Větrná mapa orientačně ukazuje mnohaleté celoroční průměrné rychlosti větru
přes 4 m/s (ve výšce 10 m) a přes 5,3 m/s (ve výšce 30 m). Vznikla podle podkladů
Českého hydrometeorologického ústavu. Větrný atlas ČR vytvořený Ústavem
fyziky atmosféry Akademie věd ČR podrobně mapuje dlouhodobé rozložení energie větru nad naším územím a umožňuje
vybrat nejpříhodnější lokality pro stavbu větrných
farem.
|
|
| Orientační graf výkonu první větrné elektrárny a.s. ČEZ - EWT 315. Počítačový řídící systém spouští elektrárnu při rychlosti větru 3,5 m/s. Nejvyššího výkonu 315 kW dosahuje při 14,5 m/s a odpojuje se při 24 m/s. Konstrukce o celkové hmotnosti 35 t odolává větru do rychlosti 60 m/s (přes 216 km/h). |
Počítá se s plochami 3 x 3 nebo 4 x 6 km v nadmořských výškách zpravidla nad
700 m (většinou však leží v chráněných krajinných oblastech, kde je zakázáno
stavět). Až na řídké výjimky se energeticky příhodné lokality nacházejí v
horských pohraničních pásmech a v oblasti Českomoravské vrchoviny.
Podle předběžných odhadů by bylo možné v Krušných horách postavit 320 až 340 větrných elektráren o jednotkovém výkonu 300 až 500 kW. Tj. celkem až 170 MW (výkon 1 bloku
starší uhelné elektrárny).
 |
| Větrná mapa. Čísla přibližně označují místa, kde v roce 1994 stálo osm větších větrných turbín o instalovaném výkonu větším než 50 kW (v závorkách výrobce nebo dodaveatel): 1) Boží Dar v Krušných horách - 75 kW (Vítkovice) 2) Dlouhá Louka nad Osekem v Krušných horách - 315 kW (Energovars z Dobré) 3) Hory u Karlových Var - 75 kW (Vítkovice) 4) Hrubá Vrbka u Kuželova v podhůří Bílých Karpat - 175 kW (Winpower, Dánsko) 5) Strabenice v podhůří Chřibů - 315 kW (Vítkovice) 6) Staříč u Frýdku-Místku - různé výkony (zkušební polygon firmy Energovars) 7) Bílý Kříž v Beskydech - 60 kW (Tacke, SRN) 8) Mravenečník u Loučné nad Desnou v podhůří Jeseníků - 250 kW (Worldwind, Dánsko) |