1. Studium struktury látek
 I když má rentgenové záření mnoho vlastností společných s viditelným světlem (rychlost, odraz, ohyb atd.), je rozdíl mezi jejich vlnovými délkami tak velký, že se pro jejich spektroskopické studium musí volit odlišné metody a prostředky. Zatímco u viditelného světla se používají optické mřížky, spektrum rentgenového záření se získává při průchodu nebo odrazu záření v krystalech.
Myšlenku využít rentgenových paprsků ke studiu struktury krystalu poprvé formuloval v roce 1912 Max von Laue. Na jejím základě se podařilo vyřešit dva problémy tehdejší doby a dokázat, že:
- rentgenové záření je elektromagnetické vlnění velmi krátké vlnové délky
- krystaly pevných látek jsou tvořeny částicemi, uspořádanými do pravidelné prostorové mřížky
Ohybové (difrakční) obrazce umožňují s využitím moderní výpočetní techniky studovat vnitřní strukturu nejrůznějších látek, počínaje jednoduchými anorganickými sloučeninami až po strukturu molekul DNA (obr. vpravo). Rentgenová difrakce se stala pro krystalografii základní metodou pro určení prostorového uspořádání atomů pevných látek.
|
 |
Z povrchu Země mohou astronomové zkoumat vesmír jen v oboru viditelného světla (dalekohledy) a v oboru rádiových vln (rádioteleskopy). Ostatní druhy elektromagnetického záření jsou více či méně pohlcovány zemskou atmosférou. Pozorování v oboru mikrovln, ultrafialového nebo rentgenového záření se provádělo nejprve z balónů a vysokoletících letadel, v současné době jsou detektory těchto záření vybaveny především družice a kosmické sondy. První informace o rentgenovém záření Slunce získali astronomové roku 1949 z detektoru umístěného na výškové raketě. První ucelený průzkum oblohy v rentgenovém pásmu provedla družice UHURU, vypuštěná roku 1970. Od té doby vynesly do vesmíru družice a kosmické sondy nejen detektory rentgenového záření, ale i speciální rentgenové dalekohledy, které slouží mj. k výzkumu intenzivního rentgenového záření neutronových hvězd a černých děr. Na obrázku je kresba rentgenového teleskopu XMM Newton, který je vybaven i řadou dalších vědeckých přístrojů.
