Rentgenové záření se využívá jednak v diagnostice (rozpoznávání a určování chorob), jednak pro léčení některých chorob (radioterapie).
1. DIAGNOSTIKA - klasický rentgen
Rentgenové záření je různými látkami pohlcováno různě. V lidském těle je záření nejvíce pohlcováno kostmi (vápník, fosfor), méně měkkými tkáněmi a nejméně tělními dutinami a vzduchem. Zdroj záření (rentgenka) je zaměřen na vybranou část těla a procházející paprsky jsou zaostřeny na fotografický materiál, na kterém po vyvolání vznikne negativní obraz. Např. na snímku ruky jsou nejsvětlejší kosti, které pohltily nejvíce záření, svaly a jiné měkké tkáně jsou zobrazeny šedě a ostatní plocha, na kterou dopadly rentgenové paprsky přímo, je úplně černá. Nevýhodou klasického rentgenu je, že lidské tělo se prozařuje jen z jednoho směru a lékař tak získá obrazy orgánů, které se více či méně překrývají.
Aby bylo možno zřetelně zobrazit i vnitřní orgány, používají se při vyšetřování tzv. kontrastní látky (např. síran barnatý) ve formě kaší, nápojů nebo injekcí. Rentgenové záření je těmito látkami silně pohlcováno a tím se zvýrazní dutiny, které jsou jimi zaplněny - žaludek, trávící trakt aj. Mamografie je metoda, umožňující rentgenovým zářením odhalit případné rakovinové nádory ženského prsu (karcinomy).
Malá rentgenová galerie (kliknutím se snímky zvětší):
2. DIAGNOSTIKA - počítačový tomograf CT
Podstatou počítačové tomografie je matematická rekonstrukce příčného řezu tělem pacienta. První pacient byl počítačovým tomografem vyšetřen 4. října 1971. Za objev a realizaci této nové diagnostické metody získali A. Cormack a G. Hounsfield v roce 1979 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Konstrukce tomografů a jejich počítačového vybavení prodělala mnoho změn. V tomografu 3. generace se rentgenka pohybuje po půlkruhové dráze kolem pacienta, ležícího ve vyšetřovacím tunelu. Záření dopadá na detektory uspořádané do oblouku. Princip tohoto typu tomografu znázorňuje animace - uprostřed leží pacient, nad ním se pohybuje rentgenka a pod ním jsou detektory záření. Detektory tedy snímají rentgenový obraz z různých stran. Výsledky se zpracují výkonným počítačem, který na obrazovce monitoru zobrazí vybraný tenký řez vyšetřovaným orgánem.
Název počítačového tomografu pochází z řeckého slova tome, které znamená "řez". Zkratka CT pochází z anglických slov Computerized Tomography, tj. počítačová tomografie. Jedná se o rentgenovou vyšetřovací metodu s velkou rozlišovací schopností, více než stokrát převyšující běžný rentgen.
3. RADIOTERAPIE
Rentgenové záření má výrazné účinky na živou tkáň. Radioterapie je založena na ozařování (zejména zhoubných nádorů) rentgenovým nebo radioaktivním zářením. Aby nedocházelo k poškozování zdravé tkáně v okolí nádoru, ozařuje se pacient
- několika stabilními zdroji, vysílané paprsky jsou soustředěny do místa nádoru (levý obr.)
- jedním pohyblivým zdrojem, který se pohybuje po kruhovém oblouku kolem pacienta. Ozařovaný nádor leží ve středu této kružnice (pravý obr.)
