Náhoda přeje připravenému
Wilhelm Conrad Rőntgen zkoumal vlastnosti katodových paprsků (v té době už se vědělo, že jde o proud elektronů) a přitom objevil paprsky zcela nové, které nazval paprsky X. 
Došlo k tomu 8. listopadu 1895, kdy Rőntgen prováděl pokusy s Hittorfovou výbojovou trubicí a obalil ji černým papírem, aby ho při pozorování nerušilo světlo vycházející z trubice. Při připojení zdroje vysokého napětí si však všimnul, že několik krystalků, které ležely na stole opodál, náhle zazářilo. Rőntgen se nejprve domníval, že jde o fluorescenci, způsobenou pronikáním světla netěsností obalu. Když však přiložil k obalu fotografickou desku a ta po vyvolání zčernala, nabyl přesvědčení o existenci do té doby neznámého druhu paprsků. Začal velmi intenzivně zkoumat jejich vlastnosti a už 28. prosince 1895 přednesl na zasedání fyzikálně-lékařské společnosti první zprávu o výsledcích svých pozorování. Když za měsíc na dalším zasedání společnosti vyfotografoval paprsky X ruku anatoma A. von Koelikera, vyvolal snímek takové nadšení, že účastníci přijali Koelikerův návrh, aby se paprsky nazývaly Rőntgenovým jménem. A v čem se projevila Rőntgenova připravenost? Už mnohem dříve bylo známo, že v místnostech, kde se experimentuje s katodovými paprsky, nelze přechovávat bez nebezpečí zčernání ani dobře zabalené fotografické desky. Nikdo z Rőntgenových přechůdců však nepátral po příčině.
Cé téčko - počítačový tomograf
Klasickým rentgenem se lidské tělo prozařuje z jednoho směru a lékař tak získá obrazy orgánů, které se více či méně překrývají. Správné vyhodnocení výsledků vyžaduje značné zkušenosti rentgenologa.  4. října 1971 byl uveden do lékařské praxe první rentgenový počítačový tomograf, běžně označovaný zkratkou CT. Za objev a realizaci této nové diagnostické metody získali A. Cormack a G. Hounsfield v roce 1979 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Podstata přístroje je charakterizována už v jeho názvu: řecké slovo tome znamná řez, zkratka CT pochází z anglických slov Computerized Tomography, tj. počítačová tomografie. Jedná se o rentgenovou vyšetřovací metodu s velkou rozlišovací schopností, více než stokrát převyšující běžný rentgen. Pacient leží ve vyšetřovacím tunelu (gantry) a kolem něho se po kružnici pohybuje rentgenka. Pod pacientem je sada detektorů rentgenového záření. Detektory tedy snímají rentgenový obraz z různých stran. Výsledky se zpracují výkonným počítačem, který na obrazovce monitoru zobrazí vybraný tenoučký řez vyšetřovaného orgánu nebo tkáně.
Počítačová tomografie má také průmyslové aplikace, například při nedestruktivní defektoskopii namáhaných dílů v zařízeních, vyžadujících maximální bezpečnost a provozní spolehlivost.
|
(Kliknutím zvětši)
(Kliknutím zvětši)
|
Nukleární magnetická rezonance
Nobelovu cenu za medicínu získali v roce 2003 dva "nelékaři" - britský fyzik sir Peter Mansfiel a americký chemik Paul Lauterbur. Byl oceněn jejich přínos při zavádění nukleární magnetické rezonance do lékařské praxe. Princip této moderní a účinné zobrazovací metody, známé od roku 1946, je založen na chování jader vodíku v silném vnějším magnetickém poli.
Lidské tělo obsahuje až 2/3 vody a každá její molekula obsahuje dva atomy vodíku. Jádra vodíku, tj. protony, se chovají jako mikroskopické magnety. Pacient při vyšetření leží v "tunelu" přístroje, kde na něho působí magnetické pole. Protony - magnety se v tomto magnetickém poli pravidelně uspořádají. Jakmile k tomu dojde, vyšle přístroj krátký elektromagnetický impuls, na který protony zareagují a jejich uspořádání se změní. Jakmile impuls odezní, vracejí se protony do původního stavu a přitom vysílají slaboučké signály. Přístroj tyto signály registruje, měří a počítač je matematicky analyzuje a zobrazuje na obrazovce monitoru ve formě "řezů" vyšetřovaného orgánu. V tom se tomograf magnetické rezonance podobá běžnějšímu rentgenovému počítačovému tomografu (CT). Magnetická rezonance je významnou výzkumnou metodou, neocenitelná je např. pro výzkum mozku a jeho fukcí. Lékaři využívají magnetickou rezonanci při léčbě poraněného mozku, rakoviny, roztroušené sklerózy a dalších závažných onemocnění. U nás je v současné době (2003) v provozu přes 20 tomografů pro magnetickou rezonanci. Na každém z nich se ročně provede až 4000 vyšetření.