Skip to Content

Přechod na nové zdroje energie

SDG7

Potřeba řešení změn klimatu je hlavním důvodem pro přechod od energetiky s převahou fosilních paliv k energetice založené na bezemisních zdrojích energie. Transformace energetického sektoru nabízí příležitosti pro udržitelný rozvoj, energetickou bezpečnost, zlepšení zdraví, tvorbu pracovních míst a další společenské výhody. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je pouze jednou z částí přechodu na nízkoemisní energetiku. Dalším ústředním faktorem je použití technologií ke zlepšení energetické účinnosti.

Ve Skupině ČEZ je strategie energetické transformace dána v rámci VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka, která byla zveřejněna v květnu 2021. Třemi strategickými prioritami VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka jsou: 1. transformace výrobního portfolia na nízkoemisní a dosažení uhlíkové neutrality; 2. nákladově nejefektivnější energetická řešení a nejlepší zákaznická zkušenost na trhu; 3. rozvíjet Skupinu ČEZ odpovědně a udržitelně v souladu s principy ESG.

Strategie Skupiny ČEZ zahrnuje efektivní řízení uhelných elektráren v blízkosti uhelných pánví a transformaci teplárenství pro přeměnu výrobního portfolia a dosažení uhlíkové neutrality. Podíl elektřiny vyrobené z uhlí se sníží z 39 % v roce 2019 na 25 % do roku 2025 a 12,5 % do roku 2030. Skupina ČEZ plánuje omezit provoz vybraných uhelných elektráren a do budoucna již nebude stavět nové. V oblasti teplárenství plánuje Skupina ČEZ vyřadit uhlí do roku 2030.

Místo uhelných elektráren se Skupina ČEZ zaměří na zvyšování kapacity stávajících bezemisních obnovitelných zdrojů v provozu a na výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie (OZE), především fotovoltaických elektráren. Skupina ČEZ plánuje výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie, aby navýšil OZE do roku 2025 o 1,5 GW instalovaného výkonu a do roku 2030 celkem o 6 GW. Nová zařízení vzniknou na místech stávajících klasických elektráren, brownfieldů, bývalých důlních výsypek, zastavěných ploch a na pozemcích s nižší kvalitou půdy. Příkladem změny využití vlastního areálu pro instalaci solární elektrárny je parkoviště v jaderné elektrárně Dukovany. Je zde 322 parkovacích míst zastřešených konstrukcí s 2 600 oboustrannými fotovoltaickými panely s roční dodávkou energie 850 MWh. Jaderné elektrárny budou součástí stabilního a uhlíkově neutrálního výrobního portfolia. Skupina ČEZ přijímá opatření ke zvýšení jejich účinnosti, aby zajistila stabilní a spolehlivý provoz.

Ve Skupině ČEZ se v rámci energetické transformace spojuje holistický udržitelný přístup k energetice se specifickými potřebami jednotlivých zákazníků. Zdá se, že globálně převažuje důraz na obnovitelné zdroje energie, ale naše zaměření je mnohem širší. Postupně zvyšujeme zájem o výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů přímo v místech spotřeby, budujeme samosprávné chytré distribuční sítě, podporujeme digitalizaci a automatizaci energetických řešení, snižujeme plýtvání energií a naopak podporujeme její efektivní využívání.

Naším cílem je rozvíjet čisté technologie také v dopravě a e-mobilitě. Instalujeme stále více dobíjecích stanic pro elektromobily, abychom umožnili nízkoemisní způsoby dopravy. V roce 2021 vybudovala Skupina ČEZ v Česku 110 dobíjecích stanic pro elektromobily. To je zatím nejvyšší počet za jeden rok; rok předtím společnost zprovoznila 82 stanic. Skupina ČEZ na konci roku 2021 provozovala 385 dobíjecích stanic s celkovým výkonem více než 25 MW. V ČR má Skupina ČEZ přibližně 50% podíl v celkové nabídce dobíjecích elektrostanic, v roce 2021 si automobil u stanic Skupiny ČEZ řidiči dobili 203 703krát, o 24,5 % více než v roce 2020. Podle Národního akčního plánu čisté mobility by mělo být do roku 2030 k dispozici 19 000–35 000 dobíjecích bodů, zejména těch rychlodobíjecích.

