiny ČEZ a města Bohumínnazvaného „Vyvedení tepla z elektrárny Dětmarovice do Bohumína“, který zvítězil v soutěži Projekt desetiletí vyhlášené Teplárenským sdružením České republiky.

Projekt byl výjimečný svým rozsahem. Přivaděč horké vody z elektrárny v Dětmarovicích byl postaven až na okraj Bohumína, v podstatné části města byla vybudována nová soustava rozvodů a výměníkových stanic. Nyní už tři roky proudí do řady bytů a zařízení teplo z elektrárny v Dětmarovicích. Bohumín se tak přiřadil k městům, ve kterých vlastníme a provozujeme vhodné tepelné zdroje, a zároveň distribuujeme a prodáváme teplo koncovým zákazníkům.

S ing. Josefem Plášilem, MBA, členem Rady města Bohumína, s Jiřím Adamcem, členem SBD Bohumín a s Milanem Gallíkem, členem výboru SVJ Mírová, jsme hovořili o jejich zkušenostech s dodávkami dětmarovického tepla prostřednictvím společnosti ČEZ Teplárenská, ale i o tom, co předcházelo uzavření smluv.


Změna přinesla levnější teplo a čistší ovzduší

Společnost ČEZ Teplárenská oslovila představitele města v roce 2003 s nabídkou dodávek tepla a teplé vody horkovodem, jehož vedení bylo ovšem třeba vybudovat. Nadešel čas jednání, zvažování možností a argumentací pro a proti. Konala se veřejná zasedání, kulaté stoly. „Od té doby uběhlo ještě hodně vody, než jsme v roce 2007 podepsali smlouvu, ze které bylo zřejmé, že naši obyvatelé ušetří jednu pětinu nákladů na teplo a teplou vodu. A také bylo jasné, že na čas bude město plné výkopů v souvislosti s výstavbou přivaděče tepla z elektrárny v Dětmarovicích a rozvodů po městě. Stávající plynové kotelny musely být současně přebudovány na výměníkové stanice. Do toho ČEZ Teplárenská investovala půl miliardy korun, takže výstavba teplovodu nezatížila městský rozpočet. Kdyby k tomuto kroku nedošlo, město i vlastníci obytných domů by museli vynaložit milionové investice do modernizace starých plynových kotelen.

Práce pokračovaly ve stanoveném rozsahu a termínech tak, aby se dodržely veškeré závazky, které s rozsáhlou akcí souvisely. Celý projekt je založen na koncesní smlouvě uzavřené mezi městem Bohumín a Skupinou ČEZ na dobu dvaceti let a je možné její prodloužení. Během této doby se město zavázalo odebírat ročně 150 000 GJ za garantovanou cenu,“ vysvětluje ing. Plášil a doplňuje tři důležité důvody pro změnu vytápění: „Označuji je jako 3E: energetický, ekologický a ekonomický. Energetický spočívá ve společné výrobě elektřiny a tepla, ekologický v tom, že se využívá také teplo, které by skončilo nevyužité v chladicích věžích, zatímco výroba tepla z lokálních zdrojů by zhoršovala životní prostředí – odstranili jsme třicet kouřicích komínů, takže se snížila prašnost a objem zdraví škodlivých kysličníků dusíku a CO2. V elektrárně je jeden vysoký komín a musejí se tam dodržovat přísné emisní limity. Ekonomickým důvodem je nižší cena za 1 GJ, než která se platí za teplo z plynových zdrojů.“ Bohumín má zajištěnou dlouhodobou dodávku tepla za stabilní cenu.

Teplo v městských bytech

Vytápění domů a dodávek tepla se v Bohumíně řeší dvěma způsoby. Buď prostřednictvím výměníkových stanic v majetku společnosti ČEZ Teplárenská, nebo město zvolilo základní variantu napojení, kde obsluhu zařízení zajišťuje městský distributor, akciová společnost BM servis, vlastněná stoprocentně městem, s pronájmem předávacích stanic od ČEZ Teplárenské. Do ceny BM servisu se promítají ještě režijní náklady společnosti a tvoří se podle eskalačního vzorce, který reaguje na pokles a růst cen uhlí, elektřiny, vody a obecné inflace.

Město vlastní 4506 bytů, z nichž plánuje připojit na centrální vytápění celkem 3116 bytů. V první fázi již bylo napojeno 2760 bytů v objektech dříve zásobovaných teplem z plynových kotelen, takže v nich již byly vnitřní rozvody. Přechod na centrální vytápění byl méně náročný, protože probíhaly jen potřebné technické úpravy pro přebudování stávajících kotelen na výměníkové stanice a instalace nových výměníků.

Teplo z Dětmarovic proudí také do mateřských školek, kulturních zařízení a dalších objektů v majetku města.

Letos už probíhá a příští rok bude ještě pokračovat druhá, náročnější etapa v objektech v Novém Bohumíně. Náročnější proto, že v domech bylo většinou lokální vytápění plynovými topidly, takže bude nutné vybudovat nejen výměníkové stanice, ale i vnitřní rozvody.

S dodávkami tepla i s péčí o technické zařízení jsme spokojeni, ale vždy je co zlepšovat. Proto se pravidelně každý rok scházíme s vedením společnosti ČEZ Teplárenská, abychom o všem neformálně hovořili a spolupráci ještě zkvalitnili,“ hodnotí ing. Plášil.

