Podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu (č. 194/2007 Sb.) začíná topné období 1. října a končí 31. května. Tyto termíny mohou být ale ovlivněny venkovními teplotami. Pokud dva dny po sobě klesne průměrná denní teplota, měřená čtyřikrát v intervalu od 7 do 21 hodin, pod 13 °C, zvyšují teplárny svůj výkon i mimo hlavní topnou.
„Ve srovnání s dlouhodobým teplotním normálem byla právě končící topná sezóna 2011/2012 průměrná, oproti té loňské pak mírně teplejší. Teplotně mírně nadprůměrné byly měsíce říjen a listopad 2011. I přes arktické mrazy zvýšená spotřeba v první polovině února pouze částečně snížila výpadek spotřeby tepla z teplotně nadprůměrného ledna 2012, kdy poklesla dodávka tepla oproti průměru o plnou čtvrtinu,“ rekapituluje sezónu mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann.
Průměrná délka topného období je v ČR 230 až 240 dní. Skutečná délka topné sezóny se může u jednotlivých tepláren lišit. Například v sezóně 2011/ 2012 elektrárna Temelín začala nedaleký Týn nad Vltavou vytápět loni 7. října a vhledem k příznivým venkovním teplotám ukončila dodávky pro vytápění v závěru dubna 2012. Na teplo z Temelína jsou zde napojeny zhruba tři čtvrtiny z více než osmitisíc obyvatel. V uplynulé topné sezóně odebralo město od elektrárny prostřednictvím akciové společnosti Vltavotýnská teplárenská bezmála 146 tisíc gigajoulů (GJ) tepla. Právě požadavek vedení týnské společnosti je určující pro velikost dodávek tepla. „Dodáváme tolik tepla, kolik Týn potřebuje. Kapacitně nejsme nijak omezeni. V porovnání s topnou sezónou nyní dodáváme asi šestinu, což je na ohřev vody dostatečné. Pokud by teploty dlouhodoběji spadly pod 13 stupňů Celsia, nenecháme město mrznout. Během několika hodin jsme schopni zvýšit dodávky tepla na maximum,“ říká Karel Harbáček, specialista přípravy provozu elektrárny Temelín.
Jednatel Vltavotýnské teplárenské František Kobera vyzdvihuje vedle pružnosti a spolehlivosti dodávek i zlepšení kvality ovzduší ve městě a především stabilní ceny tepla, které se pohybují hluboko pod celostátním průměrem. „AktuálněVltavotýnská teplárenská účtuje například obyvatelům rodinným domků včetně daně z přidané hodnoty (DPH) 421,90 koruny za gigajoule (GJ) tepla,“ uvádí příklad František Kobera. Podle údajů Teplárenského sdružení ČR se přitom současná průměrná cena tepla pro domácnosti pohybuje v ČR na úrovni 560 až 570 korun za GJ tepla.
Ekologický a ekonomický význam temelínského tepla pro napojené lokality se bude podle odborníků na teplárenství a energetiku dále zvyšovat. „Ceny tepla z uhlí a plynu porostou a budou oproti cenám tepla z jádra velmi nestabilní, což se samozřejmě negativně projeví v cenách pro odběratele,“ poznamenal Kobera.
Temelín zásobuje teplem nedaleký Týn nad Vltavou už 14 rokem. Přechodem na temelínské teplo bylo v Týně zrušeno 22 středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny. Horkovodní napojení na elektrárnu Temelín tak pomohlo na Vltavotýnsku významně zlepšit kvalitu ovzduší. V současné době je na teplo z elektrárny Temelín napojeno 480 rodinných domků, 2 100 bytů a několik průmyslových podniků.