VNĚJŠÍ ČINITELÉ PŮSOBÍCÍ NA ZEMSKÝ POVRCH

 

Působení vnějších činitelů na modelování zemského povrchu je ze značné části způsobeno zemskou gravitací. Dalšími zdroji energie, které působí na povrch Země, je přitažlivost Měsíce a Slunce a energie slunečního záření.
Činnost vnějších činitelů je trojí: rušivá, přenosná a tvořivá. Napřed jsou horniny a tvary zemského povrchu rozrušeny, pak následuje přenos vzniklého materiálu a jeho usazení, sedimentace. Zemská gravitace je příčinou volného pádu sesuvů po svahu, pohybů vodních toků i pohybu ledovců. Má podíl na zvětrávání hornin a současně i na ukládání přeneseného materiálu, ať již větrem, vodou, ledem, nebo sesuvnými pohyby.

Příliv a odliv (schématicky zvětšeno).

Přitažlivost Měsíce a Slunce způsobuje mořský přiliv a odliv provázející rušivou činnost v pobřežních oblastech.
Energie slunečního záření způsobuje svým ohřevem mechanické zvětrávání hornin, které obsahují různě zbarvená zrnka či krystaly. Při změnách teploty se takovéto horniny drolí, protože jejich součásti (tmavší či světlejší) různě pohlcují světlo a teplo a v důsledku různé tepelné roztažnosti dojde k jejich oddělení. Totéž nastává při teplotách kolem 0° C v důsledku zamrzání vody. Led má objem o 1/11 větší než původní množství vody, a tak horniny trhá.

 

Mimořádným případem vnějších vlivů je dopad velkých meteoritů, bolidů. Při dopadu velkých těles dojde v místě srážky se Zemí působením velkého tlaku a teploty k přeměnění části hornin, vzniku hlubokých a rozsáhlých kráterů a k vyvržení určitého množství horninového materiálu do okolí. Podle jedné vědecké teorie právě takto vznikly populární a efektní vltavíny.

Typický vltavín - nerost nejasného původu.