 

Připojila se i bytová družstva


Do bytů SBD Bohumín Mírová 967–970 začalo proudit teplo z Dětmarovic 1. 1. 2013. Mohlo to být i dříve, kdyby tři roky nestál jeden z družstevníků, Jiří Adamec, který změnu prosazoval, osamocen proti všem zamítavým názorům. Jejich dům je poslední z cihlové zástavby, se čtyřmi vchody po dvanácti bytech. „Náš dům byl postaven v roce 1966, takže už je většina nájemníků v seniorském věku. V roce 2008 proběhla revitalizace, při které se dům zateplil včetně střechy a sklepů, o rok dříve jsme ještě měnili okna. Domy jsme vytápěli plynem z naší kotelny, což nebylo zrovna nejlevnější a vznikaly ztráty cestou do radiátorů. O snaze ČEZ Teplárenská jsem se dověděl z veřejných zasedání na úřadě, z kabelové televize TIK a z článků v městských novinách Oko,“ říká Jiří Adamec.

První rok stál sám proti všem, členům i představenstvu družstva, když vysvětloval výhody vytápění prostřednictvím ČEZ Teplárenská. Za rok ponechal argumentaci na odbornících ČEZ, ale ani to nepomohlo. Do třetice už se pečlivě připravil a vypočítal pro srovnání ceny ČEZ versus ceny RWE, zahrnul snížení emisí, zvýšenou sazbu DPH na zemní plyn, neodkladnou rekonstrukci stávající kotelny... Proti byli tentokrát jen tři hlasy, takže došlo k rozvázání smlouvy s tehdejším dodavatelem. Dnes je dům napojen na centrální zásobování teplem zajištěným ČEZ Teplárenská. Nikdo si na nic nestěžuje, což je známka spokojenosti.

Za kompletní napojení, vybudování OPS a zprovoznění nového systému vytápění ušetřili družstevníci zhruba 750 tis. Kč. Kdyby se družstvo připojilo hned v roce 2010, mohlo navíc ušetřit přes půl milionu korun.

Společenství vlastníků

Třináctipatrový dům s fasádou v béžových odstínech SVJ Mírová 1017 je nepřehlédnutelný. Je v něm 54 bytů, před pěti lety byl kompletně zateplen včetně střechy a výměny všech oken. ČEZ Teplárenská mu dodává 1600 GJ tepla ročně.

„Myslím si, že dnes jsou všichni rádi, že jsme se napojili přímo na horkovod ČEZ Teplárenské, od které bereme teplo od 1. 9. 2012, i když prosazení změny trvalo dva roky od chvíle, kdy nás firma oslovila při výstavbě dálkového tepla pro obec Bohumín.

Většinou starší nájemníci nechtěli nic měnit, přesvědčily je až předpokládané náklady na rekonstrukci naší domovní plynové kotelny na střeše domu, kterou jsme sami provozovali. Důvody pro změnu dodavatele tepla byly dva – stáří naší stávající kotelny a nižší nabízená cena za GJ přímo od dodavatele. Původní kotelnu jsme zachovali jako pojistku, kdyby se třeba změnila cenová politika ČEZ, ale nákladné rekonstrukci bychom se nevyhnuli,“ říká Milan Gallík, člen představenstva SVJ Mírová.

Když se dělalo připojení od hlavní větve, ani si nevšiml malého výkopu u domu, byla to otázka jednoho dne. Hned pak následovalo napojení v domě. Ve sklepě přibyla výměníková stanice a byty se připojovaly ve dvou etapách, vždy dopoledne během dvou dnů. Teprve potom byla odstavena původní kotelna. Vše zajišťovala ČEZ Teplárenská, která se o zařízení také dále stará. SVJ nic neplatilo, pouze se smluvně zavázalo k odběru tepla po dobu sedmi let. „Po stávající dobré zkušenosti, myslím, nebudeme ani po sedmi letech nic měnit, soušasný stav a garantované ceny nám vyhovují. Po druhé topné sezoně už máme srovnání – naše náklady jsou nižší oproti původnímu vytápění zhruba o 15 až 20 procent. To je samozřejmě sympatické, ale já si hodně cením především bezstarostného provozu, protože dodávky fungují bez problémů a nezaznamenali jsme ani žádný problém s provozními pracovníky. Komunikace je s nimi dobrá a s rychlou odezvou na naše požadavky,“ uzavřel Milan Gallík.

Summa summarum

Jak je zřejmé, Bohumínští si cení toho, že nemuseli investovat do tepelného zařízení (domovní plynové kotelny). Vše zajistila společnost ČEZ Teplárenská a OPS je napojena na dispečink s nonstop provozem. Navíc je teplo z nového horkovodu cenově výhodnější než teplo vyrobené z domovní plynové kotelny.

Tam, kde již byla připravená tepelná přípojka, uplynuly od podpisu smluv do zahájení dodávek pouze tři měsíce.

ČEZ Teplárenská spolu s městem Bohumín usiluje o čistší ovzduší, což se daří; přepojením z plynových kotelen na nový horkovod došlo k významnému snížení místních emisí, především oxidu dusíku, který provází spalování zemního plynu.

Nový horkovod má dostatečnou kapacitu na rozšíření odběru, což umožňuje připojení nových zákazníků, kteří ještě váhají. Získali by tím současně veškeré výhody, o kterých jsme se již zmínili. Tedy teplo za přijatelnou cenu, komfortní služby a čistší ovzduší.