Přechod na obnovitelné zdroje energie

Vodní, větrná a solární energie

Strategickou prioritou VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka je přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040. Podíl uhlí na výrobě se dlouhodobě snižuje a v současné době tvoří bezemisní zdroje včetně jaderných více než 60 % celkové výroby Skupiny ČEZ.

V souladu se strategií VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka zvyšuje Skupina ČEZ efektivitu provozu a objem výroby ve stávajících vodních elektrárnách. Akumulační a přečerpávací vodní elektrárny zajišťují dynamickou funkci elektrizační soustavy a elektrárny slouží jako nezbytná záloha soustavy. V Česku má Skupina ČEZ přibližně dvoutřetinový podíl na využívaném potenciálu vodní energie. Provozujeme vodní elektrárny na vltavské kaskádě a přečerpávací elektrárny v Dalešicích, Štěchovicích a Dlouhých Stráních. Provozujeme také malé průtočné vodní elektrárny na několika řekách v ČR.

Příznivé klimatické podmínky a zvýšená účinnost modernizovaných vodních elektráren Skupiny ČEZ v roce 2021 zvýšily výrobu bezemisní elektřiny z vody. Výroba elektřiny z vodních elektráren vzrostla oproti roku 2020 o 4,4 %. Všechny vodní elektrárny Skupiny ČEZ v Česku vyrobily více než 2,4 TWh elektřiny. K růstu přispěly zejména příznivé klimatické podmínky a zvýšení instalovaného výkonu vodní elektrárny Lipno I.

Zvýšení výroby je rovněž přímým důsledkem komplexní modernizace vodních elektráren Skupiny ČEZ. Jde o největší projekt svého druhu v historii české vodní energetiky, který trval posledních 15 let a stál více než 3 mld. Kč. V rámci tohoto projektu bylo modernizováno 38 bloků 22 vodních elektráren, celkový výkon modernizovaných bloků nyní činí 1 425 MW. Při modernizaci byly využity nejnovější poznatky vědy a techniky, díky nimž elektrárny dosáhly zvýšení účinnosti o 5 %. Za stálých hydrologických podmínek budou modernizované bloky ročně vyrábět o desítky GWh více bezemisní elektřiny z vody, čímž přispějí k udržitelnému hospodaření s cenným zdrojem. Například elektrárna Slapy ušetří 80 mil. L vody ročně při výrobě stejného množství bezemisní elektřiny.

Dalším pozitivním aspektem modernizace je snížení objemu olejové náplně v hydraulickém ovládání bloků. Zvýšení tlaku v regulační hydraulice způsobí výrazné snížení objemu olejové náplně a sníží se i spotřeba energie čerpadel. Například elektrárna Kamýk snížila objem provozní olejové náplně v regulaci turbíny o 86 procent z původních cca 8 500 l na dnešních 1 200 l.

Součástí modernizace vodních elektráren je i instalace on-line diagnostiky, která umožňuje sledovat až 10 technických parametrů. On-line diagnostika byla dosud nainstalována na 15 blocích. Diagnostika nepřetržitě měří provozní podmínky turbosoustrojí, generátorů a transformátorů. Přispívá ke zvýšení bezpečnosti provozu, optimalizaci nákladů na údržbu a řízení životnosti.

V oblasti rozvoje větrné energetiky patří Skupina ČEZ k průkopníkům v Česku. V listopadu 1993 byla uvedena do provozu první experimentální větrná elektrárna na Dlouhé Louce u Oseka v Krušných horách. První moderní větrné elektrárny byly spuštěny v roce 2009. Tyto bloky se nacházejí u Věžnice na Vysočině a u Janova v Pardubickém kraji. Jejich instalovaný výkon se u obou pohybuje kolem 4 MW.

Skupina ČEZ působí v oblasti větrné energetiky nejen v České republice, ale i v zahraničí. V roce 2021 provozovala Skupina ČEZ v Česku i v zahraničí větrné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem přibližně 142 MW. V Německu provozují společnosti Skupiny ČEZ 53 turbín v pevninských větrných parcích s celkovým instalovaným výkonem 133,5 MW. Větrné elektrárny v Německu vyrobily v roce 2021 228 GWh elektřiny, (v roce 2020 292 GWh a v roce 2019 285 GWh). Větrné elektrárny v Turecku mají instalovaný výkon 28,2 MW.

Ke konci roku 2021 bylo téměř 70 % portfolia Skupiny ČEZ v oblasti větrných elektráren v západní Evropě ve fázi rozvoje.

Skupina ČEZ v současné době provozuje v České republice fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 126 MW, které ročně pokryjí poptávku přibližně 40 000 českých domácností. Zároveň Skupina ČEZ připravuje řadu rozsáhlých bezemisních projektů nových solárních zdrojů s výkonem tisíců MW, které postupně nahradí vyřazované uhelné elektrárny. Skupina ČEZ plánuje v rámci strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka výstavbu nových obnovitelných zdrojů včetně fotovoltaiky tak, aby do roku 2025 navýšila o 1,5 GW instalovaný výkon a do roku 2030 celkem o 6 GW v OZE.

V roce 2021 začala vyrábět elektřinu první velká solární elektrárna, která je součástí projektů VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. Je umístěna na střeše parkoviště v jaderné elektrárně Dukovany, skládá se z 2 600 oboustranných fotovoltaických panelů. Tento typ panelů vyrábí až o 25 % více čisté energie ve srovnání s jednostrannými panely, protože spodní strana využívá světelné paprsky odražené od zaparkovaných automobilů. Solární elektrárna s oboustrannými panely zabírá ve srovnání s běžnými fotovoltaickými panely mnohem menší plochu. Nový bezemisní zdroj vyrobí ročně přibližně 850 MWh elektřiny, což odpovídá spotřebě přibližně 300 domácností.

Pro testování vlastností a použití různých typů panelů zřídila Skupina ČEZ v Ledvicích novou experimentální fotovoltaickou elektrárnu. Testují se nová řešení a technologie, jako jsou panely s dvojitým sklem a dvojitou čelní plochou, které umožňují využití osvětlení z obou stran, solární panely s polovičním řezem pro zvýšení výkonu a životnosti a panely PERC, které jsou účinné v částečném stínu nebo při znečištění. Testují se také panely pro agrivoltaiku (agrofotovoltaiku) – jde o vertikálně umístěné panely vhodné pro kombinaci výroby čisté elektřiny se zemědělstvím. Tato špičková technologie vytváří řešení pro udržitelné zemědělské systémy. Skupina ČEZ testuje a vyhodnocuje vlastnosti a vhodnost různých typů panelů, které budou využity při připravovaném rozvoji velkých solárních parků.

Přechod na bezemisní energetiku

Jaderná energie

Jaderné elektrárny budou součástí stabilního a uhlíkově neutrálního výrobního portfolia. Skupina ČEZ přijímá opatření ke zvýšení bezpečnosti, spolehlivosti a účinnosti obou jeho jaderných elektráren Dukovany a Temelín s cílem zajistit jejich stabilní a dlouhodobý provoz. Za zmínku stojí zejména výměna separátorů v Temelíně realizovaná v letech 2020 až 2021, kterou se podařilo navýšit dosažitelný výkon tohoto zdroje na 2×1 086 (MW) a navíc s přínosem pro životní prostředí díky úspoře jednotek tisíc tun emisí CO2 ročně. Díky vynikající údržbě a efektivnímu řízení dosáhly obě jaderné elektrárny, Dukovany a Temelín, v polovině listopadu 2021 nejvyšší denní výroby v historii, vyrobily dohromady 100,8 GWh elektřiny. Celkově za rok 2021 vyrobily 30,73 TWh bezemisní elektřiny, což je meziročně nárůst o 2,3 %, zároveň jde o druhou nejvyšší výrobu v historii.

Dalším klíčovým prvkem plánu na posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky je připravovaná výstavba nového jaderného bloku v Dukovanech a připravované vyčlenění prostor v lokalitě Temelín, kde by mohl v budoucnu vyrůst první malý modulární reaktor (SMR) v České republice.

V roce 2017 ČEZ, a. s., založil novou divizi jaderná energetika a zahájil program T30T, podle kterého chce trvale dosahovat výroby alespoň 30 TWh v jaderných elektrárnách ročně při zachování bezpečného a stabilního provozu. V roce 2021 dosáhly Dukovany a Temelín milníku 30 TWh o 8 dní dříve než v roce 2020. V následujících letech plánuje ČEZ, a. s., zvýšit jejich bezemisní výrobu až o další 2 TWh (podle harmonogramu odstávek) a usilovat minimálně o jejich 60letou životnost.

ČEZ, a. s., postupně modernizoval a vylepšoval obě své jaderné elektrárny a podařilo se mu bezpečně zvýšit výkon obou klíčových jaderných zdrojů bez emisí a bez výkupů pozemků, které by jinak byly nutné pro výstavbu nových elektráren. V současné době dodávají elektrárny Dukovany a Temelín do sítě bezemisní energii, která pokrývá více než 40 % celkové roční spotřeby České republiky.

Přechod na čistší energii

Plyn

Plyn hraje důležitou roli při přechodu na čistší energii, protože umožňuje postupný odklon od uhlí. Čtvrtina celkových emisí CO2 v České republice pochází z výroby tepla, která byla v minulosti do značné míry závislá na uhlí. Transformace tepláren Skupiny ČEZ je jednou z klíčových oblastí, díky níž dosáhneme našich ekologických závazků a nízkoemisní výroby, které jsme si stanovili v naší strategii VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. Do roku 2030 bude Mělník, největší teplárenská lokalita v České republice, kterou vlastní Skupina ČEZ, vyrábět teplo pouze z nízkoemisních zdrojů.

Transformace teplárenství

Skupina ČEZ plánuje v příštích letech investovat do přeměny tepláren odhadem 30 až 40 mld. Kč. V lokalitě Mělník bylo prvním krokem plánované transformace odstavení největšího uhelného bloku elektrárny Energotrans III. Jeho odstavením již půjde o lokalitu s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Současně se začíná připravovat výstavba paroplynových zdrojů s vysokou účinností a do budoucna se počítá s využitím dalších nízkoemisních technologií, jako jsou kotle na biomasu, tepelná čerpadla nebo zařízení na energetické využití odpadů. Ty postupně nahradí elektrárny Energotrans II a Energotrans I. Hnědouhelný blok Energotrans II bude v mezidobí do svého odstavení fungovat částečně jako záložní zdroj. Stávající uhelná skládka elektrárny Energotrans III bude v budoucnu přeměněna na fotovoltaickou elektrárnu. Plánovaná ekologická opatření nebudou mít vliv na kvalitu dodávek tepla zákazníkům.

Vzhledem k tomu, že uhelné elektrárny jsou postupně odstavovány, budou demolovány již nepoužitelné budovy, čímž vznikne velké množství odpadu. Skupina ČEZ provádí před zahájením demolice screening odpadů, aby identifikovala využitelné a nebezpečné odpady. Demolice budou prováděny tak, aby se maximalizovalo využití zdrojů z nich.